Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa
Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Práce přesčas je legitimní záležitost ale vždy má zákonem stanovené limity

Práce přesčas je zákonem povolené jednání, které je v mnoha oborech často nevyhnutelnou záležitostí. Za určitých jasně vymezených podmínek může být výkon práce přesčas zaměstnanci zaměstnavatelem nařízen. Vždy je však nutné dodržovat ustanovení zákoníku práce určující podmínky pro uvedené situace a hlídat si nepřekročení limitů.

Práce přesčas je legitimní záležitost ale vždy má zák 2.jpg
Datum článku: 16. 04. 2019

Dodržování zákona při práci přesčas musí hlídat zaměstnavatel i zaměstnanec. Zásadními ciframi je 150 a 416 hodin ročně

Jak je řečeno výše, práce přesčas patří mezi pracovní situace, které mají v zákoníku práce standardně vymezené místo a jasně stanovená pravidla. Pracoviště, kde musí být zajištěn trvalý provoz v zájmu zajištění základních životních, zdravotních a bezpečnostních potřeb osob či fungování základní technické či dopravní infrastruktury, se bez práce konané přesčas neobejdou.

Zaměstnavatelé v uvedených provozech mají právo daný způsob práce po zaměstnancích vyžadovat a zaměstnanci mají naopak povinnost uvedenou práci konat stejně jako práci v běžné týdenní pracovní době.

Na straně druhé i zákon pamatuje na to, že je práce přesčas specifickou situací, která může být vykonávána jen výjimečně, protože jde vždy o práci, která už zasahuje do osobního života zaměstnance a v nezákonné míře by jej mohla třeba poškodit na zdraví.

Práce přesčas může být nařízena zaměstnavatelem nebo může vzejít z dohody zaměstnavatele a zaměstnance o práci přesčas, kterou mezi sebou obě strany se vzájemným souhlasem uzavřou. V obou případech je ale třeba myslet na to, že zákoník práce stanoví jednoznačné limity na to, kolik hodin přesčasové práce ročně může být zaměstnanci nařízeno i kolik hodin ročně maximálně může zaměstnanec přesčas odpracovat v případě, že jde o přesčasy nenařízené, ale dohodnuté.

Nařídit práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci i v době přestávky mezi směnami či ve dnech pracovního klidu umožňuje to § 91 zákoníku práce, ale musí vždy jít o práci nezbytně nutnou potřebnou k zajištění zásadního provozu, jak je uvedeno výše.

Z nařízení zaměstnavatele může zaměstnanec pracovat přesčas maximálně 150 hodin ročně a maximálně 8 hodin v jednotlivých týdnech. Na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance může v přesčasech být odpracováno maximálně 416 hodin ročně opět nejvíce 8 hodin týdně.

Zaměstnavatel nesmí překročit uvedené limity a nemá právo požadovat po zaměstnancích práci nad tyto limity ani za zvláštní odměnu nad rámec odměn za práci přesčas.

Komu nesmí být nařízena práce přesčas

I když je nařízená práce přesčas prací nezbytně nutnou a často zachraňuje životy, pamatuje zákon i na výjimky při kterých nesmí být zaměstnanci nařízena práce přesčas.

Zaměstnavatel nesmí nařídit práci přesčas,

  • těhotným zaměstnankyním,
  • zaměstnankyním a zaměstnancům pečujícím o dítě mladší jednoho roku,
  • zaměstnancům mladším osmnácti let.

Zaměstnanec, který pracuje přesčas, musí také dostat příslušné peníze nad rámec mzdy

Pokud zaměstnanec vykonává nařízenou či dohodnutou práci přesčas, musí za to ze zákona dostat také peníze navíc nad rámec běžné mzdy. Za práci přesčas tedy vždy náleží příplatek, který musí být minimálně ve výši 25 procent průměrné běžné mzdy. Zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou dohodnout na tom, že zaměstnanci bude za vykonanou práci přesčas poskytnuto náhradní volno místo příplatku ke mzdě. Uvedené náhradní volno musí být poskytnuto v rozsahu práce přesčas.

Mzdu za práci přesčas musí zaměstnavatel se zaměstnancem vždy sjednat a zaměstnanec musí se sjednáním souhlasit. Věc má totiž háček, protože uvedenou zvýšenou mzdu může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat jen na rozsah 150 přesčasových hodin ročně, tedy pouze v rozsahu nařízené přesčasové práce.

