Co kromě vysokých pokut ještě hrozí za švarcsystém?
Švarcsystém představuje závažné porušení pracovněprávních předpisů, které spočívá v tom, že zaměstnavatel záměrně obchází zákonné povinnosti spojené s řádným zaměstnáváním pracovníků. Konkrétně jde o situaci, kdy práce, která by měla být vykonávána na základě standardního pracovního poměru s řádnou pracovní smlouvou, je místo toho realizována prostřednictvím osoby samostatně výdělečně činné, tedy živnostníka. Zaměstnavatel se tímto způsobem snaží vyhnout nejen administrativní zátěži spojené s vedením zaměstnanců, ale především povinným odvodům na sociální a zdravotní pojištění, které by jinak musel za své zaměstnance odvádět. Tento nelegální systém je pojmenován po poslanci Miroslavu Švarcovi, který na tento problém v minulosti upozorňoval, a dnes představuje jeden z nejčastějších typů porušování pracovněprávních předpisů v České republice.
Kontrolní činnost inspektorátů práce
Inspektoráty práce v České republice nepřetržitě monitorují dodržování pracovněprávních předpisů a švarcsystém patří mezi jejich prioritní oblasti kontroly. Tyto kontrolní orgány systematicky vyhledávají případy, kdy zaměstnavatelé nelegálně zaměstnávají osoby na živnostenský list místo řádného pracovního poměru. Při odhalení takových praktik inspektoráty práce ukládají zaměstnavatelům značně vysoké pokuty, které mohou dosahovat až astronomických částek. Kontroly probíhají jak na základě podnětů od samotných pracovníků nebo jejich bývalých kolegů, tak i preventivně v rámci plánovaných inspekcí v různých odvětvích a firmách. Inspektoráty při svých kontrolách pečlivě zkoumají skutečnou povahu pracovního vztahu, analyzují podmínky výkonu práce, míru závislosti pracovníka na zadavateli a další klíčové charakteristiky, které odlišují zaměstnanecký poměr od skutečné živnosti.
Zpřísnění soudní judikatury
V posledních letech lze pozorovat výrazný trend zpřísňování přístupu soudů k případům švarcsystému, což se projevuje přísnějšími rozhodnutími a vyššími sankcemi pro přistižené zaměstnavatele. Soudy se při svém rozhodování stále více zaměřují na skutečnou podstatu pracovního vztahu spíše než na jeho formální podobu, kterou strany mezi sebou sjednaly. Tato změna v judikatuře odráží snahu právního systému účinněji bojovat proti obcházení zákonných předpisů a chránit práva pracovníků, kteří jsou často zneužíváni a ochuzeni o sociální zabezpečení a další výhody plynoucí z řádného zaměstnaneckého poměru. Soudy také kladou větší důraz na ekonomickou realitu vztahu mezi zadavatelem a živnostníkem, přičemž formální označení vztahu jako obchodní spolupráce již nestačí k tomu, aby byl tento vztah považován za legitimní.
Kritérium dominantního příjmu
Jedním z klíčových kritérií, podle kterého soudy v současné době posuzují existenci švarcsystému, je analýza struktury příjmů osoby samostatně výdělečně činné. Pokud soudy při zkoumání konkrétního případu zjistí, že převážná většina nebo dokonce naprostá většina veškerých příjmů dané OSVČ pochází z fakturací jediné firmě, považují tuto skutečnost za téměř jednoznačný důkaz existence nelegálního pracovního vztahu. Tento přístup vychází z logické úvahy, že skutečný živnostník by měl mít diverzifikované portfolio klientů a zákazníků, zatímco závislost na jediném zadavateli charakteristická spíše pro zaměstnanecký poměr. Soudy při tomto hodnocení obvykle stanovují práh kolem šedesáti až osmdesáti procent celkových příjmů, přičemž překročení této hranice vyvolává silné podezření na švarcsystém. Tento přístup významně ztěžuje zaměstnavatelům možnost skrývat skutečné pracovní vztahy za formální živnostenské smlouvy.
Vyloučení souběhu obou typů spolupráce
Soudy v České republice rovněž zaujaly zcela jednoznačné stanovisko k situaci, kdy jedna osoba současně pro stejného zaměstnavatele vykonává práci jak v postavení zaměstnance, tak zároveň jako osoba samostatně výdělečně činná na základě živnostenského oprávnění. Tento souběh obou forem spolupráce soudy kategoricky nepřipouštějí a hodnotí jej jako jasný indikátor pokus o obcházení zákona a vytvoření švarcsystému. Logika tohoto přístupu spočívá v tom, že pokud zaměstnavatel uzná, že určitá osoba může a měla by pro něj pracovat v zaměstnaneckem poměru, není žádný legitimní důvod, proč by současně část své práce pro stejnou firmu vykonávala jako živnostník. Soudy v takových případech obvykle dospívají k závěru, že veškerá práce vykonávaná danou osobou pro zaměstnavatele by měla být realizována výhradně v rámci pracovního poměru, a dodatečná fakturace na živnostenský list představuje pouze snahu o snížení nákladů na odvody a obcházení pracovněprávních předpisů.
