Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa

Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Promlčecí dobu splatnosti faktur si vždy musí hlídat sám věřitel

Dobu splatnosti faktur si musí pečlivě hlídat nejen strana, která má povinnost platby čili dlužník, ale také protistrana čili věřitel. Pokud se tak neděje, může se věřitel dočkat velké nepříjemnosti, protože promarní promlčecí dobu, kdy může po protistraně dluh soudně vymáhat.

Promlčecí dobu splatnosti faktur si vždy musí hlídat sám 2.jpg

Datum článku: 13. 11. 2023

Počátek promlčecí lhůty pro žalobu ohledně nezaplacené faktury nemusí vždy nabíhat až den po dni splatnosti, ale dřív

Záležitosti ohledně pohledávek a závazků si obě strany čili věřitelé i dlužníci musí vždy hlídat i z hlediska platných právních postupů.

Strana, která má plnit závazek vzniklý z vystavené faktury čili platit za zboží či služby si samozřejmě musí vždy hlídat, aby zaplatila řádně, včas a ve správné výši, protože pokud tomu tak není, má protistrana čili věřitel ze zákona právo domáhat se své pohledávky čili zaplacení dané faktury. Pokud není dlužná faktura uhrazena včas má věřitel právo domáhat se zaplacení soudně, ale pozor své právo musí věřitel uplatnit dříve, než uplyne promlčecí lhůta. Pokud totiž uplyne promlčecí lhůta, pro věřitele zpravidla končí šance, aby dlužnou částku soudně vymohl. Po uplynutí promlčecí lhůty již dlužnou pohledávku vymáhat jen značně obtížně a s mizivou nadějí na úspěch.

Každý kdo uzavírá smluvní vztah, z něhož mu plyne právo na zaplacení faktury, musí tedy od počátku vědět, že vymáhat zaplacení neuhrazené faktury je možné právě jen po zákonem vymezenou dobu.

Obecná promlčecí lhůta, která se vztahuje ke vztahům na dodání zboží či služeb je ze zákona stanovena na 3 roky a běží od doby, kdy toto právo mohlo být uplatněno poprvé, tedy od chvíle, kdy se o něm oprávněná osoba čili věřitel dověděla či dozvědět měla. Už smluvní nastavení dodavatelsko-odběratelských vztahů je vždy třeba nastavit co nejpřesněji, aby z něho bylo jednoznačně určitelné i to, od jaké chvíle začala plynout promlčecí lhůta. Velmi totiž záleží na tom, co je ohledně úhrady faktury smluvně určeno.

Subjektivní promlčecí lhůta totiž nemusí vždy začít běžet až ode dne následujícího po dni splatnosti, ale v mnoha případech začíná běžet již ode dne, kdy věřiteli poprvé právně vznikla možnost vystavit fakturu.

Pokud smluvní strany nemají předem jednoznačně písemně ujednán den, kdy má dlužník splatit dluh a je ujednáno pouze to, že klíčovým impulzem k provedení platby dohodnuté ceny bude faktura, kterou věřitel v budoucím čase vystaví, tak tříletá lhůta pro splacení faktury nezačne běžet až den po splatnosti faktury, ale mnohem dříve. V daném případě dle § 629 odst. 1 občanského zákoníku začne ona tříletá subjektivní promlčecí lhůta, plynout ode dne, kdy se věřitel dozvěděl nebo dozvědět mohl, že mu vzniklo právo fakturu vystavit. Z uvedeného je tudíž jednoznačně vidět, že věřitel, který vystavuje fakturu, si musí dle paragrafů ujasnit, kdy přesně mu vzniká právo vystavit fakturu, protože ode dne vzniku daného práva mu běží možnost soudně uplatnit nároky z promlčecí lhůty na případné nezaplacení dané faktury. Pokud si věřitel ohledně plynutí promlčecí lhůty u faktur neudělá předem jasno, může se připravit a o velký kus času nebo i o celý čas k vymáhání nezaplacené pohledávky vůči dlužníkovi. Pokud tedy dlužník delší čas neplní závazek je důležité se ohledně vymožení pohledávky včas obrátit na soud.

Po uplynutí promlčecí lhůty se věřitel sice může pokoušet dluh vymáhat, ale domoci svého práva se nemusí

Jak je řečeno výše po skončení promlčecí lhůty už není mnoho šancí dosáhnout vymožení dluhu s pomocí soudu. I když pokud dlužník nevznese námitku promlčení, může věřitel zkoušet vymáhat dluh s pomocí soudu dál.

Na straně druhé je třeba upozornit, že i po uplynutí promlčecí lhůty může věřitel zkusit dluh vymáhat a naděje na úspěch nemusí být zcela nulová, záleží na tom, jak se v dané záležitosti chová dlužník.

Pokud dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, uplatní při soudním jednání námitku promlčení, soud uvedenou záležitost uzná, protože promlčení skutečně nastalo. Pohledávka se v dané situaci ze zákona stane takzvanou naturální obligací a je čistě na dlužníkovi zda částku dobrovolně věřiteli uhradí, nebo ne. Pokud dlužník není ochoten splatit dluh, tak se soudně již vymoci nedá.

Pokud dlužník po uplynutí promlčecí lhůty nevznese při soudním jednání námitku promlčení, věřitel může zkoušet vymáhat dlužené peníze dál. Soud ani věřitel nemají povinnost upozorňovat dlužníka na to, že dluh je promlčen. Na straně druhé, čím déle zůstává dluh neuhrazen, tím je menší šance se úhrady domoci, protože se dlužná částka zvyšuje o příslušenství dluhu a klesá reálná možnost, že by ji dlužník dokázal uhradit.