Do kdy je nutné projednat účetní závěrku za rok 2025?
Projednání a schválení účetní závěrky představuje jednu z nejdůležitějších a zároveň pravidelně se opakujících povinností, které musí statutární orgány obchodních společností, a to jak společností s ručením omezeným (s.r.o.), tak akciových společností (a.s.), splnit vždy po skončení každého účetního období. Zákon jednoznačně stanovuje, že příslušný orgán společnosti, kterým je valná hromada nebo v případě jednočlenné společnosti jediný společník, je povinen řádnou účetní závěrku projednat nejpozději do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období. Tato lhůta je závazná a její nedodržení může mít pro společnost nepříjemné právní i praktické důsledky.
Konkrétní termín pro účetní závěrku za rok 2025
Pokud společnost používá jako své účetní období kalendářní rok, což je v České republice nejběžnější případ, pak účetní období roku 2025 skončilo dnem 31. prosince 2025. Od tohoto data se odvíjí zákonem stanovená šestiměsíční lhůta pro projednání účetní závěrky. Posledním možným dnem, do kterého musí být účetní závěrka za rok 2025 řádně projednána a schválena valnou hromadou nebo jediným společníkem, je tedy 30. června 2026. Tento termín je pevně daný zákonem a společnosti by jej měly mít důkladně zaznamenán ve svém interním kalendáři povinností, aby nedošlo k jeho opominutí nebo překročení.
Co projednání účetní závěrky zahrnuje
Samotné projednání účetní závěrky není jen prosté odsouhlasení čísel obsažených v účetních výkazech. Jde o komplexní proces, při němž valná hromada nebo jediný společník podrobně posuzuje výsledky hospodaření společnosti za uplynulé účetní období, přezkoumává rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu k účetní závěrce, a na základě těchto podkladů přijímá rozhodnutí o způsobu naložení s dosaženým výsledkem hospodaření. To v praxi znamená, že orgán oprávněný k projednání závěrky rozhoduje například o rozdělení zisku, o výplatě podílů na zisku společníkům nebo akcionářům, případně o způsobu vypořádání případné ztráty. Všechna tato rozhodnutí musí být přijata v souladu se zákonem a stanovami společnosti.
Povinnost auditu a jmenování auditora
Některé společnosti mají ze zákona povinnost nechat svou účetní závěrku ověřit nezávislým auditorem. Tato povinnost se týká společností, které splňují zákonem stanovená kritéria, jako je například určitá výše aktiv, obrat nebo počet zaměstnanců. Pokud taková společnost aktuálně nemá platně jmenovaného auditora, je nezbytné tuto situaci neprodleně řešit, a to ideálně v rámci nebo v přímé návaznosti na projednání a schválení účetní závěrky. Absence jmenovaného auditora v situaci, kdy je audit ze zákona povinný, představuje závažné pochybení, které může mít dopad na platnost samotné závěrky i na reputaci a právní postavení společnosti.
Jmenování auditora a jeho načasování
Při projednávání účetní závěrky je proto vhodné zároveň věnovat pozornost otázce jmenování auditora pro nadcházející účetní období, případně i pro více budoucích let. Zákon totiž připouští, aby byl auditor jmenován nejen na jedno, ale i na více účetních období najednou, což přináší společnosti větší stabilitu, kontinuitu auditorského procesu a často i praktické výhody při komunikaci s auditorem, který se takto hlouběji a dlouhodoběji seznámí s chodem a specifikami dané společnosti. Jmenování auditora na více let je proto v praxi velmi rozumným a doporučeníhodným krokem, který šetří čas i administrativní kapacity společnosti v budoucnu.
