Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa
Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Práce přesčas nemusí být nařízena písemně, ale jinak má pravidla striktní

Práce přesčas je zvláště v letních měsících situací tu a tam potřebnou na každém pracovišti. Zaměstnavatel však vždy musí myslet na to, že zákon pro práci přesčas stanoví velmi přísná pravidla, na která je nutné myslet zvláště například, pokud má v týmu velmi mladé zaměstnance či zaměstnance pracující na kratší úvazek.

Práce přesčas nemusí být nařízena písemně, ale jinak má pravid 2.jpg
Datum článku: 29. 07. 2022

Potřeba práce přesčas může být v době dovolených častější než jindy, ale vždy je třeba myslet na to, co k takové práci stanoví zákon

Práce přesčas je tu a tam nutnou záležitostí téměř ve všech profesích a zvláště například v době dovolených či v době zvýšené nemocnosti pracovníků, nenadále potřeby vyššího objemu práce a dalších podobných situacích, kdy je potřeba přechodně vykrýt chybějící zaměstnance. Zákoník práce pomatuje na to, že popsané i další situace, kdy je potřebné, aby zaměstnanec konal práci přesčas, nastat mohou, takže takový způsob práce nezavrhuje a povoluje jej, ale při dodržování velmi přísných podmínek.

Prioritním a zásadním pravidlem pro zaměstnavatele je, že práce přesčas ze zákona může být zaměstnancem konána jen výjimečně. Nelze tedy prací přesčas trvale řešit nedostatek pracovních sil či jiné podobné problémy. Zákoník práce jednoznačně stanoví, že práce přesčas je práce konaná na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu. Paragraf 93 dokonce povoluje ve výjimečných situacích nařídit zaměstnanci práci i na dobu odpočinku mezi dvěma směnami, ale vždy musí jít o ojedinělé řešení, používané jen, když skutečně jiná možnost není.

Vždy když zaměstnavatel přistupuje k nařízení práce přesčas či odsouhlasí, aby zaměstnanec takovou práci konal, musí myslet na to, že jde o práci nad určený standard, kde je nutné hlídat limity, které nesmí u zaměstnance překročit v průměru 8 přesčasových hodin týdně a maximálně 150 hodin za jeden kalendářní rok. Specifičtější podmínky pak platí u práce přesčas u pracovníků ve zdravotnictví § 93a zákoníku práce, zdravotní sestry, lékaři a další, kde je nutné si také pravidla ještě více hlídat.

Práce přesčas zaměstnavatelem nařízená tedy nesmí překročit uvedené limity. Nad tyto zákonem stanovené limity si však mohou strany pracovněprávního vztahu práci přesčas vzájemně dohodnout. Ale i když jde o přesčasovou práci se zaměstnancem dohodnutou čili nenařízenou, opět je nutné se držet zákonem nastavených pravidel. Znovu i v daném případě platí, že práce zaměstnance přesčas nesmí překročit průměrně 8 hodin týdně v období 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen tam, kde působí odborová organizace, je možné vymezit celkové období na 52 týdnů po sobě jdoucích. Odměňování za práci přesčas je samozřejmě ustanoveno také zákonem a musí se řídit § 114 nebo § 127 zákoníku práce. Jediné co není v případě práce přesčas jednoznačně zákonem stanoveno, je způsob nařízení dané práce, respektive jde o to, že nařízení práce přesčas nemusí být písemné, ale může být i ústní.

Zvláštní pozor je třeba si dávat v případě mladých zaměstnanců a zaměstnanců se sjednaným kratším úvazkem

Ať už zaměstnavatel nařizuje práci přesčas nebo ji sjednává se zaměstnancem dohodou, musí si vždy pečlivě hlídat s jakým zaměstnancem se tak děje. V případě některých zaměstnanců totiž zákon vůbec práci přesčas nedovoluje nařídit ani sjednat a u dalších zaměstnanců pak třeba je možné práci přesčas sjednat jen za určitých podmínek.

V případě mladistvých zaměstnanců a těhotných zaměstnankyň platí úplný zákaz práce přesčas. Zaměstnancům do 18 let a těhotným tedy nesmí být práce přesčas nařizována a nesmí s nimi být ani dohodnuta na jejich žádost a s jejich souhlasem. Stejně tak zaměstnavatel nemůže nařídit práci přesčas zaměstnanci se sjednaným kratším úvazkem, protože práce přesčas je vždy až práce nad zákonem stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně. Pokud by tedy zaměstnanec s kratším úvazkem měl pracovat přesčas, došlo by k porušení podmínek pracovní smlouvy, protože by pracovní úvazek nejdříve musel dosáhnout normální délky a tudíž by nešlo o dohodnutou kratší dobu a ještě by pracoval nad tuto dobu, takže ve výsledku by dvakrát překračoval stanovený rámec.

Sdílet článek:
Facebook >Google+ >Twitter

Podobné články

Zaměstnavatel musí u zaměstnanců správně stanovit a dodržovat dobu odpočinku nejen u směn

Zaměstnavatel musí u zaměstnanců správně stanovit a dodržovat dobu odpočinku nejen u směn

Datum článku: 27. 09. 2022

Jak asi většina z nás minimálně tuší, tak každý zaměstnavatel má zákonem stanovenu vůči svým zaměstnancům…

Více informací
Skutečné sídlo právnické osoby je z hlediska povinností k DPH klíčové

Skutečné sídlo právnické osoby je z hlediska povinností k DPH klíčové

Datum článku: 19. 09. 2022

Skutečné a formální sídlo, čili sídlo zapsané v obchodním rejstříku, u většiny větších firem nebývá…

Více informací
Místo plnění je pro DPH zásadní, ale nemusí být snadné jej určit

Místo plnění je pro DPH zásadní, ale nemusí být snadné jej určit

Datum článku: 14. 09. 2022

Daň z přidané hodnoty je pro státní rozpočet jednou z nejdůležitějších daní. Na správný odvod této daně si…

Více informací
Výpověď zaměstnanci pro neschopnost nemůže být stejná jako pro porušování pracovní kázně

Výpověď zaměstnanci pro neschopnost nemůže být stejná jako pro porušování pracovní kázně

Datum článku: 08. 09. 2022

Výpověď zaměstnanci je ze strany zaměstnavatele velmi závažným úkonem, který musí každý zaměstnavatel pečlivě…

Více informací