Co znamená postižitelný a nepostižitelný příjem v exekučních srážkách?
Postižitelný příjem v kontextu exekučních srážek představuje všechny ty finanční prostředky a příjmy dlužníka, které mohou být zákonným způsobem zahrnuty do exekučního řízení a z nichž může být uspokojována pohledávka věřitele nebo věřitelů na základě pravomocného rozhodnutí soudu o exekučních srážkách. Jedná se tedy o tu část celkových příjmů dlužníka, která podléhá exekučnímu postihu a z níž musí být postupně hrazeny závazky, které dlužník nesplnil dobrovolně a které byly přikázány k vymožení exekučním způsobem. Tyto postižitelné příjmy tvoří právní základ pro to, aby exekutor nebo zaměstnavatel dlužníka prováděl srážky ze mzdy nebo jiných obdobných příjmů a odváděl je ve prospěch oprávněných věřitelů, kteří mají nárok na uspokojení svých pohledávek.
Definice nepostižitelného příjmu
Na druhé straně spektra exekučních srážek stojí nepostižitelné příjmy, což jsou takové finanční prostředky a dávky, které ze zákona nesmějí být nikdy zahrnuty do exekuce a musejí vždy zůstat v plné výši k dispozici dlužníkovi, případně také dalším osobám, které jsou na dlužníkovi závislé a které dlužník ze zákona vyživuje nebo o které se stará. Tyto nepostižitelné příjmy jsou zákonem chráněny z důvodu zajištění základní životní úrovně dlužníka a jeho rodiny, aby nebyla ohrožena jejich existence a důstojný život. Zákonodárce tímto způsobem vytváří ochranný mechanismus, který brání tomu, aby exekuční řízení vedlo k sociální nouzi nebo nedůstojným životním podmínkám dlužníka a jeho blízkých, a proto tyto specifické druhy příjmů zůstávají zcela mimo dosah exekučních srážek.
Konkrétní příklady postižitelných příjmů
Mezi typické a nejčastější postižitelné příjmy patří především čistá mzda zaměstnance po odečtení všech zákonných odvodů a daní, dále pak plat, který pobírají například státní zaměstnanci, příjmy z různých forem výdělečné činnosti, ať už se jedná o samostatnou výdělečnou činnost osoby samostatně výdělečně činné nebo o jiné formy podnikání a výdělku. Rovněž mezi postižitelné příjmy spadají také příjmy, které mají charakter náhrady za výdělek, tedy takové příjmy, které dlužník pobírá místo své běžné odměny za práci, kam můžeme zařadit různé typy důchodů, ať už starobních, invalidních či pozůstalostních, nemocenské dávky, podpůrčí dávky v nezaměstnanosti a další podobné formy sociálních dávek, které fakticky nahrazují příjem z pracovní činnosti a slouží jako hlavní zdroj obživy dlužníka.
Konkrétní příklady nepostižitelných příjmů
Na straně nepostižitelných příjmů najdeme celou řadu sociálních dávek, které jsou ze své podstaty určeny k ochraně nejzranitelnějších skupin obyvatelstva a k zajištění minimálních životních potřeb v konkrétních životních situacích. Mezi tyto chráněné příjmy patří zejména rodičovský příspěvek, který slouží k péči o malé děti a k podpoře rodin s dětmi, dále porodné, které je jednorázovou dávkou poskytovanou při narození dítěte, také dávka státní sociální pomoci označovaná často jako tzv. Superdávka, která je určena pro osoby s nejvyššími výdaji na zabezpečení základních životních potřeb, příspěvek na péči poskytovaný osobám závislým na pomoci jiné osoby při zvládání základních životních úkonů, a také různé formy dávek pomoci v hmotné nouzi, které mají zajistit základní životní minimum pro osoby v nejtěžších sociálních situacích. Všechny tyto dávky jsou zákonem chráněny před jakýmkoliv exekučním postihem, protože slouží k naplnění základních životních potřeb a k zajištění důstojné existence.
Princip částečné postižitelnosti čistých příjmů
Velmi důležitým principem exekučních srážek je skutečnost, že i v případě takzvaných postižitelných příjmů, jako je čistá mzda, výdělek z podnikání nebo různé druhy důchodů, není nikdy postižitelná celá výše těchto příjmů, ale pouze jejich určitá část stanovená zákonem. Zbývající část čistého příjmu musí dlužníkovi vždy zůstat k dispozici ve formě nezabavitelných částek, které tvoří jakýsi ochranný štít garantující dlužníkovi zachování minimálních finančních prostředků nutných pro zajištění jeho základních životních potřeb a potřeb osob, které jsou na něm závislé. Výše těchto nezabavitelných částek není pevně daná na věky, ale je určena zákonem a pravidelně se aktualizuje v závislosti na měnících se ekonomických podmínkách ve společnosti, především v důsledku inflace, která snižuje kupní sílu peněz, a růstu průměrné mzdy v národním hospodářství, což odráží celkový ekonomický vývoj a životní úroveň obyvatelstva.
Mechanismus výpočtu exekučních srážek z postižitelné části příjmu
Samotný proces provádění exekučních srážek probíhá podle přesně stanovených pravidel uvedených v zákoně o srážkách ze mzdy při výkonu rozhodnutí, kdy se srážky vypočítávají z takzvané postižitelné části příjmu, která se určuje ze zbytku čisté mzdy po odečtení všech nezabavitelných částek stanovených zákonem. Tento zbytek čistého příjmu se následně dělí na třetiny, přičemž podle typu pohledávky a konkrétní situace dlužníka může být postižitelná jedna třetina tohoto zbytku, případně dvě třetiny, pokud se jedná o přednostní pohledávky jako jsou výživné na nezletilé děti nebo náhrada škody na zdraví. Celková postižitelná výše příjmu pak představuje součet vypočtené první třetiny, případně i druhé třetiny zbytku čistého příjmu, a také případné částky, která přesahuje horní limit stanovenou zákonem, nad kterou se již sráží bez jakéhokoli omezení, protože se jedná o příjem výrazně převyšující průměrnou životní úroveň.
Co konkrétně zůstává dlužníkovi jako nepostižitelná částka
Nepostižitelnou částkou, která musí dlužníkovi kromě základních nezabavitelných částek vždy zůstat k dispozici a která nesmí být nikdy zahrnuta do exekučních srážek, je minimálně třetí třetina vypočteného zbytku čistého příjmu, což představuje základní ochranné minimum zajišťující dlužníkovi alespoň minimální finanční prostředky pro jeho živobytí. V případech, kdy dlužník nemá žádné přednostní pohledávky, jako je například výživné na nezletilé děti, a kdy celkový součet jeho nepřednostních pohledávek je takový, že na jejich postupné splácení postačuje pouze první třetina vypočteného zbytku čistého příjmu, pak dlužníkovi zůstává jako nepostižitelná částka dokonce součet druhé a třetí třetiny tohoto zbytku, což znamená dvě třetiny, tedy výrazně větší část jeho disponibilního příjmu. Tento systém rozdělení na jednotlivé třetiny a stanovení nezabavitelných částek je velmi důkladně propracovaný právní mechanismus, který má za cíl vyvážit oprávněné nároky věřitelů na uspokojení jejich pohledávek s neméně důležitou ochranou základních životních potřeb dlužníka a jeho rodiny, aby exekuční řízení nepřivedlo dlužníka do situace absolutní chudoby nebo sociálního vyloučení.
