Výpovědní lhůtu v zaměstnání je možné i zkrátit, ale vždy jen podle pravidel zákona
Výpověď ze zaměstnání je většinou pevně svázána s výpovědní dobou dvou měsíců danou zákonem, která se musí dodržet. Nicméně u většiny situací zákony pamatují i na možnosti nějaké té výjimky a platí to i pro výpovědní lhůtu. Výpovědní lhůtu ze zaměstnání je možné i zkrátit, ale opět to má svá pravidla určená zákonem, která je nutné znát a dodržet.

Výpovědní lhůta ze zaměstnání je obdobím před definitivním skončením pracovně-právního vztahu a dává zaměstnanci i zaměstnavateli určitou dobu na přípravu na nové podmínky. Zaměstnanec si může během výpovědní doby hledat nové zaměstnání a zaměstnavatel naopak náhradu za odcházející pracovní sílu. Zákoník práce však i pro tuto lhůtu stanoví závazná pravidla, kterými se zaměstnavatel i zaměstnanec musí řídit.
Výpovědní lhůta v zaměstnání může být i kratší než dva měsíce, ale jen v určitých situacích a za přesně stanovených podmínek
Ve většině případů činí při výpovědi ze zaměstnání výpovědní lhůta dva měsíce. Výpovědní doba začíná obvykle běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí, pokud není stanoveno jinak, uplynutím posledního kalendářního dne příslušného měsíce. Během výpovědní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele stále trvají práva a povinnosti plynoucí z pracovního vztahu a obě stany jsou povinny je plnit. V § 51 také zákoník práce říká, že výpovědní doba musí být vždy stejně dlouhá pro zaměstnance i zaměstnavatele.
Žádná situace v životě si většinou nevystačí jen s jedinou variantou řešení a i v případě výpovědní lhůty zákon umožňuje danou dobu v určitých situacích zkrátit případně prodloužit.
Kratší výpovědní doba může být při hromadném propouštění, při přechodu práv a povinností zaměstnance nebo při skončení poměru dohodou
Jsou situace, kdy je zkrácení výpovědní doby nutností. Taková situace může nastat například v případě hromadného propouštění zaměstnanců, nebo pokud výpověď dává zaměstnanec v souvislosti s přechodem nebo výkonem práv a povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů.
V případě hromadného propouštění pak může být výpověď kratší, ale pracovní poměr nesmí skončit dříve, než uplyne 30 dnů od doručení písemné zprávy o propuštění zaměstnanci.
Pokud dává výpověď zaměstnanec v souvislosti s přechodem nebo výkonem práv a povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů, výpovědní lhůta pak končí dříve, protože pracovní poměr v daném případě končí nejpozději dnem, který předchází dni, ve kterém má dojít k nabytí účinnosti přechodu či výkonu práv a povinností.
Další situací, kdy je možné mít v zaměstnání kratší výpovědní dobu než dva měsíce je situace, kdy se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na ukončení pracovního poměru dohodou. Jestliže se obě strany písemně dohodnou na ukončení pracovního poměru dohodou k určitému datu, mohou si taktéž dohodnout i kratší výpovědní dobu, než jsou uvedené dva měsíce. Nutné je nezapomenout na to, že taková dohoda musí být vždy písemná a musí obsahovat podpisy zaměstnavatele i zaměstnance.
Podobné články
Pokuty za jízdu bez zimních pneumatik mohou zaskočit
Změnu pneumatik ze zimních na letní je vždy potřeba důkladně promyslet nejen z hlediska ročního období…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Dohoda o poskytnutí stipendia zaměstnavatelem by měla být srozumitelná a jednoznačná
Stipendium studentům, kromě škol, nadací či dalších institucí, mohou poskytovat i jejich budoucí zaměstnavatelé.…
Více informací