Přímé poskytnutí daru potřebnému nemusí být z hlediska daní snadné
Pomáhat druhým v těžkých životních situacích finančním darem je velmi šlechetná záležitost, která má ale zákonem nastavená pravidla zejména co se týče daní, která nejsou úplně jednoduchá. Pokud chce někdo potřebného finančně obdarovat, musí si dávat pozor zejména právě z hlediska daňových povinností komu je dar poskytován, na jaký účel a jakým způsobem, aby se nakonec nedostal do problému obdarovaný či dárce nebo obě strany.
Přímé poskytnutí finančního daru, i když je na zdravotní či humanitární účely nemusí jít vždy osvobodit od daně
Snahu pomáhat druhým, kteří se dostali do obtížné životní situace, prokazuje v krizových momentech velká většina naší populace. Lidé neváhají v případě potřeby a krizových momentů poskytnout druhým známým i neznámým spoluobčanům poskytnout přímou pomoc a podporu fyzickou i finanční. Mnoho lidí reaguje skutečně srdcem a podpůrné peníze chtějí raději posílat na soukromý účet potřebného člověka, než pomoc posílat přes organizace, sbírková konta nadace a podobně.
Jenže pozor poskytnutí daru přímo na účet potřebného jedince, většinou pro obddarovaného znamená, že bude muset přijatý dar zdanit nebo prokázat finančnímu úřadu, že daný přijatý dar použil na zdravotní či humanitární účely. Zdání, že všechny dary poskytnuté na dobročinné a charitativní účely jdou automaticky osvobodit od daně z příjmu je skutečně jen zdání.
Osvobodit od daně jdou dary do 15 000 Kč, dary od příbuzných nebo dary z veřejné sbírky či prokazatelně použité na humanitární či charitativní účel
Zákon o dani z příjmů vnímá obecně dary jako bezúplatný příjem a tento příjem musí být příjemcem řádně zdaněn, pokud se nejedná o příjem spadající pod § 4a zákona o dani z příjmu čili příjem daňově osvobozený.
Od daně z příjmů jsou osvobozeny dary v hodnotě do 15 000 Kč za celé zdaňovací období, pokud jsou od jednoho dárce. Do uvedené částky se také nehledí na to, kdo je dárcem.
Dále dani z příjmů nepodléhají dary poskytnuté mezi fyzickými osobami, které jsou spolu v příbuzenském vztahu v linii přímé i pobočné. To znamená dárce a obdarovaný jsou v příbuzenském vztahu rodiče, děti, vnuci, manželé, sourozenci, tety, strýcové neteře synovci.
Nedaní se taktéž dary, když dárce a obdarovaný žijí ve společné domácnosti nejméně jeden rok a pečují o společnou domácnost.
Od daně lze osvobodit dle § 4a i bezúplatný příjem, který poplatník prokazatelně použije na léčení, vzdělávání, úhradu sociálních služeb nebo zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené.
Pokud se však nejedná ani o jednu z uvedených situací, pak musí být příjem poskytnutý jako dar zdaněn 15% daní z příjmu pokud je příjemce fyzickou osobou. Pokud je příjemce právnickou osobou, je daň z příjmu u daru 19 %.
Dary poskytnuté na sociální, zdravotní či humanitární účely je třeba do konce následujícího roku od přijetí použít na to k čemu byly poskytnuty nebo musí být taktéž zdaněny
Pozor, jak je řečeno výše od daně je možné osvobodit i příjmy, které byly poskytnuty jako dar na léčení, úhradu zdravotní pomůcky či sociálních služeb a podobných záležitostí, ale je zde nutné zároveň v určité lhůtě doložit, že dar byl skutečně použit k účelu, k němuž byl poskytnut. Pokud poplatník není schopen doložit, že poskytnutý dar použil do konce roku následujícího po roce od přijetí daru, pak musí přijaté peníze zdanit.
Příklad: Pan Novák obdržel v roce 2021 finanční dar na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, kterou potřebuje. Nejpozději do 31. 12. 2022 musí pan Novák uvedenou pomůcku za dané peníze zakoupit a uschovat si doklad o nákupu. Pokud by poskytnuté peníze nebyly do konce roku 2022 použity k danému účelu, k němuž byly poskytnuty, bude třeba je v roce 2023 v daňovém přiznání podaném za rok 2022 zdanit. Jako doklad o použití prostředků mohou sloužit například kupní smlouvy, účty dokládající zakoupení i výpisy z účtů.
Podobné články
Pokuty za jízdu bez zimních pneumatik mohou zaskočit
Změnu pneumatik ze zimních na letní je vždy potřeba důkladně promyslet nejen z hlediska ročního období…
Více informací
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
