Snížení nebo odklad splátek hypotéky, má vždy svá negativa, na něž je nutné předem myslet
Osobní i rodinné rozpočty jednotlivců i rodin v této zemi zažívají v současné napjaté nepříznivé ekonomické situaci velmi těžké a dosud nepoznané zkoušky. Tam, kde je potřeba navíc pravidelně splácet hypotéku, častěji než dříve dochází k situacím, že na další splátky zkrátka náhle není kde vzít. Co si v takovém případě počít? Snížení či úplný odklad splátek jsou sice určitým řešením situace, ale mají svá úskalí, o nichž je třeba se předem poradit a promyslet je.
Problém se splácením hypotéky je třeba začít řešit s bankou hned v zárodku a u snížení či odkladu splátek si dobře vyjasnit co znamenají
Jak je řečeno v úvodu problémy se zvládáním splácení hypotéky mohou v dnešní ekonomicky nepříznivé době nastat i lidem, kteří ještě třeba před půl rokem byli přesvědčeni, že je taková situace nemůže potkat. Stále prudce rostoucí inflace, jejíž konec si ještě zdaleka netroufnou odhadnout ani ti nejlepší prognostici, bezohledně a velmi citelně zasahuje do příjmů všem a na tento nepříznivý faktor se mnoha lidem často nabalují další. Tato změť problémů vede stále častěji u většího počtu lidí i k nezvládání splácení hypotéky, což může mít až fatální následky zvláště, když problém zůstane dlouho neřešen.
Základním pravidlem v dané situaci je začít problém s neschopností, plnit závazky z hypotéky případně i několika hypoték, řešit co nejdříve poté, kdy nastane. Záležitost je nutné primárně nahlásit a řešit s bankou, která hypotéku poskytla. Důležité je sdělit bance celou nepřízeň situace, v níž se klient ocitl, doložit případné snížení příjmů a z toho plynoucí neschopnost splácení a hledat s příslušným bankéřem, řešení záležitosti individuálně podle daného konkrétního problému.
Banky k řešení uvedených záležitostí většinou klientovi nabídnou snížení či odklad splátek. Takový postup sice může při problémech s hypotékou vše vyřešit, ale třeba také ještě více zkomplikovat. Proto je vždy nezbytný individuální přístup ke každému případu a hledání řešení přesně na míru okolnostem, v nichž se klient nachází.
Snížení či odklad splátek vždy znamená odsunutí závazku na pozdější dobu, potřebu splnění určitých podmínek i nepříjemné stigma dlužníka, i když jde o krok s bankou naplánovaný a domluvený
Pokud se tedy problémy se splácením hypotéky vyskytnou, je nutné hledat co nejrychleji v součinnosti s bankou jejich řešení a vědět co konkrétní způsob řešení bude znamenat. Pokud člověk přistoupí na snížení či odklad splátek dluhu, měl by jednoznačně vědět, co pro něho daná situace znamená, že zde v žádném případě nejde o vyřešení záležitosti jedním krokem, že závazek plynoucí z hypotéky bude nutno dál plnit a splnit, že jde jen o úpravu schůdnějších podmínek, a že se daným, krokem plátce hypotéky vždy nezbytně octne v bankovním registru dlužníků.
Snížení či částečný nebo úplný odklad splátek hypotéky tedy nikdy nezbaví povinnosti splnění závazku plynoucího z hypotéky, Opatření může povinnost udělat pouze snesitelnější pro splnění, pokud je možné dobu splnění prodloužit. Platí, že každá hypotéka má vždy ze zákona nastaven určitý limit pro splacení. Při sjednávání podmínek hypotéky jsou pro banku vždy zásadní příjmy klienta a jeho věk a podle těchto faktorů se nastavuje i doba splácení, aby závazek byl splacen v optimální době, kdy je klient schopen dosáhnout potřebných příjmů.
Snížením či odkladem splátek se prodlouží doba splácení hypotéky a banka musí vždy nejdříve rozhodnout, zda je u konkrétního člověka možné takovou úpravu splátek povolit. Zákon totiž stanoví, že maximální délka pro splácení hypotéky je 30 let a tato doba může být ještě prodloužena, ale jen o pět let navíc. Což znamená, že doba pro splácení hypotéky může být prodloužena jen maximálně o pět let navíc. Aby se mohla doba pro splácení prodloužit, musí klient doložit, že má příjmy, které mu při prodloužení lhůty umožní závazek splnit. Dalším klíčovým faktorem k prodloužení hypotéky je věk klienta. Maximální hranice věku klienta, při níž je možné prodloužení splácení hypotéky na nějakou dobu povolit je 70 let.
I pokud věk i příjmové podmínky snížení či odložení splátek vyhovují, jsou zde i další podmínky, které musí být pro povolení tohoto snížení či odložení závazku splněny.
Pokud si chce člověk požádat o prodloužení doby splácení hypotéky, nesmí být v době žádosti už zpožděn se splátkami a musí mít již zaplaceno nejméně 6 splátek z celkového objemu, Kdo si chce splácení hypotéky prodloužit, nesmí být při žádosti v exekuci ani insolvenci a zároveň musí počítat s tím, že si bez souhlasu banky nesmí vzít žádnou další půjčku.
Prodloužení splátek se nikdy neobejde bez záznamu v bankovním registru dlužníků
Jak je naznačeno výše snížení či prodloužení splátek hypotéky musí být vždy zaznamenáno v bankovním registru dlužníků. Jde o záznam, který být uveden musí, i když bude dlužník svůj závazek plnit a skutečně jej splní. Uvedený záznam následně v registru zůstává minimálně po dobu čtyř let od zápisu i v případech, že dluh je splacen dříve než za ony čtyři roky.
Závěrem je tedy třeba zopakovat, že snížení nebo odložení splátek hypotéky a je tak dokonce možné postupovat i u více hypoték současně, ale vždy je důležité situaci důkladně zvážit a poradit se s bankovními specialisty, pokud má jít o efektivní řešení, které pomůže závazek z hypotéky zvládnout.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Zásilku výhradně do vlastních rukou lze dostat k adresátovi dosílkou
Vyzvednutí poštovní zásilky určené výhradně do vlastních rukou adresáta může být právě pro onoho adresáta…
Více informací
Smlouva o dílo se dá ukončit dohodou nebo také odstoupením
Smluvní vztah plynoucí ze smlouvy o dílo má ideálně skončit, tak, že dílo je dokončeno a předáno objednateli, tak…
Více informací
