Ošetřovné bude v roce 2020 vyšší než v roce předchozím
Zaměstnanci, kteří budou muset v roce 2020 čerpat klasické či dlouhodobé ošetřovné z důvodů onemocnění svých nejbližších, dostanou o něco více peněz než ve stejné situaci v roce předchozím. Dávka se pro rok 2020 zvyšuje a mění se redukční hranice z důvodu změny výše minimální mzdy.
Zaměstnanci dostanou v roce 2020 více peněz při nutnosti ošetřování člena rodiny
Onemocnění blízkých členů rodiny si občas nevyhnutelně žádá péči, při které je nutné alespoň na několik dní opustit zaměstnanecké povinnosti a věnovat se ošetřování nemocného. Osoba, která se daného úkolu ujme má nárok na ošetřovné, což je dávka vyplácená z nemocenského pojištění zaměstnancům, kteří se právě octnou v úloze ošetřovatelů. Zaměstnanci, kteří budou čerpat ošetřovné v roce 2020, budou mít nárok na více peněz než při stejné situaci v roce předešlém.
Důvodem dané změny je to, že se pro rok 2020 opět zvýšila minimální mzda a s ní i nemocenské pojištění, což samozřejmě vstupuje i do výše vyplácených dávek.
Ošetřovné, jak je řečeno výše, je jednou z dávek vyplácených z nemocenského pojištění stejně jako třeba mateřská či otcovská. Výše dávky vychází z hrubého denního výdělku zaměstnance respektive z jeho denního vyměřovacího základu ovlivněného příslušnou redukční hranicí. Dávka se vyplácí ve výši šedesáti procent ze zredukovaného denního základu.
Redukční hranice pro rok 2020 jsou:
z denní částky do 1162 Kč se započítává 90 procent,
z částky od 1162 do 1742 se započte 60 procent
z částky od 1742 do 3484 se započte 30 procent
k částce nad 3484 se už nepřihlíží.
Zaměstnanec pobírající minimální mzdu, která v roce 2020 činí 14 600 Kč, dostane na ošetřovném na den 260 Kč, za běžnou maximální dobu čerpání ošetřovného dosáhne tedy na 2340 Kč. Jak je vidět rozhodně nejde o částku k pohodlnému živobytí, ale o dávku pomoci v nepříznivé přechodné situaci
Ošetřovné, ale bohužel nemusí náležet vždy
Nárok na ošetřovné má však také své podmínky, které pokud nejsou splněny, tak dávka bohužel nenáleží. Aby měl zaměstnanec na výše popisovanou dávku nárok, musí prokázat, že důvod k ošetřování člena rodiny má potvrzen lékařem, který rozhodl, že zdravotní stav nemocného si danou potřebu žádá.
Další zásadní podmínkou pro čerpání běžného ošetřovného je zaměstnání v běžném pracovním poměru. Při práci na dohody mimo pracovní poměr nárok na běžné ošetřovné není a nevzniká ani osobám, které jsou OSVČ. Nárok na uvedenou dávku nevznikne také při nemoci dítěte, když je jeden z rodičů tohoto dítěte na mateřské či rodičovské dovolené. Jiná je ovšem situace pokud rodič pečující o dítě a pobírající mateřskou či rodičovský příspěvek onemocní, případně matka odejde do porodnice s dalším potomkem. V takovém případě ošetřovné na nemocné dítě druhému rodiči náleží.
Kdy tedy běžné nikoli dlouhodobé ošetřovné náleží a v jaké délce
Nárok na dávky běžného nikoli dlouhodobého ošetřovného vzniká zaměstnaným rodičům pečujícím o nemocné děti, mladší deseti let věku. Ošetřovné může však náležet i na děti starší deseti let pokud to jejich zdravotní stav vyžaduje. Dávku lze čerpat taktéž na nemocného manžela, manželku či rodiče daného zaměstnance, kteří s žadatelem sdílí společnou domácnost.
Běžná délka ošetřovného je maximálně devět dnů. V případě rodiče samoživitele pečujícího o nemocné dítě to může být až šestnáct dnů.
Ošetřovné na dítě náleží zaměstnaným rodičům dětí do deseti let i v případě uzavření školy či školky z důvodů karantény či nejrůznějších havárií.
Kromě běžného ošetřovného je zde i ošetřovné dlouhodobé, na které mohou mít nárok i ošetřující OSVČ
Jak prozrazují výše napsané řádky, ošetřovné může být dvojího typu běžné nebo dlouhodobé. Dávky dlouhodobého ošetřovného se v roce 2020 samozřejmě také zvýší stejně jako ošetřovné běžného typu.
Nárok na dlouhodobé ošetřovné je zde od června 2018 a má být pomocníkem při dlouhodobé potřebě péče o blízké osoby.
Dlouhodobé ošetřovné je možné čerpat až devadesát dnů v roce na osoby, u kterých lékař potvrdí, že jejich zdravotní stav si vyžaduje ošetřování blízkými a nutnost péče bude delší než třicet dnů. Podmínkou zde je, aby nemocný byl před umístěním do domácího ošetřování nejméně sedm dní hospitalizován ve zdravotnickém zařízení.
Dlouhodobé ošetřovné se vztahuje na širší okruh nemocných příbuzných. Mohou zde pečovat například vnoučata o prarodiče, je zde možné pečovat o rodiče manžela či manželky, tety i strýce či synovce a neteře.
Nárok na dlouhodobé ošetřovné mají zaměstnanci i OSVČ. Podnikatelé samozřejmě musí mít dobrovolně hrazené nemocenské pojištění. Nutná je účast na pojistném po dobu alespoň tří měsíců před nástupem dlouhodobého ošetřovného.
Při dlouhodobém ošetřovném se pečující osoby mohou v péči o blízkého střídat
K žádosti o dlouhodobé ošetřovné je potřeba doložit, kromě lékařského potvrzení také písemný souhlas osoby, o kterou má být pečováno.
Zaměstnavatel musí dlouhodobé ošetřovné zaměstnanci odsouhlasit. Odmítnout poskytnutí tohoto dlouhodobého volna může zaměstnavatel jen z velmi zásadních provozních důvodů, které je třeba písemně doložit. Po dobu ošetřovného musí zaměstnavatel držet pečujícímu zaměstnanci jeho místo.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
Opět lze žádat peníze na vzdělávání zaměstnanců a vztahuje se i na OSVČ
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlásilo v pondělí 20. března 2023 již druhou dotační výzvu…
Více informací
