Výpovědní lhůtu v zaměstnání je možné i zkrátit, ale vždy jen podle pravidel zákona
Výpověď ze zaměstnání je většinou pevně svázána s výpovědní dobou dvou měsíců danou zákonem, která se musí dodržet. Nicméně u většiny situací zákony pamatují i na možnosti nějaké té výjimky a platí to i pro výpovědní lhůtu. Výpovědní lhůtu ze zaměstnání je možné i zkrátit, ale opět to má svá pravidla určená zákonem, která je nutné znát a dodržet.
Výpovědní lhůta ze zaměstnání je obdobím před definitivním skončením pracovně-právního vztahu a dává zaměstnanci i zaměstnavateli určitou dobu na přípravu na nové podmínky. Zaměstnanec si může během výpovědní doby hledat nové zaměstnání a zaměstnavatel naopak náhradu za odcházející pracovní sílu. Zákoník práce však i pro tuto lhůtu stanoví závazná pravidla, kterými se zaměstnavatel i zaměstnanec musí řídit.
Výpovědní lhůta v zaměstnání může být i kratší než dva měsíce, ale jen v určitých situacích a za přesně stanovených podmínek
Ve většině případů činí při výpovědi ze zaměstnání výpovědní lhůta dva měsíce. Výpovědní doba začíná obvykle běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí, pokud není stanoveno jinak, uplynutím posledního kalendářního dne příslušného měsíce. Během výpovědní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele stále trvají práva a povinnosti plynoucí z pracovního vztahu a obě stany jsou povinny je plnit. V § 51 také zákoník práce říká, že výpovědní doba musí být vždy stejně dlouhá pro zaměstnance i zaměstnavatele.
Žádná situace v životě si většinou nevystačí jen s jedinou variantou řešení a i v případě výpovědní lhůty zákon umožňuje danou dobu v určitých situacích zkrátit případně prodloužit.
Kratší výpovědní doba může být při hromadném propouštění, při přechodu práv a povinností zaměstnance nebo při skončení poměru dohodou
Jsou situace, kdy je zkrácení výpovědní doby nutností. Taková situace může nastat například v případě hromadného propouštění zaměstnanců, nebo pokud výpověď dává zaměstnanec v souvislosti s přechodem nebo výkonem práv a povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů.
V případě hromadného propouštění pak může být výpověď kratší, ale pracovní poměr nesmí skončit dříve, než uplyne 30 dnů od doručení písemné zprávy o propuštění zaměstnanci.
Pokud dává výpověď zaměstnanec v souvislosti s přechodem nebo výkonem práv a povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů, výpovědní lhůta pak končí dříve, protože pracovní poměr v daném případě končí nejpozději dnem, který předchází dni, ve kterém má dojít k nabytí účinnosti přechodu či výkonu práv a povinností.
Další situací, kdy je možné mít v zaměstnání kratší výpovědní dobu než dva měsíce je situace, kdy se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na ukončení pracovního poměru dohodou. Jestliže se obě strany písemně dohodnou na ukončení pracovního poměru dohodou k určitému datu, mohou si taktéž dohodnout i kratší výpovědní dobu, než jsou uvedené dva měsíce. Nutné je nezapomenout na to, že taková dohoda musí být vždy písemná a musí obsahovat podpisy zaměstnavatele i zaměstnance.
Podobné články
V případě nájmu nemovité věci je někdy třeba hlídat problematiku DPH
Nájem nemovité věci je specifická problematika, u které v mnoha případech není nutné se záležitostmi DPH zabývat…
Více informací
Vyšší průměrná mzda s konsolidačním balíčkem v roce 2024 uvalí na více příjmů daň 23 procent
Většině ekonomicky činných osob je již jasné, že v roce 2024 budou nuceni, z důvodů vyšší průměrné mzdy…
Více informací
Doručování písemností bude snazší pro zaměstnavatele a rizikovější pro zaměstnance
Novelizovaný zákoník práce začne být, kromě ustanovení o dovolené u dohod účinný již od 1. října 2023.…
Více informací
Elektronicky uzavírané pracovní smlouvy bude třeba zasílat na jiný než pracovní mail zaměstnance
Dlouho připravovaná a tolik diskutovaná novela zákoníku práce má na sobě konečně podpis prezidenta, takže může…
Více informací
