Co když zaměstnavatel nezajistí cestovní pojištění na pracovní cestu?
Když se zaměstnavatel rozhodne vyslat svého zaměstnance na služební cestu, zejména pak do zahraničí, vzniká mu ze zákona celá řada povinností, které musí splnit, aby byla pracovní cesta realizována v souladu s platnou legislativou a aby byl zaměstnanec dostatečně chráněn po všech stránkách. Jednou z klíčových povinností, která zaměstnavateli jednoznačně vyplývá z právních předpisů upravujících pracovněprávní vztahy, je povinnost zajistit komplexní podmínky pro zdárný průběh pracovní cesty, což zahrnuje nejen organizační a logistické záležitosti, ale také a především otázku pojistné ochrany zaměstnance během jeho pobytu mimo obvyklé místo výkonu práce.
Základní povinnost zaměstnavatele zajistit cestovní pojištění
Zaměstnavatel má podle platné právní úpravy nepodmíněnou povinnost zajistit, aby jeho zaměstnanec, který je vysílán na pracovní cestu, měl po celou dobu trvání této cesty zajištěno odpovídající cestovní pojištění. Tato povinnost vyplývá zejména ze zákonné odpovědnosti zaměstnavatele za bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při výkonu práce, která se rozšiřuje i na situace, kdy je práce vykonávána mimo obvyklé pracovní místo. Cestovní pojištění v tomto kontextu představuje zásadní nástroj ochrany, který má pokrýt širokou škálu možných rizik a nepředvídatelných situací, které mohou během pracovní cesty nastat a které by jinak mohly způsobit zaměstnanci značné finanční ztráty nebo ohrožení zdraví.
Způsoby zajištění cestovního pojištění
Zaměstnavatel může svou povinnost zajistit cestovní pojištění pro zaměstnance na pracovní cestu splnit několika různými způsoby, přičemž volba konkrétního postupu závisí na vnitřních předpisech společnosti, charakteru pracovní cesty a dalších okolnostech. Prvním a nejčastějším způsobem je situace, kdy zaměstnavatel přímo sjedná cestovní pojištění u některé z pojišťoven, které nabízejí tento typ produktů, a současně uhradí veškeré náklady spojené se sjednáním tohoto pojištění ze svých finančních prostředků. V tomto případě zaměstnanec nemusí řešit žádné formality spojené s pojištěním a může se plně soustředit na přípravu a realizaci pracovních úkolů, které má během služební cesty plnit.
Druhým možným způsobem je dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kdy se obě strany dohodnou na tom, že cestovní pojištění si sjedná zaměstnanec samostatně na vlastní náklady, přičemž zaměstnavatel se zavazuje, že mu následně proplatí veškeré náklady, které zaměstnanci v souvislosti se sjednáním tohoto pojištění vznikly. Tento postup může být vhodný zejména v situacích, kdy má zaměstnanec specifické požadavky na rozsah pojistného krytí nebo když má již uzavřenu nějakou formu kontinuálního cestovního pojištění, které je možné rozšířit nebo aktivovat pro účely konkrétní pracovní cesty.
Důsledky nezajištění cestovního pojištění zaměstnavatelem
Pokud se zaměstnavatel rozhodne nevyužít ani jeden z výše uvedených způsobů zajištění cestovního pojištění a před vysláním pracovníka na pracovní cestu nezajistí, aby měl zaměstnanec sjednáno a řádně hrazeno cestovní pojištění odpovídající charakteru a rizikům dané pracovní cesty, vystavuje se značnému právnímu i finančnímu riziku. V takovém případě se totiž zaměstnavatel dopouští porušení své zákonné povinnosti, což může mít dalekosáhlé právní a ekonomické důsledky, které mohou být pro zaměstnavatele velmi nepříjemné a nákladné.
Finanční odpovědnost zaměstnavatele při absenci pojištění
Nejvýznamnějším důsledkem situace, kdy zaměstnavatel nezajistí cestovní pojištění pro zaměstnance na pracovní cestu, je vznik jeho přímé finanční odpovědnosti za všechny výdaje, které zaměstnanci během pracovní cesty vzniknou v souvislosti s událostmi, které by jinak pokrývalo cestovní pojištění. Tato odpovědnost se vztahuje především na náklady spojené s poskytnutím zdravotní péče v případě nemoci nebo pracovního úrazu zaměstnance během pracovní cesty, přičemž může jít o částky v řádech desetitisíců až statisíců korun, zejména při nutnosti hospitalizace nebo složitějšího lékařského zákroku v zahraničí, kde jsou náklady na zdravotní péče obvykle podstatně vyšší než v České republice.
Kromě přímých nákladů na zdravotní péči může zaměstnavatel nést odpovědnost také za další související výdaje, jako jsou náklady na repatriaci zaměstnance do České republiky v případě vážnějšího zdravotního problému, náklady na prodloužení pobytu v případě dočasné pracovní neschopnosti, ztráty způsobené odcizením nebo poškozením osobních věcí zaměstnance, náklady na právní pomoc v zahraničí a celou řadu dalších výdajů, které mohou v souvislosti s nepředvídatelnými událostmi během pracovní cesty vzniknout.
Prokazování vzniklých nákladů a jejich úhrada
Pro nárok zaměstnance na úhradu vzniklých nákladů ze strany zaměstnavatele je zásadní, aby tyto náklady byly řádně prokázány a aby byla doložena jejich souvislost s pracovní cestou a s událostmi, které by jinak pokrývalo cestovní pojištění. Zaměstnanec má povinnost uchovávat všechny relevantní doklady, jako jsou faktury za zdravotní péči, doklady o uhrazených nákladech, lékařské zprávy potvrzující zdravotní problémy a jejich souvislost s pracovní cestou, a další dokumenty, které prokazují vznik a výši nákladů, které požaduje po zaměstnavateli uhradit.
Zaměstnavatel je povinen tyto prokazatelně vzniklé a řádně doložené náklady zaměstnanci uhradit v plné výši a ve lhůtě stanovené právními předpisy nebo vnitřními předpisy společnosti, přičemž nemůže odepřít úhradu s odvoláním na skutečnost, že zaměstnanec cestoval na vlastní riziko nebo že si měl pojištění zařídit sám, neboť právě zajištění cestovního pojištění bylo povinností zaměstnavatele, kterou nesplnil.