Vysoké finanční pokuty
Zaměstnavatelé, kterým je soudem nebo inspektorátem práce prokázáno provozování švarcsystému, čelí v první řadě hrozbě mimořádně vysokých finančních pokut, které mohou dosáhnout až částky deseti milionů korun. Výše konkrétní pokuty se odvíjí od závažnosti a rozsahu protiprávního jednání, tedy například od počtu pracovníků nelegálně zaměstnaných prostřednictvím švarcsystému, od délky trvání tohoto stavu a také od toho, zda se jednalo o opakované porušení předpisů. Tyto pokuty představují značnou finanční zátěž i pro větší společnosti, zatímco pro menší firmy mohou být přímo existenčně ohrožující a vést až k jejich úpadku. Je důležité si uvědomit, že pokuty jsou ukládány za každého jednotlivého pracovníka nelegálně zaměstnaného tímto způsobem, takže celková výše sankcí může rychle narůstat do závratných částek, zejména pokud zaměstnavatel systematicky využíval švarcsystém u většího počtu osob po delší časové období.
Zákaz činnosti
Kromě finančních sankcí hrozí zaměstnavatelům provinivším se švarcsystémem také mimořádně citelný postih v podobě zákazu výkonu činnosti, který může být uložen na období až dvou let. Tento druh sankce představuje pro mnoho firem prakticky likvidační následek, protože znamená nemožnost pokračovat v podnikatelské aktivitě a generovat příjmy, zatímco náklady a závazky firmy obvykle přetrvávají. Zákaz činnosti může být uložen buď jako samostatná sankce, nebo v kombinaci s finanční pokutou, přičemž soudy tento postih volí zejména v případech závažnějšího nebo opakovaného porušení předpisů. Během doby trvání zákazu činnosti nesmí firma vykonávat svou podnikatelskou aktivitu, což má samozřejmě devastující dopady nejen na majitele a management společnosti, ale také na všechny řádné zaměstnance, kteří mohou přijít o práci, a na obchodní partnery a zákazníky firmy. Tento typ sankce má především výrazný preventivní účinek a má odradit ostatní podnikatele od podobného porušování zákonů.
Ztráta nároku na dotace a podpory
Zaměstnavatel, který se proviní provozováním švarcsystému, ztrácí na určité přechodné období nárok na jakékoliv dotace, podpory, subvence a další formy finanční pomoci poskytované ze státního rozpočtu, z evropských fondů nebo z dalších veřejných zdrojů. Tato sankce může mít zásadní dopad zejména na firmy, které pravidelně čerpají různé formy podpory, například dotace na inovace, výzkum a vývoj, investiční pobídky, podporu zaměstnanosti nebo jiné programy určené k rozvoji podnikání. Ztráta těchto zdrojů může firmě zkomplikovat nebo zcela znemožnit realizaci plánovaných projektů a investic, což má negativní vliv na její konkurenceschopnost a dlouhodobý rozvoj. Kromě toho může být firma vyřazena také z výběrových řízení a veřejných zakázek, kde je bezúhonnost a dodržování právních předpisů jednou ze základních podmínek účasti. Tato sankce trvá obvykle několik let od pravomocného rozhodnutí o porušení předpisů a představuje značnou konkurenční nevýhodu oproti firmám, které zákon dodržují.
Omezení při zaměstnávání cizinců
Další významnou sankcí, která postihuje zaměstnavatele dopustivší se švarcsystému, je ztráta možnosti zaměstnávat cizince ze zemí mimo Evropskou unii. Toto omezení může být pro některé firmy, zejména v odvětvích s nedostatkem pracovních sil na českém trhu, velmi citelné a může zásadně komplikovat jejich personální plánování a schopnost plnit zakázky. Pro získání povolení k zaměstnávání cizinců totiž zákon vyžaduje, aby zaměstnavatel prokazatelně dodržoval všechny právní předpisy včetně pracovněprávních, a porušení v podobě švarcsystému je považováno za závažné selhání, které diskvalifikuje firmu z možnosti získat tato povolení. Tato sankce dopadá nejtvrdě na odvětví jako stavebnictví, zpracovatelský průmysl, doprava nebo pohostinství, kde jsou zahraniční pracovníci často nepostradatelnou součástí pracovní síly. Omezení platí typicky po dobu několika let a může vést k situaci, kdy firma musí výrazně omezit svou činnost nebo hledat alternativní, obvykle nákladnější řešení personálního zajištění své činnosti.
