Vyúčtování srážkové daně musí mít zaměstnavatelé hotovo do 1. dubna 2022
Vyúčtování daní musí mít zaměstnavatelé hotovo vždy v zákonem stanovených lhůtách a platí to také v roce 2022. Uvedené se týká také daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby. Zaměstnavatelé, kteří svým zaměstnancům v roce 2021 vypláceli příjmy v daném režimu srážkové daně, musí mít vyúčtování podáno nejpozději do pátku 1. dubna 2022, aby měli povinnost splněnu v termínu.
Zaměstnavatelé, kteří mají povinnost podat finančnímu úřadu vyúčtování příjmů svých zaměstnanců zdaňovaných v roce 2021 srážkovou daní, mají na splnění povinnosti čas jen do 1. dubna 2022
Lhůty pro splnění povinností plynou neúprosně rychle a je nutné si je vždy hlídat, protože jinak většinou hrozí nepříjemnosti s úřady a institucemi. Konec jedné z takových lhůt se právě blíží zaměstnavatelům, kteří měli či mají zaměstnance, jimž během roku 2021 vypláceli příjmy zdaňované srážkovou daní podle zvláštní sazby čili příjmy dle § 36 zákona o daních z příjmů. Uvedeným zaměstnavatelům ukládá zákon o daních z příjmů povinnost provést vyúčtování srážkové daně z těchto příjmů a odevzdat toto vyúčtování příslušnému finančnímu úřadu. Toto vyúčtování za rok 2021 musí být podáno do pátku 1. dubna 2022, ať už jej bude zaměstnavatel podávat v klasické listinné podobě nebo elektronicky.
Podání je třeba vždy provést na k tomu účelu určeném formuláři. Pro zdaňovací období roku 2021 jde o formulář MFin 5466 vzor č.18.
Vyúčtování srážkové daně čili daně, která se z takto zdaňovaných příjmů odvádí, se správci daně odvádí na účet s předčíslím 7720.
V režimu srážkové daně bývají většinou zdaňovány příjmy zaměstnanců zaměstnávaných na dohody mimo pracovní poměr čili DPP nebo DPČ s odměnou do limitu bez podepsaného prohlášení k dani. Srážkové dani, však podléhají i příjmy fyzických osob z podílů na zisku společnosti s ručením omezeným nebo příjmy z dividend od akciových společností pokud plynou od českých akciových společností. I tyto popsané příjmy musí být tedy vždy řádně zdaněny srážkovou daní a týká se jich tedy vyúčtování.
Zaměstnanci, kteří dostávají příjmy zdaněné srážkovou daní, již daně řešit nemusí, protože jejich příjem již byl definitivně zdaněn a mají už čistý příjem nepodléhající daňové povinnosti
Na závěr si zde připomeňme, že zaměstnanci, kteří od svého zaměstnavatele dostávají příjem či příjmy zdaněné popsanou srážkovou daní, se již u těchto příjmů o daňové povinnosti starat nemusí a nemusí takový příjem uvádět do daňového přiznání.
Příjmy zdaňované touto srážkovou daní podle zvláštní sazby jsou vždy zdaňovány u toho, kdo je vyplácí, tedy v daném případě u zaměstnavatele a zaměstnanec již dostává příjem řádně zdaněný čili čistý. Celou odpovědnost za správné sražení daně u uvedeného příjmu i za odvod této daně do státního rozpočtu má v daném případě zaměstnavatel.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
Opět lze žádat peníze na vzdělávání zaměstnanců a vztahuje se i na OSVČ
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlásilo v pondělí 20. března 2023 již druhou dotační výzvu…
Více informací