Sdílet článek:
Facebook >Google+ >Twitter

Podobné články

Izolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný

Izolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný

Datum článku: 14. 05. 2021

Mimořádný příspěvek ke mzdě zaměstnanci při nařízené karanténě, který zaměstnavatelé vyplácí nemocným…

Více informací

Izolačku čili Mimořádný příspěvek zaměstnanci při nařízené karanténě je možné zaúčtovat dvěma způsoby, ale nemusí být snadné vybrat ten správný

Mimořádný příspěvek ke mzdě zaměstnanci při nařízené karanténě, který zaměstnavatelé vyplácí nemocným zaměstnancům, musí být zaměstnanci nejen řádně vyplacen, ale musí se také objevit na správném účtu v účetnictví tohoto zaměstnavatele a toto zaúčtování nemusí být úplně snadné. Protože v daném případě lze účtovat dvěma způsoby a je nutné dobře rozvážit, který způsob je podle situace pro daného zaměstnavatele tím správným.

Izolačka se zaúčtovává buď do rozvahových účtů, nebo do účtů výsledkových jako mzdový náklad záleží na tom, zda si zaměstnavatel může uplatnit odpočet izolačky či nemůže

Účetnictví musí být vždy prováděno velmi pečlivě a přesně, což znamená, že každá operace se musí objevit na těch správných účtech, kde je jí zákonem určeno.

Uvedená záležitost nemusí být úplně vždy snadnou rutinou ani pro zkušenou účetní zvláště pokud jde o zaúčtování nejrůznějších mimořádných položek, které nemají v účetnictví vyhrazenou stálou pozici, ale vznikly z potřebnosti situace a je nutné je správně promítnout do účetnictví.

Tímto nesnadným oříškem pro mnohé účetní může být zaúčtování takzvané Izolačky čili odborným termínem mimořádného příspěvku ke mzdě zaměstnanci v karanténě či zaměstnanci přímo nemocnému onemocněním Covid-19. Tento příspěvek se totiž může v účetnictví objevit na dvou zcela odlišných účtech, může být zaúčtován dvěma různými způsoby. Každý z těchto způsobů se váže k určité situaci podmínkám zaměstnavatele, který příspěvek zaměstnanci vyplácí a je tedy na účetní dané firmy určit podle situace zaměstnavatele ten správný postup.

 

Uvedený mimořádný příspěvek až 370 Kč na den k náhradě mzdy vyplácí zaměstnavatelé z rozhodnutí vlády všem zaměstnancům v karanténě i zaměstnancům nemocným onemocněním Covid-19. Uvedený příspěvek se vyplácí od měsíce března 2021 a podle současných pravidel bude náležet až do června 2021 tedy ještě za měsíc červen. Jak je zde řečeno příspěvek vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel spolu s náhradou mzdy prvních 14 dní karantény či nemoci samotné.

Zaměstnavatel si tento vyplacený zúčtovaný příspěvek následně může odečíst od povinného měsíčního pojistného, které odvádí na sociální pojištění. Daný odpočet mu umožňuje zákon č. 121/2021 Sb., o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě. Odpočet si však může zaměstnavatel uplatnit jen, když k tomu splní podmínky dané uvedeným zákonem. Může však nastat i situace, že zaměstnavatel z různých důvodů podmínky pro odpočet nesplňuje a odečíst si příspěvek nemůže a vznikne mu tím mzdový náklad.

Jak je však uvedeno výše, ať už vznikne ta či ona situace musí se vždy správně promítnout do účetnictví zaúčtováním na správné účty. V prvním případě, když zaměstnavatel splňuje podmínky pro odpočet příspěvku, Účtuje se na účtech rozvahových.

Pokud nastane druhá situace a zaměstnavateli nevznikne nárok na odpočet tohoto příspěvku a účetní jednotka si nemůže snížit odvody na sociální pojištění, poskytnutý příspěvek pak zůstává nákladem účetní jednotky a tento případ je třeba promítnout na účty výsledkové. Více zde.

Na zahrádky restaurací i za kulturou od sedmnáctého května s negativním testem potvrzením nebo čestným prohlášením o očkování či prodělání Covidu

Na zahrádky restaurací i za kulturou od sedmnáctého května s negativním testem potvrzením nebo čestným prohlášením o očkování či prodělání Covidu

Datum článku: 14. 05. 2021

Od pondělí 17. května 2021 dojde k dalšímu většímu rozvolňování protiepidemických opatření. Lidé budou moci…

Více informací
Pracovní volno poskytované na práci s dětmi a jeho novinky v roce 2021

Pracovní volno poskytované na práci s dětmi a jeho novinky v roce 2021

Datum článku: 13. 05. 2021

Léto se neúprosně blíží a s ním i nejrůznější dětské tábory, sportovní a další aktivity, které naplní…

Více informací