Další zvýhodnění kratších úvazků zřejmě zatím nebude
Poslanci z řad KDU-ČSL předložili návrh zákona, jehož cílem bylo výrazně zvýšit úlevu na pojistném pro zaměstnavatele, kteří se rozhodnou zaměstnávat takzvané zranitelné zaměstnance – tedy osoby, které se z různých důvodů ocitají ve složitější situaci na trhu práce a hůře hledají pracovní uplatnění. Mezi tyto osoby patří zejména lidé vyššího věku, kteří jsou kvůli své věkové kategorii při hledání zaměstnání diskriminováni nebo přehlíženi, dále osoby pečující o blízké rodinné příslušníky, jimž péče o závislého člena rodiny znemožňuje plnohodnotné zapojení do standardního pracovního procesu Tento návrh, který byl v parlamentu projednáván s nadějí na pozitivní přijetí, však podle dostupných informací a signálů z vládní strany zřejmě nenajde potřebnou politickou podporu a s největší pravděpodobností přijat nebude, čímž se jeho autoři ocitají v obtížné situaci a zamýšlené zlepšení podmínek pro znevýhodněné skupiny pracovníků se odsouvá do nejisté budoucnosti.
Co konkrétně návrh obsahoval a jak byl koncipován
Navrhovaná právní úprava byla postavena na poměrně jasném a srozumitelném principu – zaměstnavatelé, kteří by se rozhodli zaměstnávat osoby patřící do výše popsané zranitelné skupiny, by od příštího roku odváděli za tyto zaměstnance nižší pojistné na sociální zabezpečení, než jaká je jejich povinnost v současnosti platné legislativě. Konkrétně by úleva na pojistném činila desetinu z běžné sazby pojistného na sociální zabezpečení, přičemž v některých specifických případech, například u osob pečujících o blízké se závažnějším zdravotním postižením nebo u jinak výrazně znevýhodněných skupin zaměstnanců, by tato úleva mohla dosáhnout dokonce pětiny z běžného pojistného. Standardní sazba pojistného na sociální zabezpečení hrazeného zaměstnavatelem přitom v současnosti činí 24,8 procenta z hrubé mzdy zaměstnance, takže navrhovaná úleva by pro zaměstnavatele znamenala nikoliv nevýznamnou finanční úsporu, která by je podle tvůrců novely měla motivovat k tomu, aby taková pracovní místa skutečně zřizovali a obsazovali je pracovníky z uvedených zranitelných skupin. Návrh byl tedy konstruován jako přímá ekonomická pobídka, jež má přesvědčit zaměstnavatele k dobrovolnému rozhodnutí přijímat zaměstnance, které by jinak pravděpodobně nepřijali nebo by jim věnovali výrazně menší pozornost.
Současný stav úlevy a jeho nedostatečnost podle předkladatelů
Aby bylo možné plně pochopit kontext navrhované změny, je nutné připomenout, že určitá forma zvýhodnění pro zaměstnavatele zaměstnávající zranitelné skupiny pracovníků již v současném právním řádu existuje a je zakotvena v platné legislativě. Tato stávající úleva však podle názoru předkladatelů novely z řad KDU-ČSL dosahuje pouze pěti procent z pojistného, což je podle jejich přesvědčení a argumentace částka naprosto nedostatečná k tomu, aby skutečně a prokazatelně motivovala zaměstnavatele k tomu, aby aktivně vyhledávali pracovníky ze znevýhodněných skupin a zřizovali pro ně pracovní místa odpovídající jejich možnostem a potřebám. Pětiprocentní sleva totiž v absolutních číslech nepředstavuje pro zaměstnavatele, zejména pro větší firmy, nijak zásadní ekonomickou výhodu, která by přehlušila případné obavy z nižší produktivity, nutnosti přizpůsobovat pracovní podmínky nebo dalších aspektů spojených se zaměstnáváním těchto osob. Tvůrci novely proto dospěli k závěru, že jedinou cestou, jak skutečně změnit chování zaměstnavatelů na trhu práce a otevřít nové pracovní příležitosti pro zranitelné skupiny, je výrazné navýšení této úlevy na úroveň, která by byla ekonomicky pocititelná a která by zaměstnavatelům dávala jasný a hmatatelný finanční důvod k tomu, aby svá rozhodnutí o zaměstnávání přehodnotili ve prospěch těchto skupin.
