Zaměstnavatelé si od roku 2022 budou moci strhávat paušální náhradu nákladů za provádění exekučních srážek z mezd zaměstnanců
Již několikrát bylo na těchto stránkách zmíněno, že zaměstnavatelé, kteří mají mezi zaměstnanci dlužníky s nařízenými srážkami ze mzdy kvůli exekucím či výkonu soudního rozhodnutí, mají s uvedenou situací mnoho starostí i nákladů nad rámec běžné agendy. Od roku 2022 si za uvedenou práci budou moci ze mzdy povinného přímo strhávat paušální náhradu nákladů za tuto práci.
Nárok na paušální náhradu nákladů za starosti s exekucemi a výkonem soudního rozhodnutí zaměstnanců půjde uplatnit od ledna 2022, ale jen u nově zahájených řízení
Jak je řečeno výše, tak o tom, že by dlužící zaměstnanci měli platit alespoň symbolickou částku svým zaměstnavatelům za to, že mají při výplatách mezd velké starosti i náklady s jejich exekucí či dokonce několika exekucemi se jedná již delší čas. Projednávání zákonů však vždy nějakou dobu trvá, takže teprve až od 1. 1. 2022 se výše uvedená náhrada nákladů pro plátce mzdy stane opravdu reálnou skutečností.
Od 1. 1. 2022 nabývá účinnosti novela zákona č. 286/2021 čili občanského soudního řádu a právě nová úprava této právní normy konkrétně doplnění § 270 odstavec 2) umožní plátcům mzdy nebo jiného příjmu uplatnění nároku na náhradu nákladů spojených s výkonem soudního řízení o srážkách ze mzdy. Stejná změna nastává i v § 87 exekučního řádu tedy pro exekuční srážky ze mzdy. Oba paragrafy shodně určují, že plátci mzdy nebo jiného příjmu bude za tyto srážky nově náležet paušální náhrada nákladů, které mu vznikly za každý měsíc provádění srážek ze mzdy povinného. Tato paušální náhrada by měla být 50 Kč za každý měsíc provádění srážek.
Platí také, že pokud plátce mzdy provádí více srážek k vydobytí hned několika pohledávek u stejného dlužníka, uvedená částka na náhradu nákladů bude náležet vždy pouze jednou v daném měsíci. Tato částka se nebude zvyšovat je stanovena vyhláškou ministerstva spravedlnosti podle § 374a občanského soudního řádu.
K přiznání dané paušální částky na náhradu nákladů nebude muset plátce mzdy uvedené náklady nijak přesně vyčíslovat. Pokud si plátce mzdy neodečte náhradu nákladů ze sražené částky, právo na náhradu nákladů zaniká.
Nárok na uvedenou náhradu nákladů začne plátcům mzdy vznikat až u výkonů rozhodnutí či exekučních řízení, které budou zahájeny po nabytí účinnosti novely OSŘ tedy až s počátkem ledna 2022.
Paušální náhrada nákladů je přednostní pohledávkou
Na závěr je důležité podotknout, že popisovaná paušální náhrada nákladů dostala ze zákona status přednostní pohledávky a její úhrada je dokonce postavena před ostatní přednostní pohledávky, to znamená, že uvedená náhrada se uspokojuje z první třetiny čisté mzdy hned po sražení nezabavitelné částky a teprve po ní se uspokojují další pohledávky.
Podobné články
Doručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta…
Více informacíDoručování důležitých písemností zaměstnanci e-mailem zatím stále nemusí být nejlepší volbou
Ačkoli se doručování písemností zaměstnancům prostřednictvím e-mailu může zaměstnavatelům jevit jako ta nejsnazší a nejpřijatelnější cesta, opak může být pravdou. Je důležité si uvědomit, že pro doručování zásadních pracovněprávních písemností e-mailem je zatím stále nutné splnit ne zcela snadné podmínky, které by se sice měly v dohledné budoucnosti změnit, ale zatím se tak nestalo.
Při doručování zásadních pracovněprávních písemností zaměstnanci e-mailem je nutné promyslet, zda je to ze zákona možné a zda budou splněny příslušné podmínky
Doručování písemností zaměstnanci e-mailem musí zaměstnavatel vždy pečlivě zvažovat podle toho, o jakou písemnost se jedná a co ohledně jejího doručování stanoví zákon konkrétně zákoník práce. Je důležité si jako zaměstnavatel uvědomovat, že pro doručování zásadních písemností v pracovněprávním vztahu, například písemností ohledně pracovního poměru, odměňování, či porušení pracovní neschopnosti jsou zákoníkem práce stanovena jednoznačná pravidla a postupy, jak musí být doručení v konkrétní situaci provedeno, aby bylo platné.
S uvedenými pravidly se musí zaměstnavatel před volbou způsobu doručení písemnosti zaměstnanci pečlivě seznámit, aby věděl, který ze způsobů, ve které situaci konkrétně použít.
