Při využití služeb i péče v domovech pro seniory či postižené musí lidem zůstat alespoň minimum z příjmu
Pokud v důsledku stáří, nemoci nebo zdravotního postižení ubývá člověku schopnost soběstačnosti, ohlíží se mnoho lidí po možnosti získání místa v pobytovém zařízení podle věku a situace buď v domově pro seniory, nebo v domově pro zdravotně postižené. Často si však tito lidé trápí obavami, zda by jim jejich příjem na takový pobyt vůbec stačil a zda by jim po úhradě z daného příjmu alespoň nějaká částka ještě zbyla.
Pobyt a péči v domovech pro seniory a postižené si klient většinou hradí z důchodu a příspěvku na péči případně dalších sociálních dávek
Pobyt a péči v domovech pro seniory i domovech pro zdravotně postižené zřizovaných státem a obcemi si klienti hradí většinou ze starobních či invalidních důchodů, příspěvku na péči a případně dalších sociálních dávek a příspěvků.
V případě privátních domovů pro seniory a domovů pro osoby s postižením to bývá s úhradou obdobné, ale podmínky se mohou lišit a mohou zde být nejrůznější doplňkové služby či služby nadstandardního typu, které si klient se svým souhlasem hradí ze svého. I privátní zařízení se musí řídit zákonem č.108/2006 o sociálních službách i související vyhláškou 505/2006, kde jsou stanovena pravidla pro poskytování služeb a péče v daných zařízeních i pravidla pro úhradu za dané služby a péči.
Uvedený zákon a vyhláška stanoví i maximální limit výše úhrady za pobyt a péči v těchto zařízeních. Ani v privátních zařízeních nesmí po klientech požadovat vyšší úhradu, než povoluje zákonný limit, ale uvedená zařízení bývají příspěvkovými organizacemi, které mohou přijímat příspěvky od dárců, například příbuzných klientů a může se stát, že ne všichni žádají jen s pokorou a podle pravidel. Proto je dobré, aby si klient nebo jeho blízcí nejlépe před podáním žádosti do takového privátního zařízení zjistili co nejvíce jasných informací nejen o službách a péči, ale právě i o podmínkách úhrady.
Zákon o sociálních službách u daných zařízení stanoví, že po úhradě za ubytování a stravu musí osobě zůstat alespoň 15 procent z jejího příjmu. V týdenních stacionářích musí osobě zůstat 25 procent z příjmu
Jak je tedy řečeno výše, zákon o sociálních službách stanoví limity k výši úhrady pobytové služby (ubytování a stravu) i limit úhrady za péči, tak aby klientovi po úhradě zůstala určitá minimální částka z příjmů jako kapesné pro vlastní potřebu. Znamená to, že zákon chrání i příjmy klienta.
Poskytovatel péče v daném zařízení musí při stanovení podmínek úhrady za pobyt i péči postupovat dle §73 zákona o sociálních službách a jeho odstavců a ustanovení a zohledňovat případně i velmi nízké příjmy klienta.
Zákon v uvedeném paragrafu konkrétně v jeho odstavci 3 stanoví, že po úhradě za ubytování a stravu v maximální zákonem stanovené výši v domovech pro seniory a domovech pro zdravotně postižené, musí osobě zůstat alespoň 15 procent z příjmu. V případě ubytování v týdenních stacionářích musí po úhradě za ubytování a stravu osobě tímto způsobem zůstat nejméně 25 procent z příjmu. Příjmem se v daném případě myslí starobní nebo invalidní důchod nikoli příspěvek na péči.
Z příspěvku na péči se naopak hradí úhrada za sociální, zdravotní a další péči, která je klientům uvedených poskytována. Uvedená výše úhrady je ve výši příspěvku na péči. U týdenních stacionářů může být výše této úhrady maximálně ve výši 75 procent příspěvku na péči.
Pokud se při sjednávání úhrady ukáže, že příjem klienta je velmi nízký a po zaplacení poskytovatelem stanovené úhrady za stravu a ubytování by již klientovi nezůstala ona minimální částka z příjmu, která mu ze zákona zůstat musí, tak má poskytovatel povinnost snížit úhradu tak, aby uvedené minimum 15 procent klientovi z příjmu zůstalo.
Na straně druhé, pokud dojde ke snížení výše úhrady z uvedeného důvodu, má klient ze zákona povinnost dokládat uvedenému poskytovateli služeb a péče výši svého příjmu. To znamená, že klient musí domovu doložit potvrzení o výši důchodu.
Podobné články
Ochranné pracovní prostředky zaměstnanců znamenají pro zaměstnavatele řadu povinností
Každý zaměstnavatel má ze zákona povinnost zajistit zaměstnancům bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Z uvedené…
Více informací
OSVČ pečující o děti do čtyř let budou moci podnikat na vedlejší činnost i bez čerpání rodičovského příspěvku
Chystá se novelizace zákona, která by měla usnadnit podnikání rodičům OSVČ, kteří pečují o dítě do čtyř let…
Více informací
Rodičovský příspěvek by se měl zvýšit od ledna 2024 o 50 000 Kč
Rodičovský příspěvek čili dávka vyplácená státem rodičům, kteří pečují o dítě do čtyř let věku, by se…
Více informací
Občanský průkaz v mobilu by měl být k použití od roku 2024
Legislativní cestu si v současnosti prošlapává novela zákona o právu na digitální služby, která by už od roku…
Více informací
