Výpovědní lhůtu v zaměstnání je možné i zkrátit, ale vždy jen podle pravidel zákona
Výpověď ze zaměstnání je většinou pevně svázána s výpovědní dobou dvou měsíců danou zákonem, která se musí dodržet. Nicméně u většiny situací zákony pamatují i na možnosti nějaké té výjimky a platí to i pro výpovědní lhůtu. Výpovědní lhůtu ze zaměstnání je možné i zkrátit, ale opět to má svá pravidla určená zákonem, která je nutné znát a dodržet.
Výpovědní lhůta ze zaměstnání je obdobím před definitivním skončením pracovně-právního vztahu a dává zaměstnanci i zaměstnavateli určitou dobu na přípravu na nové podmínky. Zaměstnanec si může během výpovědní doby hledat nové zaměstnání a zaměstnavatel naopak náhradu za odcházející pracovní sílu. Zákoník práce však i pro tuto lhůtu stanoví závazná pravidla, kterými se zaměstnavatel i zaměstnanec musí řídit.
Výpovědní lhůta v zaměstnání může být i kratší než dva měsíce, ale jen v určitých situacích a za přesně stanovených podmínek
Ve většině případů činí při výpovědi ze zaměstnání výpovědní lhůta dva měsíce. Výpovědní doba začíná obvykle běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí, pokud není stanoveno jinak, uplynutím posledního kalendářního dne příslušného měsíce. Během výpovědní doby pro zaměstnance i zaměstnavatele stále trvají práva a povinnosti plynoucí z pracovního vztahu a obě stany jsou povinny je plnit. V § 51 také zákoník práce říká, že výpovědní doba musí být vždy stejně dlouhá pro zaměstnance i zaměstnavatele.
Žádná situace v životě si většinou nevystačí jen s jedinou variantou řešení a i v případě výpovědní lhůty zákon umožňuje danou dobu v určitých situacích zkrátit případně prodloužit.
Kratší výpovědní doba může být při hromadném propouštění, při přechodu práv a povinností zaměstnance nebo při skončení poměru dohodou
Jsou situace, kdy je zkrácení výpovědní doby nutností. Taková situace může nastat například v případě hromadného propouštění zaměstnanců, nebo pokud výpověď dává zaměstnanec v souvislosti s přechodem nebo výkonem práv a povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů.
V případě hromadného propouštění pak může být výpověď kratší, ale pracovní poměr nesmí skončit dříve, než uplyne 30 dnů od doručení písemné zprávy o propuštění zaměstnanci.
Pokud dává výpověď zaměstnanec v souvislosti s přechodem nebo výkonem práv a povinností plynoucích z pracovněprávních vztahů, výpovědní lhůta pak končí dříve, protože pracovní poměr v daném případě končí nejpozději dnem, který předchází dni, ve kterém má dojít k nabytí účinnosti přechodu či výkonu práv a povinností.
Další situací, kdy je možné mít v zaměstnání kratší výpovědní dobu než dva měsíce je situace, kdy se zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou na ukončení pracovního poměru dohodou. Jestliže se obě strany písemně dohodnou na ukončení pracovního poměru dohodou k určitému datu, mohou si taktéž dohodnout i kratší výpovědní dobu, než jsou uvedené dva měsíce. Nutné je nezapomenout na to, že taková dohoda musí být vždy písemná a musí obsahovat podpisy zaměstnavatele i zaměstnance.
Podobné články
Výrazné snížení mzdy u přejímajícího zaměstnavatele může být důvodem k výpovědi a odstupnému
Není úplně ojedinělou záležitostí, že podnik změní majitele i vedení a práva a povinnosti zaměstnavatele nebo…
Více informací
Exekuce některé věci nesmí spolknout ze zákona, ale u jiných je nutné prokázat nezbytnost, nebo že dlužníkovi nepatří
Jak už bylo mnohokrát řečeno, dluhy jsou velmi nepříjemná záležitost, která v těch závažnějších případech…
Více informací
K dosažení oddlužení je nutné nedělat chyby
Oddlužení umožňuje dlužníkovi se zcela zákonným způsobem zbavit dluhu splacením jen jeho určité části…
Více informací
Úplaty za zboží či služby předem a povinnost odvodu DPH
Pokud je za zboží či služby placeno předem musí se tomu přizpůsobit i povinnosti spojené s DPH, aby daň…
Více informací