Zákonem uznávaných a určených způsobů doručování výše uvedených písemností v pracovněprávních vztazích je hned několik od doručování do vlastních rukou na pracovišti, přes doručování provozovatelem poštovních služeb, až po doručování elektronicky e-mailem nebo datovou schránkou. Zaměstnavatel si však nemůže libovolně vybrat, který ze způsobů pro doručení důležité písemnosti zvolí, ale musí (zatím stále) postupovat v přesně vymezeném sledu. Začít je nutné vždy od doručení písemnosti do vlastních rukou zaměstnance na pracovišti. Až teprve pokud doručení na pracovišti není možné, může zaměstnavatel zvolit doručení prostřednictvím:
- provozovatele poštovních služeb čili běžné pošty,
- sítě nebo služby elektronických komunikací nebo
- datové schránky.
Z uvedeného tedy jednoznačně plyne, že k doručení pracovněprávních písemností určených do vlastních rukou zaměstnance nelze volit doručení e-mailem jako primární, ale až jako další možnost když se nezdaří předání na pracovišti, nebo kdekoli bude zaměstnanec zastižen.
Dále je třeba si v souvislosti s doručením uvedených písemností e-mailovou cestou uvědomovat, že zde zákon stanoví nutné splnění tří poměrně přísných podmínek pro postup zaměstnavatele i zaměstnance, aby doručení bylo právně platné.
K doručení pracovněprávních dokumentů e-mailem je nutný předchozí písemný souhlas zaměstnance, elektronická adresa pro doručování i elektronické podpisy
Předchozí řádky ukazují, že doručování pracovněprávních písemností například pracovní smlouvy zaměstnanci e-mailem nemusí být ze zákona správným způsobem a primárně je třeba stále volit způsob předání zaměstnanci přímo. Na straně druhé, i když doručení e-mailem správnou volbou, protože jiný způsob možný není, může nastat další problém s pravidly.
Paragraf 335 zákoníku práce si při doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací čili doručování e-mailem žádá nejen písemný souhlas zaměstnance a poskytnutí elektronické adresy pro uvedené doručování, ale také elektronické podepsání písemnosti na straně zaměstnavatele i zaměstnance.
Aby mohl zaměstnavatel vůbec zvolit doručení výše popsaných písemností e-mailem, musí mít předtím písemný souhlas zaměstnance s takovým způsobem doručování a k tomu i elektronickou adresu také poskytnutou zaměstnancem k danému účelu. Další co zaměstnavatel k uvedenému doručování musí mít je vlastní uznávaný elektronický podpis, kterým bude doručovaná písemnost podepsána.
Elektronický podpis však potřebuje i zaměstnanec pro potvrzení přijetí písemností. Zákon si zatím potvrzení přijetí písemnosti zaměstnancem stále žádá a toto potvrzení může zaměstnanec uskutečnit jedině datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem.
Pokud tedy nedá zaměstnanec zaměstnavateli písemný souhlas s doručováním prostřednictvím e-mailu nebo nemá zaměstnavatel či zaměstnanec vlastní elektronický podpis, tak doručování pracovněprávních písemností e-mailem mezi nimi možné není.
Změnit a usnadnit podmínky doručování uvedených písemností e-mailem by měla chystaná novela zákoníku práce. Zaměstnanec již nebude muset potvrzovat přijetí, protože se uplatní fikce doručení
Významný obrat v záležitosti doručování popsaných písemností e-mailem mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, by měla přinést ona chystaná velká novelizace zákoníku práce. Jedná se o onu novelizaci, která má též upravit podmínky práce z domova, práce na dohody i řadu dalších záležitostí.
Pokud tedy uvedená novelizace dojde platnosti, doručování písemností zaměstnanci e-mailem by se měla otevřít snazší cesta. Písemný souhlas zaměstnance s doručováním pracovněprávních písemností e-mailem i elektronickou adresu sdělenou zaměstnancem, bude zaměstnavatel potřebovat pořád. Bez vlastního elektronického podpisu, kterým odesílaný dokument podepíše, se zaměstnavatel také neobejde, ale na potvrzení ze strany zaměstnance už nebude potřeba. A zaměstnanec nebude pro dané účely muset mít ani elektronický podpis.
Na straně zaměstnance by totiž nově měla platit fikce doručení. Pokud se tedy zaměstnanec a zaměstnavatel dohodnou, že zaměstnavatel bude doručovat uvedenou dokumentaci zaměstnanci e-mailem a zaměstnanec stvrdí uvedený souhlas v dohodě podpisem, bude moci zaměstnavatel uvedeným způsobem písemnosti doručovat i bez potvrzení zaměstnance. Záležitost bude po 15 dnech od odeslání považována za doručenou fikcí.
Knize úrazů a ohlašovací povinnosti je potřeba při úrazu zaměstnance věnovat zásadní pozornost
Úraz zaměstnance je vždy nepříjemná událost, která pro zaměstnavatele znamená plnění několika nutných zásadních…
Více informací
Opět lze žádat peníze na vzdělávání zaměstnanců a vztahuje se i na OSVČ
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlásilo v pondělí 20. března 2023 již druhou dotační výzvu…
Více informací
