Smlouva o smlouvě budoucí jistí dodržení závazku případně kompenzaci
Ne všechny záležitosti, které se jeví jako podstatné a potřebné pro budoucí dobu se dají realizovat ve stejný okamžik, kdy se objeví, ale zároveň je téměř jisté, že se k jejich realizaci přistoupí v budoucnu. A právě pro takové případy je pro obě strany smluvního vztahu dobré uzavřít smlouvu o smlouvě budoucí.
Smlouva o smlouvě budoucí dělá předběžné ujednání závazným a dává možnost obrany, pokud se neplní, co bylo předběžně ujednáno
Smlouva o smlouvě budoucí je předběžným ujednáním o uzavření nějakého budoucího smluvního vztahu pracovněprávního, kupního či jiného. Jak je řečeno výše některé věci, i když se předem ví, že bude potřeba je uskutečnit, se z mnoha různých důvodů ihned uskutečnit nedají. Třeba proto, že budoucí pracovní posila týmu, musí třeba na jiném pracovišti nejdříve svoje působení podle pravidel ukončit a teprve pak bude moci jinde uzavřít nový pracovní vztah. Nebo například v případě kupních záležitostí je třeba si věc zvážit, ale současně si pojistit, že zvažovaná koupě bude možná. A právě pro takové případy spolu nejednou smluvní strany uzavřou smlouvu a smlouvě budoucí.
Smlouva o smlouvě budoucí udává budoucímu vztahu základní závazné obrysy a podle ustanovení práva konkrétně občanského zákoníku § 1785 se smlouvou o smlouvě budoucí nejméně jedna strana zavazuje jiné smluvní straně či stranám uzavřít po vyzvání druhé strany ve sjednané lhůtě budoucí smlouvu, jejíž obsah byl předběžně v hrubých rysech dojednán.
Právo má paragrafy ke sjednávání a fungování smluv o smlouvách budoucích ukotveny v Novém občanském zákoníku. V rámci svého sedmého oddílu, který je právě zaměřen na ustanovení ke smlouvám budoucím zákon také stanoví, že zavázané straně vzniká povinnost uzavřít takovou předem sjednanou smlouvu o smlouvě budoucí v okamžiku, kdy ji k tomu druhá strana vyzve bez zbytečného odkladu. Současně je pamatováno i na obranu oprávněné strany, pokud by došlo k situaci, že by zavázaná strana neplnila povinnost, která ji z daného závazku vznikla, což jest právě povinnost uzavřít smlouvu dříve v hrubých rysech dojednanou.
Pokud zavázaná strana závazek neplní, může se oprávněná strana vztahu obrátit na soud
Pokud by se stalo, že zavázaná strana neplní svoji povinnost vzniklou z uzavřené předběžné smlouvy, pak se může druhá strana čili oprávněná strana vztahu obrátit na soud a žádat, aby obsah budoucí závazné smlouvy určil soud.
Lhůtu, v níž má být smlouva sjednána si mohou ujednat smluvní strany podle svého uvážení. Většinou totiž obě strany neváhají a záležitost řeší v co nejkratší době. Pro případ, že by si smluvní strany danou lhůtu nesjednaly, stanoví občanský zákoník, lhůtu k učinění výzvy na jeden rok.
Na straně druhé z každé smlouvy vždy vznikají nějaké povinnosti pro všechny zainteresované. V daném případě platí, že pokud oprávněná strana nevyzve ve lhůtě do jednoho roku od uzavření předběžného vztahu k uzavření závazné budoucí smlouvy, tak povinnost zavázané strany uzavřít smlouvu zaniká.
Může se stát, že závazek z předběžné smlouvy o smlouvě budoucí splnit nelze, pak je potřeba sdělit to oprávněné straně co nejrychleji, protože jinak hrozí, že bude třeba uhradit druhé straně vzniklou škodu
Tím, kdo má v daném vztahu na svých bedrech zásadní tíhu odpovědnosti je zavázaná strana vztahu. V případě, že jde o budoucí vztah pracovněprávní je to zaměstnavatel a oprávněnou stranou je zaměstnanec. A pokud se vyjednávají věci do budoucna, může i přes důkladné zvažování dojít ke změně podmínek a závazek předem rámcově ujednaný splnit nelze. I na takovou situaci zákon sice pamatuje v § 1788 a stanoví, že povinnost zavázané strany uzavřít smlouvu za takových okolností zaniká, ale v takovém případě je nutné tuto zásadní změnu sdělit oprávněné straně co nejrychleji, jakmile to zavázaná strana zjistí. Protože pokud zavázaná změna neoznámí změnu, co nejrychleji vznikne jí povinnost hradit protistraně případnou škodu, která z daného jednání vznikne.
Podobné články
Vnitřní předpis a náhrada mzdy zaměstnanci na dohody při překážkách na straně zaměstnance
Novela zákoníku práce č. 281/2023 Sb. rozšiřuje možnosti dohod mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci pracujícími…
Více informací
Přechod práv a povinností mezi zaměstnavateli musí být projednán s odbory i radou zaměstnanců
V případě převedení činnosti i zaměstnanců od jednoho zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli, musí být ze…
Více informací
Informace v příloze účetní závěrky jsou stejně zásadní jako údaje v závěrce samotné
Příloha účetní závěrky je vždy nedílnou součástí každé účetní závěrky a slouží jako doplňující…
Více informací
Skončení pracovního poměru při hromadném propouštění zaměstnanců
Skončení pracovního poměru při hromadném propouštění se může pro zaměstnance i nepříjemně protáhnout…
Více informací
