Co když není provedena vstupní lékařská prohlídka?
Otázka vstupních lékařských prohlídek představuje v kontextu českého pracovního práva zásadní problematiku, která má dalekosáhlé důsledky pro obě strany pracovněprávního vztahu. Pokud není provedena vstupní lékařská prohlídka v případech, kdy je zákonem vyžadována, dochází k porušení pracovněprávních předpisů s významnými právními důsledky.
Povinnost vstupní lékařské prohlídky v roce 2025
V roce 2025 zůstává vstupní lékařská prohlídka nadále povinnou záležitostí pro specifické kategorie zaměstnanců. Tato povinnost se vztahuje především na zaměstnance, kteří jsou zařazeni podle míry rizikovosti práce do druhé, třetí či čtvrté rizikové skupiny. Zaměstnavatel nese plnou odpovědnost za to, že zaměstnance spadající do těchto kategorií na vstupní lékařskou prohlídku včas vyšle. Tato povinnost nastává bezprostředně po zařazení zaměstnance do příslušné rizikové skupiny pracovních činností.
Situace se však změnila pro zaměstnance zařazené v první rizikové skupině. Od 1. června 2025 již není obecně vyžadováno, aby tito zaměstnanci absolvovali vstupní lékařskou prohlídku. Výjimku představují pouze případy, kdy tuto povinnost stanovují specializované předpisy vztahující se ke konkrétnímu druhu práce či pracovnímu prostředí. Tato legislativní změna přinesla určité zjednodušení administrativních postupů pro zaměstnavatele, nicméně vyžaduje důkladnou znalost příslušných předpisů.
Právní následky neprovedení povinné vstupní prohlídky
Nesplnění povinnosti zajistit vstupní lékařskou prohlídku u zaměstnanců, u kterých to zákon vyžaduje, představuje pro zaměstnavatele závažné riziko. Především se zaměstnavatel vystavuje možnosti udělení finanční sankce ze strany příslušných kontrolních orgánů. Pokuta za toto porušení může dosáhnout až 300 000 Kč, což představuje významnou finanční zátěž zejména pro menší podniky a organizace. Tato sankce odráží důležitost, kterou zákonodárce přikládá ochraně zdraví zaměstnanců při výkonu práce.
Finanční postih však není jediným negativním důsledkem neprovedení vstupní lékařské prohlídky. Mnohem závažnější jsou právní a praktické důsledky v oblasti výkonu práce samotné. Zaměstnanec, který neabsolvoval zákonem předepsanou vstupní lékařskou prohlídku, nemůže být považován za zdravotně způsobilého k výkonu práce, pro kterou byl přijat. Z tohoto důvodu mu zaměstnavatel nesmí přidělovat pracovní úkoly, které spadají do náplně jeho pracovní pozice.
Časování a průběh vstupní lékařské prohlídky
Optimální načasování vstupní lékařské prohlídky je stanoveno tak, že by měla proběhnout ještě před faktickým nástupem zaměstnance do pracovního poměru, nejpozději však před zahájením výkonu konkrétní práce, na kterou byl zaměstnanec zařazen. Tento princip vychází z logického předpokladu, že zaměstnavatel by měl mít jistotu ohledně zdravotní způsobilosti zaměstnance ještě předtím, než mu začne přidělovat pracovní úkoly.
Zákon nicméně připouští určitou flexibilitu v mimořádných situacích. Existují-li závažné důvody, které zaměstnanci znemožňují absolvovat vstupní lékařskou prohlídku před nástupem do zaměstnání (například akutní nedostupnost poskytovatele pracovnělékařských služeb nebo neodkladné zahájení pracovního poměru), může být prohlídka provedena i později. V takovém případě však vzniká zaměstnavateli povinnost přizpůsobit pracovní zařazení a pracovní úkoly daného zaměstnance jeho předpokládanému zdravotnímu stavu až do doby řádného provedení prohlídky.
Důsledky pro pracovněprávní vztah
Absence vstupní lékařské prohlídky se tak promítá do samotné podstaty pracovněprávního vztahu. Zaměstnavatel se dostává do značně komplikované situace, kdy na jedné straně uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu, ale na straně druhé mu nemůže přidělovat práci dohodnutého druhu, protože by tím porušil zákonná ustanovení o ochraně zdraví při práci.
Tato situace může vést k řadě právních komplikací, včetně potenciálních sporů o náhradu mzdy za dobu, kdy zaměstnanec nemohl vykonávat práci z důvodů na straně zaměstnavatele. Z pohledu pracovního práva se totiž jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, což zakládá právo zaměstnance na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Praktická doporučení pro zaměstnavatele
Pro zaměstnavatele je tedy nanejvýš důležité důsledně dodržovat zákonné povinnosti v oblasti pracovnělékařských služeb. Především by měli zavést systematický přístup k organizaci vstupních lékařských prohlídek, který zajistí, že žádný zaměstnanec spadající do příslušných rizikových kategorií nebude opomenut.
Vhodným opatřením je zahrnutí povinnosti absolvovat vstupní lékařskou prohlídku již do procesu náboru zaměstnanců, ideálně s dostatečným časovým předstihem před plánovaným nástupem do zaměstnání. Zaměstnavatelé by rovněž měli pečlivě dokumentovat všechny kroky související se zajištěním pracovnělékařských služeb, aby v případě kontroly mohli prokázat svůj odpovědný přístup k této problematice.
Zaměstnavatelé by také měli pravidelně aktualizovat své znalosti příslušné legislativy, neboť oblast pracovnělékařských služeb prochází poměrně častými změnami, jak ukazuje i nedávná úprava pravidel pro zaměstnance v první rizikové kategorii.
