Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Podmínky zdravotního volna Sick days si vždy určuje zaměstnavatel

„Sick days“ neboli několik dnů zdravotního volna v roce navíc pro zaměstnance, kteří se necítí dobře, ale současně nechtějí být v pracovní neschopnosti. Uvedené zdravotní volno je mezi zaměstnanci jedním ze stále oblíbených a žádaných benefitů. Jaké jsou však podmínky tohoto benefitu a kdo je ovlivňuje?

Podmínky zdravotního volna Sick days si vždy určuje z 2.jpg

Datum článku: 01. 10. 2020

Zdravotní volno sick days pomáhá i v koronaviru řešit nejednu akutní zdravotní záležitost

Potřeba zdravotního volna pro přepracované zaměstnance je v době koronavirové tématem více než aktuálním. Už i jeden den odpočinku navíc, kdy zaměstnanec může bez obav zůstat doma, aniž by si před tím vyjednával dovolenou či chodil k lékaři pro neschopenku, může udělat zázraky se zaměstnancovou následnou pracovní aktivitou.

Takovéto mimořádné zdravotní volno prostřednictvím benefitů takzvaných sick days mohou poskytovat zaměstnavatelé svým zaměstnancům i v současné stresové a viry nasycené době. Mnoho zaměstnavatelů tento oblíbený benefit svým zaměstnancům dopřává i navzdory návratu plně proplácené nemocenské a ne zrovna růžové ekonomické situaci. Prozíravý zaměstnavatel totiž ví, že několik dnů placeného zdravotního volna navíc, může zaměstnanci pomoci vyřešit nejednu peripetii, ze které by mohla koukat pracovní neschopnost.

Podmínky benefitu sick days neudává zákon, nýbrž zaměstnavatel, ale vždy musí dbát na to, aby nedocházelo k diskriminaci

Výše uvedený typ zdravotního volna je benefitem, tedy motivačním nástrojem zaměstnavatele, který využívat může, ale nemusí a to zda jej využije, záleží jen na něm a případně na zástupcích zaměstnanců. Nejde o zdravotní volno, které by nějakým způsobem vymezoval zákoník práce a udával jeho podmínky. Ale na straně druhé zákon takovouto možnost poskytování zdravotního volna uznává a pohlíží na něj jako na zcela omluvitelnou překážku v práci na straně zaměstnance. Jak je tedy řečeno výše podmínky čerpání daného volna určuje vždy zaměstnavatel, jde o jeho dobrou vůli, kolik dnů daného volna zaměstnancům poskytne a jak bude vypočítávat za uvedené dny zaměstnanci mzdu, protože, aby měl uvedený benefit svoji motivační sílu, poskytují jej zaměstnavatelé jako zdravotní volno placené.

Žádné zákonné ustanovení však v daném případě zaměstnavateli nestanoví, z čeho určovat mzdu a jak vysokou mzdu za dané dny musí zaměstnanci poskytnout. Výpočet může být z průměrného výdělku, ale může vycházet i z jiné veličiny. Zaměstnavatel si také sám může rozhodovat, o tom kolik takových dnů volna zaměstnancům poskytne. Dobrým zvykem mezi zaměstnavateli je poskytovat 3 až 5 dnů tohoto volna za rok, ale může to klidně být i více dnů. Většina zaměstnavatelů má tyto podmínky stanoveny určitým vnitřním předpisem, podle něhož při udělení daného benefitu postupuje. V této dokumentaci bývá také stanoveno, jakým způsobem může zaměstnanec o dané volno požádat. Zásadní v daném případě je, aby se v uvedeném postupu zaměstnavatel držel pravidel rovného zacházení se zaměstnanci a nepřipustil nic, co by mohlo působit diskriminačně, protože takové případné přešlapy už zákon bedlivým okem hlídá i v této situaci.