Vedení účetnictví Praha, Brno, Bratislava, Wien, Warszawa
Kompletní účetní servis a služby daňového poradce.
Vedení účetnictví, daňové poradenství ,zpracování mezd, roční uzávěrky a další účetní služby.

Zbylou dovolenou z minulého roku je možné čerpat okamžitě po skončení nezbytné lhůty, pokud nebyl stanoven termín čerpání

Jsou pracoviště s tak náročným provozem, kde si zaměstnanci nestíhají vyčerpat dovolenou, která jim náleží nejen za daný rok, ale třeba nemají vyčerpáno ani za rok předchozí. Pokud čerpání dovolené brání zásadní překážky, převádí se do let následujících, a když není současně předem určen termín čerpání této zbylé dovolené, může si ji zaměstnanec čerpat kdykoli.

Zbylou dovolenou z minulého roku je možné čerpat okamžitě po skončení nezbytné lhů 2.jpg
Datum článku: 02. 12. 2019

Když zbývá dovolená z minulých let, kde není určeno čerpání, nemusí o ni zaměstnanec žádat a může ji čerpat libovolně

Nárok na dovolenou má  zákonem zaručen každý zaměstnanec, který v pracovním poměru pracoval pro zaměstnavatele po určitou dobu. Podle typu a délky pracovněprávního vztahu náleží dovolená za kalendářní rok či část roku nebo dovolená za odpracované dny.

O čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen rozhodnout podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vypracovaného tak, aby pokud tomu nebrání závažné důvody, mohli všichni zaměstnanci vyčerpat dovolenou v roce, za který náleží. Rozvrh čerpání dovolené musí zaměstnavatel sestavovat, tak, aby zohledňoval zájmy podniku, ale současně i oprávněné zájmy zaměstnance.

Zaměstnavatel může ze závažných důvodů čerpání dovolené zaměstnanci nařídit a taktéž může v závažných důvodech zaměstnance z dovolené odvolat či ji neudělit v termínu žádaném, ale nelze zaměstnance o dovolenou připravit.

Pokud nastanou závažné překážky v práci na straně zaměstnavatele nebo naopak závažné překážky v práci na straně zaměstnance, které zabrání tomu, aby zaměstnanec vyčerpal dovolenou v roce, za který náleží, musí být dovolená automaticky převedena do roku následujícího. Pokud závažné důvody přetrvávají, dovolená se opět posouvá do dalšího roku. Reálná tedy může být i situace, že si zaměstnanec či zaměstnankyně může v roce 2019 dočerpávat zbylou dovolenou ještě z roku 2018 nebo dokonce i z roku 2017, když v daném období nebyla ze závažných důvodů dovolená vyčerpána. K dané situaci může dojít třeba z důvodů dlouhodobé nemoci zaměstnance a s tím spojené pracovní neschopnosti či z důvodů čerpání mateřské a rodičovské dovolené nebo z jiných zásadních důvodů na straně zaměstnance či zaměstnavatele.

Zákoník práce vznik dané situace připouští a současně říká, že když nemůže být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího roku je zaměstnavatel povinen určit čerpání této dovolené na dobu, až pominou překážky v práci.

Pokud zaměstnavatel termín dočerpání dovolené nestanoví, může si o čerpání této dovolené rozhodnout sám zaměstnanec a zaměstnavateli nástup na tuto dovolenou může pouze oznámit. Oznámení musí zaměstnanec provést ve lhůtě čtrnácti dnů před plánovanou dovolenou. Zaměstnanec, který ví, že má nevyčerpanou dovolenou z minulých let, o níž zaměstnavatel předem nerozhodl a neurčil datum jejího čerpání, má právo si tuto dovolenou dočerpat kdykoli s dodržením uvedené oznamovací lhůty, bez předchozí žádosti.

Stále platí, že proplácení dovolené je možné jen při skončení pracovního poměru

Případnou nevyčerpanou dovolenou z let minulých si zaměstnanec pokud nebylo rozhodnuto jinak, může ještě do konce roku vyčerpat. Pokud zaměstnanci zbývá ještě dovolená za rok 2019 tedy rok letošní, tak o ni musí zaměstnavatele požádat. O dovolené náležející za aktuální rok si zaměstnanec  bez souhlasu zaměstnavatele ještě rozhodnout nemůže, když ji chce dočerpat.

