Propustka zaměstnance k lékaři sice ve vymezených situacích náleží ze zákona, ale nemusí být snadné ji získat
Propustka zaměstnance k lékaři dává zaměstnanci právo v případě potřeby navštívit v pracovní době lékaře a mít na tuto dobu zaměstnavatelem udělené volno v některých zákonem určených případech dokonce volno placené. Jenže udělení této propustky má sice podmínky nastavené zákonem, ale vždy hodně záleží i na rozhodnutí zaměstnavatele.

Propustka zaměstnance k lékaři, a zákon
Zdraví zaměstnance je zásadní veličinou, které se musí dostat náležité pozornosti vždy i v pracovně-právních vztazích. Zákoník práce ukládá všem zaměstnavatelům povinnost za všech okolností dbát na ochranu zdraví zaměstnanců a vytvořit jí potřebné podmínky. Jinými slovy nutná péče o zdraví musí dostat prostor i před plněním pracovních úkolů.
Pracovní právo prostřednictvím zákoníku práce určuje, že každý zaměstnanec má právo na poskytnutí placeného případně neplaceného volna k návštěvě lékaře. Volno se poskytuje na dobu nezbytně nutnou. Tentýž zákoník práce č. 262/2006 taktéž vymezuje za jaké situace má zaměstnanec nárok na placené volno k návštěvě lékaře a kdy se bude muset spokojit s volnem neplaceným.
Placené pracovní volno s náhradou mzdy se vždy poskytuje na dobu nezbytně nutnou na provedení vyšetření či ošetření ve zdravotnickém ošetření, které je co nejblíže bydlišti či pracovišti daného zaměstnance a které je schopné potřebné vyšetření či ošetření provést, pokud toto vyšetření či ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.
Pokud bylo vyšetření či ošetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení poskytne se zaměstnanci pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, ale na náhradu mzdy má zaměstnanec právo jen v případě, že vyšetření či ošetření nešlo provést nejbližším zařízení.
Jednoznačně uznatelnými důvody k žádosti o propustku k lékaři jsou:
- Pracovně-lékařská prohlídka nebo očkování související s výkonem práce daného zaměstnance,
- Vyšetření či ošetření potřebné v souvislosti s činnostmi vzniklými při výkonu práce,
- Doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení z důvodů předem plánovaného vyšetření či ošetření, ale i z důvodů náhlého onemocnění či úrazu.
- Zákon však také stanoví, že nárok na propustku k lékaři vzniká pouze v případech, že vyšetření nelze provést mimo pracovní dobu.
Zaměstnavatel má právo posoudit, zda zaměstnanec splňuje nárok na pracovní volno a je proto dobré mít se zaměstnavatelem vstřícné vztahy
Zákon tedy udává určitý právní rámec nároku zaměstnance na propustku k lékaři, ale nestanoví vše zcela detailně a nechává zaměstnavateli dosti velký prostor k posouzení, zda zaměstnanec má skutečně nárok na propustku k lékaři v pracovní době a zda mu nezbývá dostatek prostoru, aby návštěvu lékaře, k níž požaduje propustku, uskutečnil mimo pracovní dobu. Problémem může být samo vyšetření či chápání nezbytně nutné doby.
Ne každé vyšetření či ošetření je tak zásadní, aby jej zaměstnavatel musel nutně uznat jako hodné nutnosti propustky. Vždy by mělo jít o lékařský úkon či soubor lékařských úkonů nutných ke stanovení zdravotního problému či k odbornému ošetření konkrétního již stanoveného problému. Zádrhelem může být i ona nezbytně nutná doba, k níž však zákon žádnou jednoznačně specifikovanou dobu neurčuje. Může se tudíž i stát, že zaměstnavatel žádosti zaměstnance o propustku k lékaři nevyhoví a záležitost může skončit až v rukou právníků. I z důvodu propustky k lékaři je tedy dobré mít se zaměstnavatelem v odpovídající míře dobré vztahy.
Forma propustky k lékaři není nijak zákonem stanovena a zaměstnavatel se může zaměstnance uvolnit jen ústní dohodou
Zákon nijak přesně neurčuje, jak má propustka zaměstnance k lékaři vypadat nebo co musí obsahovat. Existují proto univerzální tiskopisy propustky k lékaři, které mohou zaměstnavatelům dodávat výrobci kancelářských potřeb, případně si zaměstnanci po dohodě se zaměstnavatelem mohou vzor takové propustky stáhnout a vytisknout z internetu. Případně mohou mít zaměstnavatelé propustky vlastní.
Propustka pak zpravidla obsahuje tyto údaje:
- Označení že jde o propustku k lékaři,
- Kolonku pro jméno a příjmení zaměstnance,
- Datum a hodinu odchodu k lékaři a návratu zaměstnance na pracoviště,
- Místo pro potvrzení odchodu od lékaře,
- Místo pro podpis zaměstnavatele uvolňujícího ze zaměstnání,
- Místo pro razítko zdravotnického zařízení a podpis příslušného lékaře.
Lékař nesmí odmíutnot žádost pacienta o potvrzení propustky
Zásadní je, že lékař má podle zákoníku práce povinnost uvedenou propustku potvrdit a nesmí takovou žádost pacienta odmítnout. Potvrdit uvedený doklad může samozřejmě i pověřený pracovník daného zdravotnického zařízení obvykle s lékařem spolupracující zdravotní sestra.
Podobné články
Preventivní novinku ochrany podnikatelů před úpadkem schválila vláda
Prevence je vždycky lepší, než léčit již rozběhlé onemocnění a neplatí to jen pro zdraví lidské, ale i pro…
Více informacíDohoda o poskytnutí stipendia zaměstnavatelem by měla být srozumitelná a jednoznačná
Stipendium studentům, kromě škol, nadací či dalších institucí, mohou poskytovat i jejich budoucí zaměstnavatelé.…
Více informacíK nepřímé diskriminaci zdravotně postiženého zaměstnance může dojít snadno
K nepřímé diskriminaci zaměstnance se zdravotním postižením, omezením či specifickou potřebou může na pracovišti…
Více informacíI při vyloučení možnosti odstoupení od smlouvy musí být vždy cesta ze závazku
Vždy když si dvě strany sjednávají smluvní podmínky nějakého závazku, musí postupovat v souladu s platnými…
Více informací