Zrušení karenční doby je podle ministryně práce při koronaviru pomocníkem, ale Hospodářská komora tvrdí opak
Bylo zrušení karenční doby správným krokem nebo velkou chybou, která přinesla jen nadužívání nemocenské a velké výdaje, které přitěžují firmám zvláště v době koronakrize? Dané téma, které je v dnešní době opět diskutováno. Ministryně práce a Hospodářská komora si i po roce stojí za svými zcela protichůdnými názory.
Ministryně práce si zrušení karenční doby dále hájí jako správné a naopak Hospodářská komora nadále poukazuje na zdrcující zátěž firem
Karenční doba je období několika prvních dnů nemoci zaměstnance, kdy dotyčný nemá proplácenu nemocenskou a marodí takzvaně zadarmo. V naší zemi byla karenční doba několikrát zavedena a opět zrušena. K poslednímu zrušení karenční doby došlo u nás před rokem respektive 1. července 2020. Od uvedeného data je tedy tuzemským zaměstnancům vyplácena nemocenská od prvního dne pracovní neschopnosti. Od prvního do čtrnáctého dne nemoci platí zaměstnavatel nemocnému zaměstnanci náhradu mzdy a od patnáctého dne nemoci platí nemocenskou stát.
Téma karenční doby však vyvolává ostře protichůdné názory politiků, ať už je uvedené opatření zavedeno či zrušeno. Například ministerstvo práce a Hospodářská komora stojí proti sobě i po roce od opětovného zrušení této doby jako rivalové a každý si tvrdě hájí svůj postoj k dané věci. Připomeňme, že jde o postoje naprosto nesmiřitelně protichůdné.
Ministerstvo práce a sociálních věcí si zrušení karenční doby chválí, jako řešení, které přišlo v pravou chvíli, protože v době koronakrize zachraňuje dané opatření peníze rodinám s nízkými příjmy. Ve chvílích, kdy se velmi často ocitají v karanténě na nemocenské současně oba pracující rodiče s dětmi s průměrnou mzdou tak nepřijdou o zhruba 5376 korun, které by při karenční době za první tři dny nemoci nedostali.
Proti tomuto argumentu se ostře staví Hospodářská komora, která naopak staví do popředí číslo 4, 9 miliardy korun což jsou náklady zaměstnavatelů, které museli vynaložit právě na proplácení prvních dnů nemoci práce neschopným zaměstnancům. Uvedená ztráta je podle komory právě kvůli situaci s koronavirem pro firmy a podniky ještě citelnější, než by byla bez epidemie. Navíc se prý podle uvedené komory potvrdilo i to, že opět nadužívají krátkodobou pracovní neschopnost. Počet krátkodobých neschopností v délce 1 až 14 dnů meziročně už v loňském roce vzrostl, podle odpůrců zrušení karenční doby, o více než 20 procent a naopak při koronaviru prý zaměstnanci tolik na neschopence nebyli, protože byli doma kvůli překážce v práci nebo pracovali z domova.
Na stranu ministryně práce a její chválu zrušení karenční doby se naopak staví odbory, které argumentují tím, jak kritické by mohlo být, kdyby se uvedená závažná nákaza šířila v podnicích ještě více kvůli ještě silnějšímu strachu zaměstnanců z finanční nouze. Odbory dále argumentují také tím, že stát kompenzoval zaměstnavatelům zvýšené náklady na nemocenskou, snížením sazeb pojistného. Hospodářská komora uvedenému oponuje tím, že snížení sazeb pojistného je ve srovnání s uvedenými náklady velmi malé Více zde.
Podobné články
Nová pravidla kurzarbeitu má příští týden projednávat tripartita
Kurzarbeit je pomocníkem, proti propouštění zaměstnanců, když se zaměstnavatelé z důvodů nejrůznějších krizí…
Více informací
Zdravotní pojištění musí většinou zaměstnavatel řešit i v případě členů statutárních orgánů, likvidátorů či členů spolků nebo komisí
Správně a včas splnit všechny záležitosti ohledně zdravotního pojištění patří mezi nejzásadnější povinnosti…
Více informací
Propouštět ze zaměstnání se nejspíš ještě bude, ale na straně druhé v mnoha profesích zaměstnance stále hledají
Koronavirová krize probudila ze spánku strašáka nezaměstnanosti. Po několika letech, kdy naše země měla…
Více informací
Za vymáhání soudní pomoci při platební neschopnosti zaměstnavatele se soudní poplatky platit nemusí
Pokud se chce občan domáhat svých práv s pomocí soudu, musí být ve většině případů připraven na to, že bude…
Více informací
