Co když v přehledu pro zdravotní pojišťovnu vyjde nová záloha a nedoplatek?
Povinný přehled pro zdravotní pojišťovnu o výši daňového základu, který byl dříve širokou veřejností znám pod názvem přehled o příjmech a výdajích, musí v roce 2026 za předchozí zdaňovací období roku 2025 podat téměř každá osoba samostatně výdělečně činná, která v průběhu roku 2025 provozovala samostatnou výdělečnou činnost a přitom nepodnikala v tzv. režimu paušální daně. Osoby samostatně výdělečně činné, které se do režimu paušální daně přihlásily a po celý rok 2025 v tomto režimu skutečně setrvaly, jsou od povinnosti podávat přehled zdravotní pojišťovně osvobozeny a tuto administrativní povinnost vůbec řešit nemusí.
Proč je důležité reagovat včas
Pokud podnikatel přehled podá a zjistí, že mu z výpočtu vyšel nedoplatek na pojistném nebo nová, zpravidla vyšší výše záloh na zdravotní pojištění pro nadcházející období, je naprosto zásadní na tuto skutečnost reagovat bez zbytečného odkladu a v zákonem stanovených lhůtách. Nedoplatek je nutné co nejdříve uhradit a novou výši měsíčních záloh je třeba nastavit tak, aby první platba proběhla řádně a včas. Pokud OSVČ na tyto povinnosti zapomene nebo je záměrně zanedbá, vystavuje se reálnému riziku, že jí zdravotní pojišťovna vyměří sankci v podobě penále z prodlení, které může v součtu za delší dobu představovat nezanedbatelnou finanční částku navíc.
Jak se počítají lhůty pro úhradu nedoplatku a nové zálohy
Lhůty pro úhradu nedoplatků, které vzešly z podaného přehledu, stejně jako lhůta pro nastavení a první úhradu nové výše záloh na pojistné na zdravotní pojištění pro další výdělečné období, vždy vychází a jsou přímo odvozeny od konkrétního data, kdy byl nebo nejpozději měl být příslušný přehled zdravotní pojišťovně podán. Toto datum je tedy klíčovým a rozhodným okamžikem, od kterého se veškeré navazující lhůty odvíjejí, a OSVČ by si jej měla pečlivě zapamatovat nebo si jej poznamenat, aby zbytečně na některou z povinností nezapomněla. Pokud v přehledu vyjde nová výše záloh, zaplatíte ji poprvé za ten měsíc, ve kterém jste přehled podali nebo ve kterém jste ho podat měli, přičemž zálohy se standardně hradí vždy do osmého dne následujícího měsíce po tom měsíci, za nějž se daná záloha odvádí. V případě, že z přehledu vyšel zároveň i nedoplatek na pojistném, je bezpodmínečně nutné tento nedoplatek uhradit nejpozději do osmi kalendářních dnů ode dne, kdy byl nebo nejpozději měl být přehled zdravotní pojišťovně podán, jinak začíná narůstat penále.
Příklad s elektronickým podáním přiznání do 4. května 2026
Pokud OSVČ podá přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronickou cestou v poslední možný den zákonné lhůty pro podání tohoto přiznání, tedy nejpozději do 4. května 2026, pak z toho pro ni vyplývá konkrétní a přesně vymezená povinnost podat přehled pro zdravotní pojišťovnu nejpozději do 4. června 2026, protože lhůta pro podání přehledu v takovém případě činí jeden měsíc od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání. Pokud OSVČ z podaného přehledu zjistí, že jí vyšla nová, změněná výše měsíčních záloh na zdravotní pojištění, musí být tato nová záloha poprvé řádně uhrazena za měsíc červen 2026, přičemž splatnost této první zálohy připadá nejpozději na 8. července 2026, tedy na osmý den měsíce následujícího po měsíci, za který se záloha odvádí. Pokud z přehledu vyšel také nedoplatek na pojistném na zdravotní pojištění, je velmi vhodné jej uhradit ideálně již v okamžiku samotného podání přehledu nebo přinejmenším v zákonné lhůtě, která v tomto konkrétním příkladu uplyne nejpozději v pátek 12. června 2026, tedy osmý den po posledním možném termínu odevzdání přehledu.
Nejkratší lhůta pro OSVČ bez povinnosti podávat daňové přiznání
Osoby samostatně výdělečně činné, které v roce 2026 nemají zákonnou povinnost podávat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, by již měly mít přehled pro zdravotní pojišťovnu za rok 2025 dávno podán, protože tato skupina podnikatelů má každoročně ze všech kategorií OSVČ nejkratší lhůtu pro splnění této povinnosti a přehled musela zdravotní pojišťovně doručit nejpozději do 8. dubna příslušného roku. Tato skutečnost má přímý a zcela zásadní dopad také na povinnost uhradit případný nedoplatek pojistného, protože pokud OSVČ přehled v uvedené zákonné lhůtě podala, uplynula jí zároveň i zákonná lhůta pro úhradu nedoplatku, a ten tedy musí být v tuto chvíli již dávno zaplacen. Pokud OSVČ z jakéhokoliv důvodu nedoplatek pojistného do zákonné lhůty neuhradila, nebo pokud přehled vůbec ve stanovené lhůtě nepodala a neuhradila ani navazující nedoplatek, pak je situace vážná v tom smyslu, že zdravotní pojišťovně každým dalším dnem prodlení narůstá penále, které bude muset OSVČ spolu s původní dlužnou částkou pojistného dříve či později v plné výši doplatit, přičemž čím déle bude s úhradou otálet, tím vyšší celková částka k doplacení nakonec bude.
