Zákon o ochraně oznamovatelů již brzy přinese nové povinnosti zaměstnavatelům
Zaměstnavatelé se již musí začít připravovat na nové povinnosti, které jim nastanou v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů čili zákona o Whistleblovingu. Účinnost zákona by měla nastat již od července 2023.
Zákon o ochraně oznamovatelů bude chránit osoby, které oznámí porušení právních předpisů daňových, finančních, i jiných na pracovišti
Zákon o ochraně oznamovatelů začlení do tuzemského právního systému pravidla směrnice Rady EU 2019/1937. Pravidla této směrnice mají zajistit ochranu osobám, především zaměstnancům veřejného i soukromého sektoru, které oznámí porušování práva a vznik přestupků a trestných činů na pracovišti. Ochrana má oznamovateli zajistit, že v případě, že zjistí, že na jeho pracovišti dochází k porušování právních předpisů například v oblasti daní, účetnictví, finančních záležitostí, ochrany osobních údajů či jiných a oznámí danou skutečnost, tak nebude za své jednání trestán. Laicky řečeno zákon má jistit oznamovatele před tím, aby se oznamovateli nevymstilo právě to, že na porušování práva a páchání nezákonných záležitostí upozornil.
Jaké povinnosti plynou z uvedeného zákona zaměstnavatelům?
Zaměstnavatelům z uvedeného zákona plyne několik povinností, kterými musí zajistit, aby systém ochrany oznamovatelů fungoval a plnil svůj účel.
- zaměstnavatelé musí zavést vnitřní systém pro přijímání a správu oznámení,
- ustanovit osobu, která bude oznámení přijímat a vyhodnocovat je,
- zajistit, aby žádný oznamovatel nebyl po oznámení vystaven odvetným opatřením za oznámení daného přestupku či rovnou trestného činu.
Kterých zaměstnavatelů se povinnosti týkají?
Popsané povinnosti se týkají zaměstnavatelů přímo uvedených v § 8 zákona o ochraně oznamovatelů.
Jedná se především o:
- zadavatele veřejných zakázek,
- vybrané orgány veřejné moci a
- zaměstnavatelů, kteří k 1. lednu příslušného kalendářního roku zaměstnávají nejméně 50 zaměstnanců.
Do kdy musí být zaměstnavatelé na uvedené povinnosti připraveni?
Jak napovídají řádky výše, zaměstnavatelé by již měli mít přípravu systému vnitřní ochrany oznamovatelů téměř ve finále nebo alespoň v plném proudu. Příslušný zákon je momentálně před schválením Senátem a poté jej ještě musí podepsat prezident, ale jeho účinnost se předpokládá již od července 2023. Takže přípravy systému by již měli být ve fázi, aby k datu účinnosti mohl začít plnit svůj úkol. Zákon však přece jen počítá s o něco delší lhůtou na přípravu pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají mezi 50 a 250 zaměstnanci. Pro tyto zaměstnavatele zákon zavádí přechodné období na zavedení a zprovoznění systému. Nejpozději však musí i tito zaměstnavatelé mít systém fungující a v provozu do 15. prosince 2023.
Zaměstnavatelům, kteří by uvedené povinnosti neplnili nebo je plnili nesprávně, hrozí samozřejmě nemalé pokuty
Pokud je nějaká povinnost zaměstnavateli uložena přímo zákonem, pak to vždy znamená, že musí být plněna, tak jak zákon určuje, jinak samozřejmě hrozí příslušné pokuty dle míry provinění.
Pokuty samozřejmě hrozí i zaměstnavatelům, kteří by neplnili povinnosti, jenž jim ukládá zákon o ochraně oznamovatelů. Pokud zaměstnavatel neurčí osobu, která se bude starat o přijímání oznámení a vyřizovat je, hrozí mu pokuta 1 000 000 Kč. Stejná pokuta zaměstnavateli hrozí také za to, pokud oznamovateli nezajistí dostatečnou ochranu a vystaví jej riziku odvetných opatření.
Podobné články
Vnitřní předpis a náhrada mzdy zaměstnanci na dohody při překážkách na straně zaměstnance
Novela zákoníku práce č. 281/2023 Sb. rozšiřuje možnosti dohod mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci pracujícími…
Více informací
Dvojitá povinnost platby zdravotního pojištění při práci ve třetích zemích
Každý občan České republiky by měl pečlivě sledovat své závazky v oblasti zdravotního pojištění, obzvláště…
Více informací
Směrnice NIS2 ukládá firmám i úřadům ostřeji střežit kyberbezpečnost již v roce 2024
Manažery větších firem s počtem zaměstnanců přesahujícím padesátku a ročním obratem v přepočtu kolem 10…
Více informací
Vlastníci, kteří se dodatečně přihlásí k nemovitosti, musí zaplatit daň i podat přiznání k dani z nemovitostí
Vlastníci nedostatečně identifikovaní v katastru nemovitostí i vlastníci neidentifikovaní čili neznámí mají…
Více informací
