Pracovní doba jde upravit na základě žádosti zaměstnance, ale má to zákonem pevně nastavená pravidla
Zaměstnanec si může z jakéhokoli důvodu požádat zaměstnavatele o úpravu pracovní doby a zaměstnavatel může a v některých případech i musí dané žádosti vyhovět. I když spolu zaměstnanec a zaměstnavatel danou dohodu uzavřou, vždycky to musí mít jasně nastavená pravidla a nikdy to neznamená, že může být stanoveno cokoli.
Pracovní dobu je možné individuálně upravit na žádost zaměstnance, ale zaměstnavatel s tím musí souhlasit a úprava musí vyhovovat i jemu
Individuální úpravu pracovní doby žádá a často i potřebuje stále více zaměstnanců. Zákoník práce takovému postupu nijak nebrání, dokonce k této úpravě dává prostor přímo ve svých paragrafech. Úprava pracovní doby provedená na žádost zaměstnance, může být velmi prospěšná nejen zaměstnanci samotnému, ale i zaměstnavateli a celému kolektivu. Ale i zde platí, že pokud má věc správně fungovat a přinášet užitek, musí mít jasně nastavená pravidla a tato pravidla musí být následně dodržována.
První dva kroky, které jeden bez druhého nemohou být při úpravě pracovní doby zaměstnance vynechány, jsou ty, že zaměstnanec si o tuto úpravu požádá a zaměstnavatel s ní bude souhlasit. Bez souhlasu a vzájemné vstřícnosti obou stran se úprava pracovní doby zaměstnance někdy nepodaří ani v případech, kdy na tuto úpravu má zaměstnanec právo ze zákona.
Pokud tedy zaměstnavatel s žádostí zaměstnance souhlasí a pracovní dobu se mu rozhodne upravit, musí s tímto zaměstnancem uzavřít písemnou dohodu, kde budou jasně a srozumitelně vymezeny podmínky této úpravy pracovní doby a jasně zde budou také vymezena práva a povinnosti obou smluvních stran. Vyladit tuto dohodu, aby byla ku prospěchu obou stran, nemusí být vždy zcela snadné, musí zde být přínos pro obě strany a vždy je také zcela zásadní sladit tuto dohodu s provozními podmínkami zaměstnavatele.
Jak je naznačeno výše někdy se těžko uvedená úprava dělá i tam, kde zaměstnavatel musí žádosti zaměstnance vyhovět ze zákona. Protože zákoník práce v § 241 stanoví, že zaměstnavatel musí vyhovět žádosti o úpravu pracovní doby, pokud o uvedené požádá, zaměstnanec-rodič pečující o dítě do 15 let věku, těhotná zaměstnankyně či zaměstnanec pečující o osobu závislou na péči jiné osoby.
V úpravě pracovní doby nemusí jít jen o kratší pracovní dobu, ale i o jiné rozvržení směn či další úpravy
Když se řekne úprava pracovní doby, první co se vybaví, je většinou žádost o kratší úvazek. Zaměstnanci, který žádá o úpravu pracovní doby, nemusí vždy jít o kratší úvazek. Může mu jít třeba jen o to, aby na směnu mohl nastoupit později než kolegové, třeba z důvodu doprovodu dítěte do školky. Jiný zaměstnanec může potřebovat pracovat jen v ranních a dopoledních hodinách, ale je ochoten například ráno nastupovat dříve než ostatní. Jak je uvedeno výše i když je na obou stranách dobrá vůle nemusí být snadné nalézt ten správný kompromis.
Zaměstnavatel musí vždy myslet na to, že i při každé takovéto úpravě je nutné se řídit ustanoveními zákoníku práce. Je důležité i zde dodržovat stanovenou délku týdenní pracovní doby. Myslet na dodržování nutné doby odpočinku mezi směnami i přestávek v práci samotné a mnoho dalších pravidel.
Úpravu pracovní doby lze ukotvit přímo do pracovní smlouvy nebo dohodu o úpravě pracovní doby vytvořit jako samostatný dokument, kdykoli během trvání pracovního poměru a uvedenou písemnost pak následně k pracovní smlouvě přiložit.
Dohoda, kterou zaměstnavatel se zaměstnancem takto uzavřou, následně platí, musí být oběma stranami dodržována a není možné ji jednostranně ze strany zaměstnavatele či zaměstnance měnit. Pokud má v daném dokumentu k nějaké změně dojít, může to být jedině, pokud se na tom opět obě strany dohodnou a v takovém případě je nutno opět vytvořit písemný záznam, tedy písemný dodatek k dohodě o uvedených změnách.
Podobné články
Dohoda o poskytnutí stipendia zaměstnavatelem by měla být srozumitelná a jednoznačná
Stipendium studentům, kromě škol, nadací či dalších institucí, mohou poskytovat i jejich budoucí zaměstnavatelé.…
Více informací
K nepřímé diskriminaci zdravotně postiženého zaměstnance může dojít snadno
K nepřímé diskriminaci zaměstnance se zdravotním postižením, omezením či specifickou potřebou může na pracovišti…
Více informací
Pružná pracovní doba má také pravidla daná zákonem
Pružná pracovní doba zaměstnance je schéma pracovní doby rozdělené na úseky základní pracovní doby a úseky…
Více informací
Jen převedení na jinou práci při změně zdravotní způsobilosti zaměstnance nestačí
Každý zaměstnavatel má z ustanovení zákoníku práce povinnost chránit zdraví svých zaměstnanců a nikdy nesmí…
Více informací
