Při kratším úvazku je dobré dávat pozor na práci přesčas, protože ji v dané situaci zákon nenařizuje konat ani proplácet
U zkrácených úvazků zákon s prací přesčas nepočítá a taktéž neřeší ani její odměňování. Pokud tedy za uvedené situace k práci přesčas dojde, záleží hodně na komunikaci a vztazích mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. V krajním případě je možné bránit se u soudu, ale lépe je, když k přesčasům nedochází.
S přesčasy u zkrácených úvazků je lépe si nezahrávat a myslet hlavně na zákonem stanovené zákazy
Otázky práce přesčas upravuje zákoník práce v paragrafech 78, 93 a 93a. Zaměstnavatelé i jejich zaměstnanci, pokud o práci přesčas byť jen uvažují, by si měli nastudovat alespoň základní pravidla, stanovená pro uvedenou situaci zákonem, aby nedošlo k nepříjemnostem nebo dokonce právě k překročení zákona. Právě v případě sjednaných kratších úvazků může být přesčas hodně velký problém.
Obecně zákon vnímá práci přesčas, jako práci konanou na příkaz zaměstnavatele či s jeho souhlasem nad rámec standardní pracovní doby čtyřiceti hodin týdně. Přičemž hned v počátku ustanovení ohledně přesčasů zákoník práce v § 93 říká, že práci přesčas je možné konat jen výjimečně.
Je důležité si v dané souvislosti uvědomit také to, že je rozdíl mezi zkrácenou pracovní dobou a sjednaným kratším úvazkem zaměstnanců. Zkrácená pracovní doba sjednaná kolektivní smlouvou celofiremně je trochu jiná záležitost než zkrácený úvazek zaměstnance. O zkrácené úvazky žádají zaměstnanci často ze zdravotních či rodinných důvodů, protože jim zásadní překážky nedovolují pracovat na plný úvazek.
Zaměstnancům se zkráceným úvazkem nemůže zaměstnavatel nařídit práci přesčas. S uvedenými zaměstnanci se zaměstnavatel může na práci přesčas dohodnout, pokud zaměstnanci na uvedenou dohodu přistoupí a nepatří k osobám, které práci přesčas vykonávat nesmí. Práci přesčas nesmí vykonávat těhotné zaměstnankyně či mladiství zaměstnanci a zaměstnankyně. Práci přesčas nesmí zaměstnavatel nařídit ani zaměstnanci či zaměstnankyni, kteří pečují o dítě do jednoho roku, ale pokud by uvedený pečující rodič s prací přesčas souhlasil, může být přesčas dojednán.
Pokud má zaměstnanec sjednán zkrácený úvazek, v žádném případě mu nemůže být práce přesčas nařizována, protože by se nedodržovaly smluvní podmínky pracovně-právního vztahu.
Když se zaměstnavatel se zaměstnancem s částečným úvazkem na práci přesčas dohodnou, náleží zaměstnanci odměna, ale ne příplatek za přesčas či náhradní volno
Z uvedených řádků tedy jasně vyplývá, že se zaměstnancem na zkrácený úvazek nelze počítat na přesčasy a nelze po něm práci přesčas požadovat. Pokud se v případě zkráceného úvazku zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnou, že zaměstnanec vykoná práci navíc nad rámec sjednané pracovní doby, náleží dotčenému zaměstnanci samozřejmě odměna, ale nenáleží příplatek za práci přesčas ani náhradní volno za tento přesčas.
Pokud zaměstnavatel přijme práci zaměstnance vykonanou nad rámec pracovního úvazku, musí takovému zaměstnanci poskytnout standardní mzdu či plat, který za uvedenou práci náleží. Důležité tedy je, aby zaměstnavatel věděl, že zaměstnanec koná práci nad rámec úvazku. Pokud zaměstnavatel s prací zaměstnance nad rámec úvazku nesouhlasí, musí s tím být zaměstnanec předem seznámen.
Podobné články
Poskytnutí cestovních náhrad zaměstnanci dočasně přidělenému do zahraničí není snadné
Dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli není nic neobvyklého ani nezákonného a zaměstnavatelé…
Více informací
Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem chce trpělivost
Zaměstnanec, který se rozhodne okamžitě ukončit pracovní poměr se svým zaměstnavatelem, protože mu zaměstnavatel…
Více informací
Novelizace zákoníku práce rozšíří informační povinnost zaměstnavatelů vůči zaměstnancům
Projednávání a upravování chystané novelizace zákoníku práce sice stále ještě není hotovo, ale již nyní je…
Více informací
Práce přesčas a zohlednění či nezohlednění odměny ve mzdě
Při práci zaměstnanců přesčas si zaměstnavatelé musí kromě jiných pravidel hlídat otázku spravedlivého…
Více informací
