Co hrozí OSVČ, když se nechá nelegálně zaměstnávat?
Spolupráce mezi obchodními společnostmi a osobami samostatně výdělečně činnými představuje v současném podnikatelském prostředí naprostou samozřejmost a stala se nedílnou součástí fungování moderní ekonomiky. Tato forma kooperace je přitom vzájemně prospěšná a potřebná pro obě zúčastněné strany, neboť firmám umožňuje flexibilně reagovat na měnící se potřeby trhu a poptávku po službách či produktech, zatímco osobám samostatně výdělečně činným poskytuje možnost realizovat se ve svém oboru, získávat zakázky a dosahovat příjmů ze své podnikatelské činnosti. Nicméně je naprosto klíčové a zásadní, aby si obě strany tohoto vztahu neustále a velmi pečlivě hlídaly, zda jejich vzájemná spolupráce skutečně odpovídá charakteru partnerství dvou samostatných a nezávislých podnikatelských subjektů, nebo zda nedošlo k situaci, která by mohla být právně kvalifikována jako klasický pracovněprávní vztah založený na podřízenosti a nadřízenosti.
Znaky nelegálního zaměstnávání a švarcsystému
V okamžiku, kdy osoba samostatně výdělečně činná začne ve svém vztahu s firmou fakticky fungovat v pozici, která svým charakterem odpovídá postavení zaměstnance, tedy když jí jsou pravidelně a systematicky přidělovány konkrétní pracovní úkoly protější stranou, které je povinna plnit podle instrukcí a pokynů zadavatele, a současně podléhá stejnému režimu, pracovní době, kontrolním mechanismům a organizačním pravidlům jako klasičtí zaměstnanci dané firmy, lze konstatovat, že uvedený vztah překročil hranici legální obchodní spolupráce a sklouzl do oblasti nelegálního zaměstnávání, které je v české právní terminologii označováno jako takzvaný švarcsystém. Pro osobu samostatně výdělečně činnou v tomto okamžiku vzniká velmi vážný a závažný problém s potenciálně devastujícími důsledky pro její podnikatelskou existenci, a proto by měla naprosto neprodleně zahájit jednání s danou firmou o úpravě a změně systému jejich vzájemné spolupráce tak, aby odpovídala zákonným požadavkům, nebo by měla tuto problematickou spolupráci co nejrychleji zcela ukončit, aby předešla možným sankcím.
Konkrétní projevy závislé činnosti namísto samostatného podnikání
Pokud se osoba samostatně výdělečně činná dostane do situace, kdy se fakticky nechává nelegálně zaměstnávat, což znamená, že její vztah s firmou, s níž údajně pouze obchodně spolupracuje, se ve skutečnosti transformoval v typický vztah podřízenosti a nadřízenosti charakteristický pro pracovněprávní vztahy, kdy pracuje výhradně podle pokynů, instrukcí a direktiv zadavatele úplně stejným způsobem jako řadoví zaměstnanci této společnosti, je odměňována podle stejných principů a pravidel jako tito zaměstnanci, přičemž k výkonu své práce používá nástroje, zařízení, techniku a pomůcky patřící dané firmě, nebo dokonce nosí při výkonu své činnosti firemní oblečení, uniformy či pracovní oděvy s logem společnosti, pak jí v případě provedení kontroly ze strany inspekce práce hrozí velmi citelné a závažné sankce.
Kontrolní činnost inspekce práce a první sankce
Inspekce práce v posledních letech velmi výrazně zintenzivnila svou kontrolní činnost zaměřenou právě na odhalování případů nelegálního zaměstnávání a švarcsystému, přičemž tyto kontroly probíhají zcela neohlášeně, bez předchozího upozornění kontrolovaných subjektů, a jejich četnost a frekvence neustále narůstá, což odpovídá snahám státu o eliminaci těchto nekalých praktik z pracovního trhu. Při zjištění nelegálního zaměstnávání hrozí osobě samostatně výdělečně činné, která se nechává zaměstnávat bez řádně uzavřené pracovní smlouvy, pokuta ve výši až sto tisíc korun českých, což představuje velmi významnou finanční zátěž pro jakéhokoli podnikatele. Touto pokutou však bohužel celá záležitost a všechny negativní důsledky pro osobu samostatně výdělečně činnou zdaleka nekončí, jak by se mohlo na první pohled zdát, a ve skutečnosti představuje tato pokuta pouze vrchol ledovce mnohem širších a závažnějších problémů.