Doměření odvodů na sociální zabezpečení
Zaměstnavatel provozující švarcsystém musí počítat také s tím, že mu budou dodatečně doměřeny všechny odvody na sociální zabezpečení, které měly být zaplaceny, pokud by pracovníci byli řádně zaměstnáni v pracovním poměru. Tyto odvody zahrnují jak část, kterou má povinnost hradit zaměstnavatel (což je v současnosti 24,8 procenta z hrubé mzdy), tak i část připadající na zaměstnance (6,5 procenta), přičemž za neuhrazení obou částek nese odpovědnost zaměstnavatel. Doměření se provádí zpětně za celé období, kdy byla práce vykonávána formou švarcsystému, přičemž zákon umožňuje zpětné doměření až za deset let, pokud se jednalo o úmyslné krácení odvodů. Výše těchto dodatečných plateb může být astronomická, zejména pokud zaměstnavatel nelegálně zaměstnával větší počet osob po delší časové období. K základní částce doměřených odvodů se pak přičítají ještě penále a úroky z prodlení, takže celková částka, kterou musí zaměstnavatel uhradit, může být mnohonásobně vyšší než původně "ušetřená" částka na odvodech.
Doměření zdravotního pojištění
Podobně jako u sociálního zabezpečení i u zdravotního pojištění hrozí zaměstnavateli dodatečné doměření všech plateb, které měly být odvedeny v případě řádného zaměstnaneckého poměru. Odvody na zdravotní pojištění činí celkem 13,5 procenta z vyměřovacího základu, z čehož 9 procent hradí zaměstnavatel a 4,5 procenta připadá na zaměstnance, přičemž i zde platí, že za úhradu obou částí odpovídá zaměstnavatel. Zdravotní pojišťovny při odhalení švarcsystému provádějí důkladnou revizi a přepočítávají všechny částky, které měly být odvedeny za předchozí období. Tyto instituce mají rovněž právo uplatňovat penalizaci za pozdní úhradu pojistného, která může být značně vysoká. Důležité je také připomenout, že neodvedení pojistného na zdravotní pojištění může mít negativní dopady i na samotné pracovníky, kteří mohli být zkráceni na svých nárocích z titulu zdravotního pojištění, což může vést k dalším komplikacím a případným náhradám škody, které by zaměstnavatel mohl být nucen uhradit.
Doměření daní z příjmů
Další finanční zátěž pro zaměstnavatele představuje doměření daní z příjmů, protože rozdílné daňové zacházení s příjmy ze závislé činnosti (mzdy) a příjmy z podnikání vytváří prostor pro daňové úniky. Když pracovník vykonává práci na živnostenský list, může uplatňovat paušální výdaje nebo skutečné výdaje na dosažení příjmů, což snižuje základ daně, zatímco u zaměstnaneckého poměru se daň vypočítává z hrubé mzdy s minimálními možnostmi odečtů. Finanční úřad při zjištění švarcsystému překlasifikuje příjmy z podnikání na příjmy ze závislé činnosti a dopočítá rozdíl v daňové povinnosti. Kromě toho může finanční správa posoudit, že zaměstnavatel nesprávně zahrnoval platby živnostníkům do svých daňově uznatelných nákladů, protože tyto platby měly být vedeny jako mzdové náklady s odlišným režimem. Výsledkem je tedy nejen doměření daní pracovníkům, ale často také navýšení daňové povinnosti samotnému zaměstnavateli, což představuje dvojí finanční zatížení.
Penalizace a úroky z prodlení
K veškerým doměřeným částkám na sociálním a zdravotním pojištění i na daních se automaticky připočítávají penále a úroky z prodlení, které jsou účtovány za každý jednotlivý den prodlení od okamžiku, kdy měly být původní platby uhrazeny. Úroky z prodlení jsou stanovy zákonem a v případě nedoplatků vůči státu a pojišťovnám dosahují poměrně vysokých hodnot, obvykle kolem výše repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o určitý počet procentních bodů. Vzhledem k tomu, že švarcsystém často probíhá po dobu několika let, mohou tyto úroky a penále narůst do enormních částek, které někdy dokonce převyšují samotnou výši doměřených odvodů. Penalizace má represivní charakter a má odradit zaměstnavatele od úmyslného porušování předpisů, přičemž její výše je odstupňována podle závažnosti a délky trvání protiprávního stavu. Pro zaměstnavatele to znamená, že čím déle provozuje švarcsystém, tým vyšší bude nejen částka doměřených odvodů, ale především částka penalizace a úroků, které mohou firmu finančně zcela zruinovat.
Kumulace všech sankcí
Je naprosto klíčové si uvědomit, že všechny výše popsané sankce a důsledky se nevylučují, ale naopak mohou být uplatněny kumulativně, tedy všechny současně vůči jednomu zaměstnavateli. To znamená, že firma může čelit situaci, kdy jí bude uložena vysoká pokuta od inspektorátu práce, současně jí může být uložen zákaz činnosti, ztratí nárok na dotace a možnost zaměstnávat cizince, a zároveň jí budou doměřeny veškeré odvody na sociální a zdravotní pojištění včetně daní s příslušenými úroky a penalizacemi. Souhrnná výše všech těchto finančních i nefinančních postihů může dosáhnout částek, které jsou pro většinu firem zcela devastující a mohou vést až k jejich ekonomickému kolapsu a následnému úpadku. Právě tato možnost kumulace různých typů sankcí činí z švarcsystému jedno z nejrizikovějších porušení právních předpisů, které může podnikatel udělat, protože potenciální "úspora" na odvodech je zcela nesrovnatelná s hrozícími důsledky v případě odhalení.