Vládní pochybnosti a argumenty proti přijetí návrhu
Vláda se k předloženému návrhu postavila skepticky a vyjádřila zásadní pochybnosti nad tím, zda by navrhovaná změna ve svém důsledku skutečně přinesla oproti stávajícímu stavu výrazné a měřitelné zlepšení situace zranitelných skupin zaměstnanců na trhu práce. Hlavním argumentem vlády přitom bylo to, že ani zavedení aktuálně platné pětiprocentní úlevy na sociálním pojistném pro zaměstnavatele zaměstnávající danou skupinu zaměstnanců v době jejího původního zavedení nepřineslo žádné výrazné ani prokazatelné změny v celkové míře zaměstnanosti těchto osob, z čehož vláda vyvozuje, že pouhou změnou výše slevy na pojistném pravděpodobně nelze dosáhnout zásadního obratu v přístupu zaměstnavatelů. Tato vládní argumentace je podpořena konkrétními daty a čísly – z příslušné dokumentace totiž vyplývá, že stávající slevu využívá přibližně 22 000 zaměstnavatelů, a to pro zhruba 80 000 zaměstnanců patřících do skupiny zranitelných osob. Klíčovým zjištěním, které zásadně oslabuje argumentaci předkladatelů novely, přitom je skutečnost, že tato sleva je v praxi využívána převážně u zaměstnanců, jejichž pracovní poměry již existovaly v době, kdy byla sleva zavedena do právního řádu, a nikoliv u nově vzniklých pracovních míst, která by byla vytvořena právě a výhradně na základě této pobídky. K žádnému výraznému zvýšení celkové zaměstnanosti zranitelných osob v důsledku zavedení slevy tedy podle dostupných dat nedošlo, což vládě slouží jako klíčový argument pro odmítnutí navrhovaného zvýšení úlevy.
Zaměření novely na kratší úvazky a pečující osoby
Aktuálně projednávaná novelizace právní úpravy týkající se podpory zaměstnávání znevýhodněných zaměstnanců se oproti stávající právní úpravě soustředí zvýšenou měrou na specifičtější oblast, a to konkrétně na úlevu na pojistném v případě kratších pracovních úvazků zaměstnanců, kteří se starají o blízkou osobu se zdravotním postižením nebo s jiným závažným zdravotním omezením. Tato skupina osob se totiž nachází ve zcela specifické a mimořádně náročné životní situaci, kdy na jedné straně nesou těžké břemeno každodenní péče o závislého člena rodiny, na straně druhé však mají zájem a potřebu alespoň částečně se zapojit do pracovního procesu, udržet si profesní kontakty, zachovat určitou ekonomickou samostatnost a předcházet úplnému vyloučení z trhu práce, které by pro ně v budoucnu mohlo mít velmi nepříznivé důsledky. Kratší pracovní úvazek pro ně proto představuje ideální kompromis mezi povinnostmi pečovatele a potřebou pracovního zapojení, přičemž navrhovaná vyšší sleva na pojistném by měla zaměstnavatelům zajistit ekonomický motiv k tomu, aby taková částečná pracovní místa skutečně nabízeli a obsazovali je právě pečujícími osobami. Stávající systém, kde sleva činí ve všech případech paušálních pět procent, přitom dopadá na podstatně širší okruh osob, než na který se zaměřuje navrhovaná novela – v současnosti se sleva vztahuje například i na zaměstnávání mladých lidí ve věku do 21 let, přičemž v jejich případě není podmínkou, aby pracovali na zkrácený úvazek, ale sleva se vztahuje i na standardní plnoúvazkové pracovní poměry, čímž se logika stávající úpravy poněkud liší od záměru navrhované novely, která klade výrazně větší důraz právě na kratší a flexibilnější formy pracovního zapojení jako nástroj sociální inkluze specificky zranitelných skupin.
Výhled do budoucna a dopady nepřijetí návrhu
Pokud vláda skutečně setrvá na svém odmítavém postoji a návrh poslanců KDU-ČSL podpoří nedostatečným počtem hlasů nebo jej zamítne jiným způsobem, budou osoby patřící do zranitelných skupin na trhu práce nadále odkázány na stávající, podle předkladatelů novely nedostatečně motivující systém pětiprocentní slevy na pojistném, který jak ukazují dostupná data, zásadní změnu jejich postavení na trhu práce nepřinesl a zřejmě ani do budoucna nepřinese. Situace pečujících osob, starších pracovníků a lidí se zdravotním postižením tak zůstane i nadále obtížná a systémové nástroje k její změně budou minimálně v dohledné době omezené, pokud nebude nalezena jiná, alternativní cesta, jak zaměstnavatele účinněji motivovat k vytváření pracovních příležitostí pro tyto skupiny obyvatel.
