Co nesmí dělat zaměstnanec v pracovní neschopnosti?
Pracovní neschopnost představuje specifické období v profesním životě každého zaměstnance, během kterého je lékařem uznán za dočasně neschopného vykonávat svou práci z důvodu nemoci či úrazu. Tato doba je určena primárně k léčbě a rekonvalescenci, přičemž existuje řada omezení, která musí každý zaměstnanec v tomto stavu respektovat. Jedná se o komplexní soubor pravidel, která mají jasný cíl - zajistit optimální podmínky pro uzdravení a návrat do pracovního procesu v co nejkratším možném čase. Základním principem těchto omezení je skutečnost, že zaměstnanec nesmí provádět žádné činnosti, které by byly v přímém rozporu s účelem pracovní neschopnosti, tedy takové, které by mohly jakýmkoliv způsobem komplikovat, prodlužovat nebo dokonce zcela mařit proces uzdravování.
Zákaz výkonu původní pracovní činnosti
Nejzásadnějším omezením, které se vztahuje na zaměstnance v pracovní neschopnosti, je absolutní zákaz vykonávání té práce, kvůli které byl do pracovní neschopnosti lékařem poslán a z níž čerpá finanční podporu v podobě nemocenských dávek ze státem hrazeného nemocenského pojištění nebo náhrady mzdy v nemoci, kterou mu po stanovenou dobu poskytuje jeho zaměstnavatel. Toto pravidlo je naprosto nepřekročitelné a jeho porušení může mít pro zaměstnance dalekosáhlé důsledky. Je třeba si uvědomit, že systém nemocenského pojištění funguje na principu solidarity a jeho účelem je poskytnout finanční podporu v době, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat svou práci. Pokud by tedy zaměstnanec během pracovní neschopnosti tuto práci přesto vykonával, dopustil by se nejen porušení léčebného režimu, ale fakticky by zneužíval systém sociálního zabezpečení.
Omezení aktivit škodících léčebnému režimu
Vedle zákazu výkonu původní pracovní činnosti existuje také širší kategorie omezení, která se týká všech aktivit, jež by mohly prokazatelně škodit stanovenému léčebnému režimu. Zaměstnanec v pracovní neschopnosti by se měl vyvarovat jakýchkoliv činností, které by mohly negativně ovlivnit proces uzdravování nebo zbytečně prodlužovat dobu jeho rekonvalescence. Tyto aktivity mohou být velmi rozmanité a jejich konkrétní podoba závisí na povaze onemocnění či zranění. Například pacient s respiračním onemocněním by se měl vyvarovat pobytu v zakouřených prostorách nebo na místech s vysokou koncentrací škodlivin v ovzduší, zatímco pacient po ortopedickém zákroku by neměl vykonávat fyzicky náročné činnosti zatěžující operovanou část těla. Důležitým aspektem je zde prokazatelnost škodlivosti dané aktivity pro léčebný režim, což znamená, že musí existovat jasná kauzální souvislost mezi prováděnou činností a negativním dopadem na zdravotní stav.
Dodržování pokynů lékaře a vycházek
Během pracovní neschopnosti je zaměstnanec povinen důsledně dodržovat všechny pokyny ošetřujícího lékaře týkající se léčebného režimu. To zahrnuje nejen užívání předepsaných léků ve stanovených intervalech, ale také dodržování doporučeného režimu odpočinku, rehabilitačních cvičení a dalších terapeutických postupů. Součástí léčebného režimu je také respektování časů vycházek, které lékař zaměstnanci stanovil. Tyto vycházky jsou přesně vymezeny z hlediska času i účelu a zaměstnanec se nesmí během pracovní neschopnosti pohybovat mimo své bydliště v časech, které nejsou pro vycházky určeny. Výjimku samozřejmě tvoří návštěvy lékaře, zdravotnických zařízení za účelem vyšetření či léčby, nebo například neodkladné vyřízení úředních záležitostí, které nelze odložit nebo zajistit jiným způsobem.
Možnost vykonávání jiné práce během pracovní neschopnosti
Je důležité poznamenat, že přestože existuje řada omezení pro zaměstnance v pracovní neschopnosti, není zcela vyloučeno, aby takový zaměstnanec vykonával práci v jiném pracovním vztahu, než je ten, ze kterého mu plynou nemocenské dávky. Klíčovou podmínkou ovšem je, že tato jiná práce musí být v souladu s jeho aktuálním zdravotním stavem, nesmí tento stav nijak zhoršovat a v ideálním případě by měla jeho zdravotnímu stavu prospívat. V některých specifických případech může být alternativní pracovní činnost dokonce považována za doplněk léčebné terapie, například pokud má rehabilitační charakter. Vždy je však nezbytné, aby tato jiná práce byla vykonávána s vědomím a souhlasem ošetřujícího lékaře, který nejlépe posoudí, zda je taková aktivita v souladu s léčebným režimem konkrétního pacienta.
Důsledky porušení pravidel pracovní neschopnosti
Nedodržování stanovených pravidel během pracovní neschopnosti může mít pro zaměstnance závažné důsledky. V případě, že kontrola ze strany zaměstnavatele nebo příslušné správy sociálního zabezpečení odhalí porušení léčebného režimu, může být zaměstnanci krácena nebo dokonce zcela odňata nemocenská dávka. V obzvláště závažných případech, zejména pokud zaměstnanec vykonává během pracovní neschopnosti svou původní práci nebo jinou výdělečnou činnost neslučitelnou s jeho zdravotním stavem, může dojít k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Takové jednání totiž může být kvalifikováno jako zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, což je jeden z důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru dle zákoníku práce.
