Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa
Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Výkon správní činnosti při skončení práce přináší dvojí odstupné

Při výpovědi dávané zaměstnavatelem zaměstnanci z organizačních důvodů, náleží vypovídanému zaměstnanci vždy odstupné podle toho, jak dlouho u zaměstnavatele pracoval. Pokud je propouštěn úředník obecního či krajského úřadu může mít zcela legálně nárok na odstupné dvojího druhu.

Výkon správní činnosti při skončení prác 2.jpg
Datum článku: 04. 10. 2021

Úředníkům obcí a krajů ve správní činnosti náleží kromě běžného odstupného ještě odstupné navíc podle zvláštních předpisů

Jak napovídá úvod článku odstupné je finanční částka poskytovaná zaměstnanci propouštěnému ze zaměstnání podle § 67 zákoníku práce, což znamená, dostává výpověď z organizačních důvodů na straně zaměstnavatele podle § 52 nebo končí pracovní poměr písemnou dohodou se zaměstnavatelem ze stejných důvodů. Uvedená finanční kompenzace za propuštění ze zaměstnání, které si zaměstnanec sám nezavinil, náleží každému takto propuštěnému zaměstnanci.

Výše uvedeného zákonného odstupného náleží zaměstnanci podle toho, jak dlouho pro zaměstnavatele před propuštěním pracoval. Standardně platí, že:

Běžnému zaměstnanci, který pro zaměstnavatele pracoval méně, než rok náleží odstupné ve výši jednoho měsíčního průměrného výdělku. Zaměstnanci, který pracoval pro zaměstnavatele déle než rok, ale měně než 2 roky náleží odstupné ve výši dvou průměrných měsíčních výdělků. Zaměstnanci, který pro zaměstnavatele konal práci 2 roky a déle náleží při propuštění z organizačních důvodů odstupné ve výši tří průměrných měsíčních výdělků.

Pro úředníky územních samosprávných celků, kteří vykonávají správní činnost, což znamená, že přímo řeší zájmy a potřeby občanů, jsou pravidla odstupného při ukončení jejich pracovního poměru z výše uvedených důvodů, jsou nastavena jiná pravidla

Při řešení odstupného se u uvedených úředníků postupuje podle zákoníku práce, ale k tomu ještě také podle zvláštního zákona č. 312/2002 o úřednících územních samosprávných celků.

Uvedený zvláštní zákon ve svém § 13 stanoví, že pokud úředník samosprávného celku končí ve funkci z organizačních důvodů uvedených v § 52 zákoníku práce výpovědí či dohodou, může mu kromě běžného odstupného podle paragrafu 67 zákoníku práce náležet i další odstupné. Další odstupné je  poskytováno proto výkon dané činnosti je často specificky náročný a vyžaduje zvláštní nasazení například při přípravě a kontrole zákonů, při sestavování rozpočtů samosprávného celku, při řešení krizových situací či práci s utajovanými skutečnostmi,

Další odstupné náleží ve výši dvojnásobku až čtyřnásobku měsíčního výdělku podle délky trvání pracovního poměru

I pro výši zvláštního dalšího odstupného pro úředníka samosprávného celku je určující doba trvání pracovního poměru čili doba trvání funkce. Za 10 let práce úředníka územně správního celku náleží další odstupné ve výši dvou průměrných měsíčních platů navíc. Za 15 let je to trojnásobek průměrného měsíčního výdělku a za 20 let trvání pracovního poměru činí další odstupné úředníka podle zákona 312/2002 čtyřnásobek průměrného výdělku.

Když se standardní odstupné podle zákoníku práce sečte s oním zvláštním odstupným, může mít úředník vykonávající správní činnost při skončení pracovního poměru nárok celkem až na sedminásobné odstupné.

Úředníkům bez správní činnosti a ostatním zaměstnancům náleží jen standardní odstupné podle zákoníku práce a zvláštní odstupné nikoli

Ovšem není úředník jako úředník a na výše uvedené zvláštní odstupné podle zákona 312/2002 dosáhne jen menší část zaměstnanců územně samosprávných celků. Zaměstnanci obce či kraje, kteří v samosprávném celku vykonávají jinou úřední činnost, než jsou úkony správní a všichni ostatní zaměstnanci úřadů konající servisní práce pod uvedený zákon o zvláštním odstupném nespadají a záležitost odstupného v případě skončení pracovního poměru z organizačních důvodů se u nich řídí vždy jen paragrafy zákoníku práce

Uvedené se týká například i odstupného starostů. Zde se postupuje dle ustanovení § 5 odstavce 2 zákoníku práce, kde je určeno, že pokud je daná funkce vykonávána v pracovním poměru, řídí se takový pracovní poměr zákoníkem práce. Tedy ani starostové, kterým blaho jejich obcí skutečně leží na srdci, nedostanou při případné výpovědi jen tak zvláštní odstupné.

Sdílet článek:
Facebook >Google+ >Twitter

Podobné články

Odstupné a nárok na vrácení daně z příjmů za rok 2021

Odstupné a nárok na vrácení daně z příjmů za rok 2021

Datum článku: 15. 10. 2021

Odstupné je většinou spojeno s propuštěním ze zaměstnání, což zpravidla moc optimismu zaměstnanci nepřináší.…

Více informací
Rekvalifikace do IT oborů dává jistotu zaměstnání na dlouhou dobu

Rekvalifikace do IT oborů dává jistotu zaměstnání na dlouhou dobu

Datum článku: 14. 10. 2021

Rekvalifikace směrem do oborů informačních technologií je zajímavou a prozíravou volbou pro všechny, kdo chtějí…

Více informací
Dohoda o změně pracovní smlouvy

Dohoda o změně pracovní smlouvy

Datum článku: 07. 10. 2021

I když pracovní vztah šlape jako hodinky, tak občas přijdou chvíle, kdy je potřeba v pracovním poměru respektive…

Více informací
Výpověď pro nadbytečnost musí být dávána ve správném časovém rozmezí

Výpověď pro nadbytečnost musí být dávána ve správném časovém rozmezí

Datum článku: 06. 10. 2021

Výpověď pro nadbytečnost je sice pro zaměstnavatele zákonným nástrojem, jak řešit organizační změny ve firmě…

Více informací