Čím by mělo penzijní spoření nově lákat mladé k založení?
Založení penzijního spoření mladou generací ve věku přibližně dvaceti až třiceti let není v současné době příliš rozšířeným jevem, a to navzdory tomu, že právě tato skupina lidí by z dlouhodobého spoření mohla profitovat nejvíce. Většina mladých lidí otázku svého budoucího finančního zajištění ve stáří systematicky neřeší a odkládá ji na neurčito, přičemž ti, kteří se nad touto problematikou přece jen zamyslí, velmi často dospějí k závěru, že současný systém penzijního spoření je pro ně nedostatečně motivující, málo flexibilní a celkově nevýhodný. Tento stav by se však měl od následujícího roku výrazně změnit díky připravovaným reformním opatřením.
Systém se chystá oslovit i nejmladší střadatele
Připravované změny v systému penzijního spoření jsou koncipovány tak, aby zasáhly co nejširší skupinu mladých lidí a motivovaly je k aktivnímu přístupu k vlastní finanční budoucnosti, a to dokonce i v případě těch, kteří teprve začínají budovat své první úspory. Nová pravidla by měla být nastavena tak příznivě, že zájem o penzijní spoření by podle záměrů tvůrců reformy měl probudit dokonce i u starších dětí a teenagerů, kteří se snaží spořit první vlastní vydělané či naspořené peníze a hledají pro ně smysluplné a výhodné uložení. Celý systém tak přestane být vnímán výhradně jako nástroj pro střední a starší generaci a otevře se i těm, kteří mají před sebou celý produktivní život.
Klíčové novinky, které mají přilákat mladé střadatele od roku 2027
Jednou z nejvýraznějších a nejatraktivnějších novinek, které mají od roku 2027 přilákat mladou generaci k penzijnímu spoření, je výrazně posílená státní podpora, která bude dostupná již při minimální měsíční úložce pouhých sto korun, což představuje podstatně nižší vstupní práh než dosud a umožní zapojit se do systému i lidem s velmi omezenými finančními možnostmi. Pro mladé střadatele do třiceti let věku stát připravuje příspěvek ve výši čtyřiceti procent z vložené částky, což je v praxi naprosto zásadní rozdíl oproti současnému stavu — například při měsíčním vkladu tisíce korun by mladý střadatel získal od státu čtyři sta korun místo dosavadních dvou set korun, čímž se efektivita spoření prakticky zdvojnásobí a celková motivace k pravidelnému odkládání peněz výrazně vzroste. Tato změna představuje jeden z nejsilnějších argumentů pro to, aby mladí lidé s penzijním spořením nezačínali zbytečně pozdě a plně využili výhod, které jim stát nově nabídne.
Možnost výběru části úspor bez sankcí jako zásadní lákadlo
Druhou klíčovou novinkou, která má za cíl odstranit jeden z největších psychologických bloků bránících mladým lidem ve vstupu do systému penzijního spoření, je možnost jednorázového výběru až třetiny celkově naspořených prostředků ještě před dosažením důchodového věku, konkrétně nejpozději do třiceti šesti let věku klienta, přičemž podmínkou je, aby dotyčný spořil alespoň deset let. Zásadní a velmi důležitou součástí tohoto opatření je skutečnost, že při takovém výběru nebude podle ministerstva financí nutné jakkoliv dokládat účel, na který jsou peníze použity, takže střadatel může prostředky využít zcela svobodně — například na koupi vlastního bydlení, vzdělání, cestování nebo jiné životní priority. Stejně tak nebude mít tento výběr žádné sankční dopady, jako je povinnost vracet obdržené státní příspěvky nebo zpětné dodanění vybraných prostředků, což dosud bylo pro mnoho mladých lidí nepřijatelnou podmínkou a hlavním důvodem, proč o penzijním spoření vůbec neuvažovali. Právě kombinace zvýšené státní podpory a možnosti flexibilního výběru části úspor bez jakýchkoliv penalizací by podle odhadů ministerstva mohla přivést do systému penzijního spoření až půl milionu nových klientů, kteří by bez těchto reforem pravděpodobně zůstali mimo.
