Změna zaměstnání si může žádat přiznání k dani nebo platbu zdravotního pojištění
Změna zaměstnání je vždy poměrně zásadní krok a někdy si může žádat také plnění daňových či odvodových povinností, které zaměstnanec dosud řešit nemusel a nechával je na zaměstnavateli. Může být potřeba podat přiznání k dani z příjmu, i když zaměstnanec neměl jiné příjmy než za zaměstnání nebo může být náhle nutné uhradit třeba přechodně zdravotní pojištění.
Změna zaměstnání během roku si může žádat podání daňového přiznání, když se do nové práce hodně spěchá
Změna zaměstnání může být někdy hodně rychlý proces, zvláště pokud se jedinec snaží, aby měl co nejmenší mezeru v příjmech. Když se však spěchá z jednoho zaměstnání do jiného, může nastat pro takového zaměstnance nutnost podávat v daném roce daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, i když nikdy v předchozích letech tuto povinnost neměl, protože si vždy požádal u zaměstnavatele o vypořádání daně prostřednictvím Prohlášení poplatníka a ročního zúčtování k dani. Jenže rok 2022 se svou těžkou ekonomickou situací si často žádal rychlé jednání, aby zaměstnanec případně i s rodinou nezůstal zcela bez příjmů. Jinými slovy mohlo velmi snadno dojít k prolnutí dvou zaměstnání a pak bude nezbytné podat v roce 2023 přiznání k dani z příjmů.
Není totiž vůbec nemožné, aby zaměstnanec, kterému u jeho zaměstnavatele končí pracovní poměr a je v řádné výpovědní lhůtě, měl už v této době dojednáno zaměstnání u jiného zaměstnavatele a dokonce pro nového zaměstnavatele už také pracoval na některou z dohod konaných mimo pracovní poměr. Na uvedené situaci není nic nezákonného, ale zádrhel je v Prohlášení poplatníka, které musí být podepsáno, aby zaměstnanec mohl čerpat měsíční slevy na dani minimálně slevy na poplatníka a případně další daňové úlevy, například zvýhodnění na děti. Dále ze zákona také platí, že prohlášení poplatníka může být v jednom konkrétním měsíci podepsáno pouze pro jednoho zaměstnavatele. Pokud tedy zaměstnanec měl podepsané Prohlášení k dani u zaměstnavatele, kde mu ještě plyne výpovědní lhůta, nemůže ve stejném měsíci podepsat Prohlášení pro druhého ze zaměstnavatelů a pokud navíc z příjmu z dohody musela být odvedena zálohová daň a nikoli daň srážková, pak se přiznání k dani za rok 2022 vyhnout nepůjde.
Dva příjmy ze zaměstnání, z nichž je odvedena v tomtéž měsíci zálohová daň si žádají přiznání
Pojďme si na tomto místě připomenout, že pokud má poplatník ve stejném měsíci roku více příjmů ze zaměstnání, z nichž byla odvedena zálohová daň, pak má povinnost podat přiznání k dani z příjmů i v případě, že by tento souběh zálohových příjmů trval třeba jen jeden měsíc v roce. Z příjmu vzešlého z pracovního poměru na klasickou pracovní smlouvu musí být vždy pravidelně každý měsíc odváděna zálohová daň, jiná možnost zde není.
Z příjmu či příjmů vzešlého z některé z dohod konaných mimo pracovní poměr může být za určitých podmínek odváděna daň srážková dle zvláštní sazby daně, kvůli níž už není potřeba přiznání podávat. Ale i v případě zaměstnání na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr je v určitých situacích odvod zálohové daně nutný. Zálohovou daň je nutné odvádět vždy z dohod z příjmů nad zákonem stanovený měsíční limit příjmu. U dohody o provedení práce se odvádí zálohová daň i v případě, kdy měsíční limit příjmu 10 000 Kč překročen není, ale zaměstnanec má u daného zaměstnavatele podepsáno Prohlášení poplatníka, kvůli čerpání daňových slev.
Pokud se tedy poplatník v roce 2022 dostal do situace, že měl ve stejném měsíci daného roku příjmy od dvou zaměstnavatelů, z nichž byla odvedena zálohová daň z příjmů, musí v roce 2023 podat přiznání k dani z příjmu, i když druhý příjem byl z DPP nebo DPČ nad limit. Samozřejmě je třeba si uvědomit, že pokud povinnost podání přiznání k dani vznikne, je třeba ji řešit, protože za neplnění samozřejmě
U někoho si změna zaměstnání nežádá přiznání k dani, ale naopak úhradu zdravotního pojištění, když se propuštěný včas nepřihlásí na Úřad práce
Výše uvedené řádky tedy prozrazují, že pokud propouštěný zaměstnanec rychle pospíchá do nové práce, tak může mít povinnost podat daňové přiznání. Pokud však zaměstnanec do nové práce nespěchá, může mu vzniknout jiná povinnost, než podání přiznání, a touto povinností je platba zdravotního pojištění jako samoplátce čili osoby bez zdanitelných příjmů.
Povinnost uhradit si sám povinnou měsíční platbu na zákonné zdravotní pojištění jako OBZP vzniká každému, kdo nemá danou platbu pojistného vyřešenu prostřednictvím zaměstnavatele nebo nepatří ze zákona do skupiny státních pojištěnců. Za zaměstnance řeší odvod zdravotního pojištění ve většině případů zaměstnavatel. Za státní pojištěnce odvádí zdravotní pojištění pojišťovnám stát
Pokud jedinec přestane být zaměstnancem z důvodu ukončení pracovního poměru výpovědí, neměl by zapomenout vyřešit si nejpozději do jednoho měsíce otázku úhrady povinného zdravotního pojištění. Pokud zaměstnanec ihned po uplynutí výpovědní lhůty a skončení pracovního poměru nenastoupí do jiného zaměstnání, měl by se do jednoho měsíce zaregistrovat na Úřadě práce jako uchazeč o zaměstnání. Za uchazeče, registrované na pracovním úřadě, hradí zdravotní pojištění po dobu registrace stát. Pokud se propuštěný na úřadě do jednoho měsíce nezaregistruje, musí si začít hradit uvedené pojištění sám jako samoplátce. Tato úhrada v roce 2023 znamená hradit pravidelně měsíčně zdravotní pojišťovně 2336 Kč. Pokud uvedené pojistné hrazeno není, tak samozřejmě vzniká dluh na pojistném a s ním také penále za neplnění povinnosti a samozřejmě pojišťovna bude následně požadovat tyto peníze zaplatit.
Podobné články
Co znamená nemocenské pojištění?
Nemocenské pojištění představuje základní pilíř sociálního zabezpečení v České republice, který je navržen…
Více informací
Nemocenská při zkráceném úvazku je většinou nižší než při plném nasazení
Práce na částečný úvazek je pro mnohé lidi přitažlivou alternativou, která umožňuje lépe skloubit profesní…
Více informací
Správně podané daňové přiznání je jedině to ve správném formátu
I v roce 2024 bude u elektronického podávání daňových přiznání klíčové nejen dodržení stanoveného termínu pro…
Více informací
Lhůta pro oznámení přeshraničních plateb do centrálního systému končí 30 dubna 2024
Pro poskytovatele platebních služeb, kterých se dotýká povinnost oznámit přeshraniční platby do Centrálního…
Více informací
