Co hrozí za neodvedení povinných plateb za zaměstnance?
Problematika neodvádění povinných zákonných plateb za zaměstnance představuje pro zaměstnavatele značné riziko, které může mít dalekosáhlé právní i finanční důsledky. Jedná se o komplexní oblast, jež v sobě zahrnuje nejen administrativní sankce, ale v závažnějších případech i trestněprávní postih. Pojďme se tedy podrobněji věnovat tomu, co přesně zaměstnavatelům hrozí, pokud neplní svou zákonnou povinnost odvádět platby za své zaměstnance.
Základní povinné platby zaměstnavatele
Každý zaměstnavatel má ze zákona povinnost odvádět za své zaměstnance několik typů plateb. Mezi tyto povinné odvody patří zejména:
- Daň z příjmu fyzických osob (zálohy na daň)
- Pojistné na sociální zabezpečení
- Pojistné na zdravotní pojištění
Tyto platby jsou klíčovým příjmem státního rozpočtu a fondů sociálního a zdravotního pojištění, z nichž jsou následně financovány důchody, zdravotní péče a další sociální výdaje. Proto stát jejich řádné odvádění přísně sleduje a neplnění těchto povinností sankcionuje.
Sankce při nižších dlužných částkách (do 100 000 Kč)
V případě, že zaměstnavatel neodvede povinné platby v souhrnné výši nepřesahující 100 000 Kč, dopouští se sice protiprávního jednání, avšak jeho chování je posuzováno především v rovině správního práva. Konkrétní důsledky tohoto jednání zahrnují:
Pokuty od zdravotních pojišťoven
Zdravotní pojišťovny mohou uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč za každého zaměstnance, za něhož nebylo řádně odvedeno pojistné. Výše pokuty se obvykle odvíjí od závažnosti porušení, délky prodlení a případné recidivy. Zdravotní pojišťovny disponují vlastními kontrolními mechanismy, které jim umožňují efektivně odhalovat nedostatky v odvodech pojistného.
Penále z dlužných částek
Vedle samotných pokut narůstá zaměstnavateli také penále, které se počítá za každý den prodlení s úhradou povinné platby. Toto penále představuje další finanční zátěž, která může v delším časovém horizontu několikanásobně převýšit původní dlužnou částku. Například u zdravotního pojištění činí penále 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den prodlení.
Sankce od České správy sociálního zabezpečení
Podobně jako zdravotní pojišťovny i Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) uplatňuje vůči neplatícím zaměstnavatelům sankční mechanismy. Za neodvedení pojistného na sociální zabezpečení hrozí zaměstnavateli penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení a dále pokuta za nesplnění či porušení povinností.
Finanční správa a daňové nedoplatky
V neposlední řadě je zaměstnavatel povinen odvádět za své zaměstnance zálohy na daň z příjmů fyzických osob. Při nedodržení této povinnosti finanční úřad vyměří dlužníkovi úrok z prodlení, jehož výše je navázána na repo sazbu České národní banky. Kromě toho může správce daně uložit pokutu za nesplnění povinností nepeněžité povahy.
Trestněprávní důsledky při vyšších dlužných částkách (nad 100 000 Kč)
Situace se dramaticky mění, pokud souhrnná výše neodvedených plateb přesáhne hranici 100 000 Kč. V takovém případě může jednání zaměstnavatele naplnit skutkovou podstatu trestného činu, konkrétně:
Trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby
Tento trestný čin je upraven v § 241 trestního zákoníku a postihuje zaměstnavatele, který úmyslně ve větším rozsahu nesplní svou zákonnou povinnost odvést za zaměstnance daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění.
Za spáchání tohoto trestného činu hrozí pachateli:
- Trest odnětí svobody až na tři roky
- Zákaz činnosti
V případě právnických osob i další sankce jako peněžitý trest nebo zveřejnění rozsudku
Faktory ovlivňující výši trestu
Soud při posuzování závažnosti takového jednání přihlíží k několika faktorům:
- Výše neodvedených plateb (při škodě velkého rozsahu může být trest odnětí svobody až pět let)
- Doba, po kterou zaměstnavatel platby neodváděl
- Úmysl pachatele (zda šlo o pouhé opomenutí nebo úmyslné krácení plateb)
- Předchozí trestná činnost pachatele
- Míra spolupráce s orgány činnými v trestním řízení
Další nepřímé důsledky neodvádění povinných plateb
Kromě přímých sankcí a případného trestního stíhání se zaměstnavatel vystavuje i dalším negativním důsledkům:
Poškození obchodní pověsti
Informace o dluzích vůči státním institucím se může rozšířit mezi obchodní partnery, což může vést k oslabení důvěryhodnosti firmy a ztrátě obchodních příležitostí. V dnešní době transparentnosti podnikatelského prostředí se takové informace šíří rychle a mohou mít devastující účinek na reputaci firmy.
Omezení možnosti účastnit se veřejných zakázek
Subjekty, které mají nedoplatky na daních a pojistném, jsou často vyloučeny z možnosti účastnit se veřejných zakázek, což může pro některé společnosti znamenat zásadní omezení podnikatelských aktivit. Zadavatelé veřejných zakázek běžně požadují potvrzení o bezdlužnosti vůči finančnímu úřadu, zdravotním pojišťovnám a ČSSZ.
Riziko exekuce a insolvence
Dlouhodobé neodvádění povinných plateb může vyústit v exekuční řízení, v krajním případě až v insolvenci společnosti. Exekuční řízení s sebou nese další náklady a může vést k zabavení majetku firmy, blokaci účtů a dalším opatřením, která mohou ochromit běžný chod podniku.
Prevence a řešení vzniklých problémů
Pro zaměstnavatele, kteří se ocitli v platební neschopnosti, existuje několik možností, jak situaci řešit a minimalizovat negativní dopady:
Splátkové kalendáře
Pokud se zaměstnavatel dostane do přechodných finančních potíží, může se obrátit na příslušné instituce s žádostí o rozložení dlužné částky do splátek. Tento krok je vhodný učinit co nejdříve, ideálně ještě před vznikem dluhů, neboť proaktivní přístup je hodnocen pozitivně.
Komunikace s úřady
Otevřená komunikace s finančním úřadem, zdravotními pojišťovnami a ČSSZ může napomoci nalezení oboustranně přijatelného řešení. Úplné ignorování problému naopak situaci jen zhoršuje a zvyšuje pravděpodobnost přísnějších sankcí.
Včasné přiznání chyby
V případě, že k neodvedení plateb došlo například v důsledku administrativního pochybení, je vhodné tuto skutečnost co nejdříve napravit a dlužné částky doplatit. Včasná náprava může výrazně snížit výši případných sankcí.
