Co znamená standardní a odložený režim zdanění zaměstnaneckých opcí?
Zaměstnanecké opce, respektive zaměstnanecké opční programy označované zkratkou ESOP, představují způsob, kterým může společnost odměnit své zaměstnance a současně je dlouhodobě motivovat k tomu, aby se podíleli na jejím růstu. Zaměstnanec za předem stanovených podmínek získává právo koupit akcie nebo obchodní podíl ve společnosti, případně jiný majetkový instrument spojený s účastí na budoucím zhodnocení firmy. Nejde tedy obvykle o okamžité převedení akcií či podílu, ale nejprve o poskytnutí určitého práva, které může zaměstnanec využít později, například po uplynutí stanovené doby, po splnění výkonnostních podmínek nebo po setrvání ve společnosti po určitou dobu.
Standardní režim a zdanění při uplatnění opce
Při standardním režimu zdanění se daňová povinnost zpravidla spojuje již s okamžikem, kdy zaměstnanec opci získá. Uplatněním opce se rozumí situace, kdy zaměstnanec využije své právo a na základě opčního programu skutečně koupí akcie nebo získá obchodní podíl ve společnosti. Pokud je pořizovací cena těchto akcií nebo podílu nižší než jejich obvyklá či tržní hodnota, může mezi těmito hodnotami vzniknout rozdíl, který je z daňového pohledu považován za zaměstnanecký příjem.
Praktický problém spočívá v tom, že zaměstnanec v tomto okamžiku nemusí obdržet žádné peníze. Může například získat akcie za zvýhodněnou cenu, ale nemít možnost je ihned prodat. Přesto může být povinen zdanit rozdíl mezi cenou, za kterou akcie nebo podíl získal, a jejich hodnotou v okamžiku uplatnění opce. Daň se tak odvádí z takzvaného papírového zisku, tedy z ekonomického zvýhodnění, které existuje pouze na účtu nebo v ocenění majetku, nikoli nutně ve formě skutečně vyplacené hotovosti. Vedle daně z příjmů fyzických osob mohou za splnění příslušných podmínek vzniknout také povinnosti související s odvodem sociálního a zdravotního pojištění.
Odložený režim jako ochrana před zdaněním papírového zisku
Odložený, někdy označovaný také jako zvýhodněný, režim zdanění umožňuje přesunout okamžik zdanění na pozdější dobu. Zaměstnanec tak nemusí odvádět daň a související povinné odvody ihned při uplatnění opce, tedy v okamžiku, kdy akcie nebo podíl získá, pokud jsou splněny zákonné podmínky pro použití tohoto režimu. Zdanění se může uskutečnit až tehdy, kdy zaměstnanec z účasti ve společnosti obdrží skutečný ekonomický prospěch, například při prodeji akcií, prodeji obchodního podílu nebo při jiné transakci, v jejímž důsledku dojde k faktickému získání peněžních prostředků.
Význam odloženého režimu je především v tom, že zaměstnanec nemusí financovat daňovou povinnost z vlastních úspor v době, kdy ještě nemá žádný skutečný příjem. Pokud hodnota společnosti později poklesne nebo pokud akcie nebude možné prodat, představovalo by okamžité zdanění při uplatnění opce pro zaměstnance značné finanční riziko. Při dlouhodobém držení akcií nebo podílu může být za splnění zákonných podmínek zdanění odloženo až na dobu patnácti let od uplatnění opce, tedy od okamžiku, kdy zaměstnanec akcii nebo podíl získal. Odklad však neznamená úplné osvobození od daně; znamená pouze posunutí okamžiku, kdy se daňová povinnost posuzuje a kdy může být nutné ji uhradit.
Rozhodnutí zaměstnavatele a oznamovací povinnost
O tom, zda bude konkrétní zaměstnanecký opční program fungovat ve standardním, nebo v odloženém režimu, rozhoduje společnost, která opci zaměstnanci poskytuje. Z pohledu zaměstnance jde zpravidla o jeho zaměstnavatele, avšak samotná volba režimu není pouze individuálním rozhodnutím zaměstnance. Zaměstnavatel by měl nastavení programu, podmínky pro uplatnění opce, způsob ocenění akcií nebo podílu i okamžik vzniku daňové povinnosti zaměstnancům srozumitelně vysvětlit, protože zvolený režim může mít významný dopad na jejich finanční situaci.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne využít odložený režim zdanění zaměstnaneckých opcí, musí tuto skutečnost oznámit správci daně. Oznámení se podává nejpozději do dvacátého dne následujícího měsíce po měsíci, ve kterém byla zaměstnanci opce poskytnuta. Nedodržení této oznamovací povinnosti může mít za následek, že nebude možné odložený režim uplatnit tak, jak bylo zamýšleno, nebo že vzniknou další daňové a administrativní komplikace. Zaměstnanec by proto měl vždy ověřit, jaký režim zaměstnavatel pro daný program zvolil, kdy přesně opce vzniká, kdy se považuje za uplatněnou a za jakých okolností mu vznikne skutečný příjem.