Zpřísnění postihů od roku 2025 a zákaz podnikání
Od začátku kalendářního roku 2025 došlo k velmi výraznému a podstatnému zpřísnění postihů a sankcí za účast na nelegálním zaměstnávání v jakékoli formě, což odráží snahu zákonodárce o razantnější potírání těchto nekalých praktik na pracovním trhu. S finanční pokutou ve výši sto tisíc korun nyní velmi často přichází pro osobu samostatně výdělečně činnou také zákaz výkonu jakékoli podnikatelské činnosti, který může být uložen na dobu až dvou let, což fakticky znamená naprostou likvidaci podnikatelské existence dotyčné osoby na velmi dlouhé období. Tento zákaz představuje naprosto devastující důsledek, protože osoba samostatně výdělečně činná přichází nejen o možnost pokračovat ve své dosavadní činnosti a získávat z ní příjmy, ale také o veškeré vybudované obchodní vztahy, kontakty, reference a pozici na trhu, přičemž návrat k podnikání po uplynutí dvouletého zákazu je velmi obtížný až nemožný.
Daňové a pojistné důsledky nelegálního zaměstnávání
Kromě uvedených sankcí osobě samostatně výdělečně činné, která se účastnila nelegálního zaměstnávání, hrozí také velmi nepříjemné a finančně zatěžující doměření daně z příjmů a pojistného ze strany hned několika institucí veřejné správy. Finanční úřad provede zpětné doměření daňové povinnosti za celé období, kdy osoba samostatně výdělečně činná vystupovala fakticky jako nelegální zaměstnanec, a to včetně příslušenství jako jsou úroky z prodlení a případné penále. Zdravotní pojišťovna rovněž provede doměření pojistného na zdravotní pojištění za zmíněné období, protože v rámci klasického zaměstnaneckého vztahu jsou odvody pojistného rozděleny mezi zaměstnance a zaměstnavatele a počítány z vyššího základu než u osoby samostatně výdělečně činné. Česká správa sociálního zabezpečení následně doměří pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, opět za celé dotčené období. Všechny tyto doměrky vyplývají z faktu, že zaměstnavatel, který osobu samostatně výdělečně činnou nelegálně zaměstnával, samozřejmě za ni neodváděl žádné zákonem stanovené odvody, jak by byl povinen činit v případě řádného pracovněprávního vztahu založeného pracovní smlouvou.
Nemožnost evidence na úřadu práce po uložení zákazu
Další velmi komplikovanou a svízelnou okolností pro osobu samostatně výdělečně činnou, které byl uložen zákaz výkonu samostatné výdělečné činnosti jako sankce za účast na nelegálním zaměstnávání, je skutečnost, že se jí ve většině případů nepodaří získat status uchazeče o zaměstnání a nechat se evidovat na úřadu práce České republiky. Tato nemožnost vyplývá z toho, že dotčená osoba nesplňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání, přičemž jednou z těchto podmínek je mimo jiné absence překážek ve zprostředkování zaměstnání, kam právě spadá i uložený zákaz podnikatelské činnosti a další správní sankce související s pracovněprávní oblastí. To znamená, že osoba po dobu trvání zákazu výkonu samostatné výdělečné činnosti nemůže podnikat, současně se velmi obtížně uplatní jako zaměstnanec kvůli záznamům o uložených sankcích, a navíc nemá ani nárok na podporu v nezaměstnanosti či jiné dávky poskytované úřadem práce registrovaným uchazečům o zaměstnání.
Rizika nehlídání podmínek partnerství
Pokud si osoba samostatně výdělečně činná nedostatečně a nepečlivě hlídá základní pravidla a principy rovnostranného obchodního partnerství při své spolupráci s různými firmami a společnostmi, existuje velmi reálné a vysoké riziko, že se podmínky této spolupráce mohou velmi snadno, postupně a často zcela nepozorovaně proměnit a transformovat ze standardního obchodního vztahu mezi dvěma nezávislými podnikatelskými subjekty v nelegální zaměstnanecký poměr charakterizovaný závislostí a podřízeností. Tato transformace může proběhnout pozvolna během několika měsíců nebo dokonce let, kdy se postupně přidávají další a další prvky typické pro pracovněprávní vztah, jako je stanovení pevné pracovní doby, nutnost fyzické přítomnosti na konkrétním pracovišti, podrobné řízení a kontrola výkonu práce, používání výhradně nástrojů a prostředků zaměstnavatele a podobně. V okamžiku, kdy k této transformaci dojde a kdy je tento stav odhalen kontrolními orgány, vzniká pro osobu samostatně výdělečně činnou naprosto zásadní a velmi vážný problém s potenciálně likvidačními důsledky pro její osobní i profesní život.