O proplacení dovolené nemá cenu uvažovat, pokud má stávající pracovní poměr nadále pokračovat, protože to možné není. Zákon dovoluje proplacení zbytku dovolené jen v případě, že pracovní poměr končí.

Sdílet článek:
Facebook >Google+ >Twitter

Podobné články

Prohlášení poplatníka i žádost o roční zúčtování musí být i v covidové době s vlastnoručním či elektronickým podpisem

Prohlášení poplatníka i žádost o roční zúčtování musí být i v covidové době s vlastnoručním či elektronickým podpisem

Datum článku: 18. 01. 2021

Nejeden zaměstnanec každý rok vyřeší své daňové povinnosti podepsáním Prohlášení poplatníka k dani a žádosti…

Více informací
Stravenkový paušál se zamlouvá zaměstnancům, zaměstnavatelům, restauracím i odborům a otevírá cestu k citelnějšímu zvýhodnění pro nejširší okruh pracujících

Stravenkový paušál se zamlouvá zaměstnancům, zaměstnavatelům, restauracím i odborům a otevírá cestu k citelnějšímu zvýhodnění pro nejširší okruh pracujících

Datum článku: 15. 01. 2021

Stravenkový paušál je jednou z největších novinek roku 2021. Mnoho lidí jej vítá jako skutečně efektivní podporu…

Více informací
Zaměstnanci v sociální péči v přímém kontaktu s klienty budou očkováni v první fázi přednostně a nemusí se  registrovat v rezervačním systému

Zaměstnanci v sociální péči v přímém kontaktu s klienty budou očkováni v první fázi přednostně a nemusí se registrovat v rezervačním systému

Datum článku: 14. 01. 2021

Po včerejším jednání vlády o očkovacím plánu potvrzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí, že pracovníci…

Více informací

Doplatek do minimální mzdy si i v roce 2021 musí u zaměstnanců pohlídat každý zaměstnavatel

Každý zaměstnanec musí i v roce 2021 dostat za svoji práci alespoň tu nejnižší minimální mzdu, kterou pro daný rok stanoví nařízení vlády. Když odměna za práci v kalendářním měsíci nedosáhne výše aktuálně platné minimální mzdy, musí zaměstnavatel poskytnout doplatek do minimální mzdy.

Minimální mzda je v roce 2021 znovu vyšší a tomu je třeba náležitě přizpůsobit vše, co s tímto souvisí včetně doplatku ke mzdě zaměstnanců, kteří na minimální mzdu pro nižší výkonost nedosáhnou

Jak je řečeno v úvodu, minimální mzda je ze zákona nejnižší přípustná výše odměny za zaměstnancovu práci, což znamená, že nižší než tuto mzdu zaměstnanec dostat nesmí, ani v případech, kdy je třeba méně výkonný, ať už z vlastní viny či nezaviněně.

Nařízení vlády č. 487/2020 o minimální mzdě a nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, stanoví, že od 1. 1. 2021 se zvyšuje základní sazba minimální mzdy na 15 200 Kč za měsíc a samozřejmě se zvyšuje i základní sazba minimální mzdy za hodinu na částku 90,50 Kč. Uvedené platí při standardní pracovní době 40 hodin týdně. Do minimální mzdy a nejnižších úrovní zaručené mzdy se započítávají taktéž osobní příplatky, příplatky za specializaci, vedení, zastupování pedagogickou činnost a všechny mimořádné odměny. V podnikatelské sféře se jedná o odměny typu prémie, cílové odměny, fakultativní příplatkové mzdy a mimořádné odměny z rozhodnutí zaměstnavatele. Do výše minimální mzdy ze zákona naopak nezasahují mzda za práci přesčas a příplatky za práci o víkendech, svátcích či příplatky za práci v noci.

Pokud však mzda, plat či odměna z dohody u zaměstnance nedosáhne v kalendářním měsíci ani se započítáním všeho co započteno být má, výše minimální mzdy, pak je zaměstnavatel povinen danému zaměstnanci poskytnout příslušný doplatek do výše minimální mzdy. Doplatek se poskytuje bez ohledu na zaviněnou či nezaviněnou nižší výkonost zaměstnance.

Na dodržování správného odměňování minimální mzdou se často zaměřují kontroly

Na dodržování zákonů v oblasti odměňování zaměstnanců se velmi často soustředí Státní úřad inspekce práce při svých kontrolách, proto je důležité mít i v roce 2021 vše v pořádku a přizpůsobeno aktuální výši minimální mzdy.