Přeplatek mzdy zaměstnanci nemusí být snadné napravit
Chybovat je lidské a k chybě může dojít také při zpracování a výplatách mzdy a může se stát, že zaměstnanci je vyplácena, někdy i delší dobu vyšší mzda, než mu skutečně náleží. Chybu je samozřejmě nutné napravit, ale nemusí to být lehké a je nutné postupovat v souladu se zákonem.
Vrácení přeplatku mzdy lze po zaměstnanci požadovat, jen pokud dotyčný zaměstnanec věděl nebo vědět mohl, že se jedná o přeplatek
Náprava chyb obecně většinou nebývá snadná, a pokud jde o peníze vyplacené zaměstnanci na mzdě omylem navíc, může to být pro zaměstnavatele velmi nepříjemná záležitost vedoucí k soudu a ne vždy se vrácení podaří.
Zákoník práce v § 331 dává sice zaměstnavateli možnost vymáhat po zaměstnanci peníze, které mu byly v rámci výplaty mzdy vyplaceny omylem navíc. Současně však stejný zákon stanoví, že vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel po zaměstnanci žádat jen v případě, jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo vyplacené omylem.
Zaměstnavatel má v daném případě dvě možnosti, jak zkusit dostat omylem vyplacené peníze zpět. Může se pokusit si situaci se zaměstnancem vyjasnit a smírně se dohodnout na vrácení částky a podmínkách takového vrácení. Pokud se zaměstnanec vrácení peněz brání, může zaměstnavatel na dotčeného zaměstnance podat žalobu k soudu z důvodu toho, že se zaměstnanec na jeho úkor bezdůvodně obohatil a přijal peníze, které mu nepatřily. Bezdůvodné obohacení dle § 2991 nastává ve chvíli, kdy se někdo na úkor druhého obohatil bez spravedlivého důvodu a takové obohacení musí být vydáno zpět tomu, komu neprávem získaná záležitost patří.
V uvedeném případě bude muset zaměstnavatel při soudním jednání předložit důkazy, že zaměstnanec věděl nebo vědět měl, že mu příslušná část mzdy nepatří.
Pokud zaměstnavatel nepředloží soudu jednoznačné důkazy, že zaměstnanec věděl nebo vědět měl, že mu vyplacená část mzdy nepatří a zaměstnanec navíc uvede protiargument, že peníze přijal v dobré víře, bez vědomí, že jde o omyl, tak se návrat peněz nepodaří. Zaměstnanec v daném případě nebude muset částku vracet.
O vrácení omylem vyplaceného přeplatku mzdy může zaměstnavatel žádat ve lhůtě do tří let ode dne vyplacení. Později už není možné žádat.
Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou na vrácení přeplatku, mělo by to být vždy písemnou dohodou
Jak je řečeno výše, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem vzájemně dohodnou, že zaměstnanec přeplatek mzdy vrátí, tak by mělo vždy jít o písemnou dohodu o srážkách ze mzdy s jasně stanovenými pravidly, jakým způsobem k vrácení dojde. Je třeba zde myslet na to, že v dané záležitosti jde o srážky nepřednostní a mají před nimi vždy přednost přednostní srážky například výživné dítěti. Uvedené srážky na přeplatek se sráží mezi posledními srážkami, pokud je z čeho. Při srážkách ze mzdy je vždy nutné myslet na to, že pokud má zaměstnanec srážek více, musí mu vždy ze mzdy nutně zůstat minimálně nezabavitelná částka či částky.
Podobné články
Společná odpovědnost a povinnost zaměstnance i zaměstnavatele při náhradě škody
Ke vzniku škody na pracovištích dojde poměrně snadno, a pokud se taková věc stane, je samozřejmě nutné řešit…
Více informací
Mzdu musí mít ve stanoveném termínu zaměstnanec k dispozici
Blíží se doba čerpání dovolených, a nemusí být vždy snadné nahradit ani pracovníky vyřizující mzdové…
Více informací
Ochranné pracovní prostředky zaměstnanců znamenají pro zaměstnavatele řadu povinností
Každý zaměstnavatel má ze zákona povinnost zajistit zaměstnancům bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Z uvedené…
Více informací
OSVČ pečující o děti do čtyř let budou moci podnikat na vedlejší činnost i bez čerpání rodičovského příspěvku
Chystá se novelizace zákona, která by měla usnadnit podnikání rodičům OSVČ, kteří pečují o dítě do čtyř let…
Více informací
