Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Při přečerpání dovolené je třeba příslušné srážky přeplatku dělat z hrubé mzdy

K přečerpání dovolené u zaměstnance není úplně ojedinělý problém a může k němu dojít i při pečlivém určování dovolené zaměstnavatelem. Pokud k dané záležitosti dojde, musí být problém správně vyřešen před začátkem nového kalendářního roku a v případě řešení srážkami ze mzdy je nutné tyto srážky dělat vždy z hrubé mzdy zaměstnance.

Při přečerpání dovolené je třeba příslušné srážky přeplatku dělat z hru 2.jpg

Datum článku: 10. 01. 2022

Přečerpání dovolené je třeba vždy řešit v souladu se zákoníkem práce i zákony účetními. Srážky ze mzdy bez souhlasu zaměstnance nemusí být vždy možné

K přečerpání dovolené dochází buď proto, že právo na dovolenou zaměstnanci vůbec nevzniklo a přesto dovolenou čerpal, nebo proto, že se právo zaměstnance na dovolenou zkrátilo z důvodu neomluvené absence.

Ať už k přečerpání dojde z toho či onoho důvodu má zaměstnavatel v daném případě podle § 222 zákoníku práce vždy nárok dostat zpět peníze, které zaměstnanci vyplatil v souvislosti s dovolenou, na níž nevzniklo právo, nebo zaměstnanec toto právo ztratil právě z důvodu neomluvených absencí. Z hlediska účetního má pak zaměstnavatel respektive jeho účetní vždy na konci kalendářního roku, respektive před začátkem účetního roku nového provést kontrolu zda k uvedenému přečerpání dovolené nedošlo. Pokud k dané záležitosti dojde, může být řešena srážkami ze mzdy i bez souhlasu zaměstnance nebo se se zaměstnancem může dohodnout, že zaměstnanec přeplacené peníze vrátí do pokladny firmy nebo na účet zaměstnavatele.

Srážky ze mzdy i bez souhlasu zaměstnance není možné provádět, pokud má daný zaměstnanec soudem nařízeny i jiné srážky ze mzdy, které mají ze zákona postavení přednostní pohledávky. Srážky ze mzdy kvůli přečerpání dovolené nejsou ze zákona přednostní pohledávkou, a proto se s nimi musí vždy počkat a přichází v úvahu až v případě, když po uspokojení přednostních pohledávek zbývá ze mzdy zaměstnance ještě nějaká částka, kterou lze ještě k uspokojení pohledávek použít. V mnoha případech však u zaměstnanců zatížených několika pohledávkami dochází k situaci, že po uspokojení pohledávek přednostních už není z čeho uvedený přeplatek za přečerpání dovolené vzít, protože zaměstnanci již zbývá jen nezabavitelné minimum ze zákona.

I pokud zaměstnanci na účtu po odečtení přednostních pohledávek ještě zbývají prostředky, které je možné na vrácení přeplatku za přečerpanou dovolenou použít, může zaměstnavatel se strháváním těchto peněz ze mzdy či platu zaměstnance začít až tehdy pokud jsou všechny přednostní pohledávky uspokojeny. Pokud zaměstnanci zbývají, kromě nezabavitelného minima peníze na úhradu přeplatku za přečerpanou dovolenou může se s ním zaměstnavatel dohodnout, na výše uvedeném splácení jinou formou než jsou srážky ze mzdy. Znamená to výše uvedené vracení přeplatku do pokladny či na účet zaměstnavatele.

Pokud je srážka ze mzdy za přečerpanou dovolenou možná je nutné je provádět z hrubé mzdy zaměstnance

Pokud zaměstnanec, u něhož došlo k přečerpání dovolené, nemá žádné přednostní pohledávky, může mu být částka za přečerpanou dovolenou srážena s jeho souhlasem i bez souhlasu, ale vždy tak, aby nedotknuto zůstalo nezabavitelné minimum ze zákona ve smyslu příslušných třetin podle občanského soudního řádu.

Z pohledu účetního je zde však specifická záležitost, že uvedenou srážku nelze provádět z čisté mzdy zaměstnance proti určení občanského soudního řádu, ale musí být vždy prováděna z hrubé mzdy zaměstnance. Z přeplatku dovolené bylo stejně jako z celé náhrady mzdy za dovolenou odvedeno příslušné povinné pojistné a daň, protože náhrady mzdy za dovolenou se provádí vždy v hrubé mzdě. Pokud by se přeplatek mzdy za dovolenou, která zaměstnanci nenáležela, měl srážet z čisté mzdy, musela by se z čisté mzdy vracet také pojistné a daň, což není ze zákona možné, protože záloha na daň a pojistné se vždy váže jen k hrubému příjmu, čistý příjem již zdaněn byl a nemůže být znovu zdaňován a znovu odváděno pojistné. Vrácení přeplatku v čistém příjmu by nešlo ani správně zaúčtovat na účet Mzdových nákladů tedy účet 521, kam patří, protože na daném účtu podle účetních zákonů lze operovat jen s hrubými mzdami. Srážkou v hrubé mzdě dojde ke správnému vypořádání daňových i pojistných záležitostí a vrácení přeplatku lze provést správně.

V případě dohody zaměstnavatele se zaměstnancem, že přeplatek za dovolenou vrátí zaměstnavateli hotovostí do pokladny či převodem na účet, když nelze provádět srážky, zaměstnanec pochopitelně vrací z čisté mzdy , protože zaměstnanec samozřejmě dostává na svůj účet jedině čistou mzdu a tudíž vrácená částka již nepodléhá daním a pojistnému.