Účetní závěrku lze zveřejnit i s některými nečitelnými citlivými údaji
Zveřejnění účetní závěrky či výroční zprávy ve sbírce listin je nutná obchodním společnostem zákonem uložená povinnost, jejíž neplnění může mít pro danou firmu doslova fatální následky znamenající likvidaci společnosti. Pokud se však společnost obává plnění dané povinnosti kvůli nutnosti zveřejnění některých citlivých údajů, které by ji mohly způsobit újmu. Může listinu zveřejnit s uvedenými údaji skrytými, potvrdil to v jednom ze svých nedávných rozhodnutí Nejvyšší soud ČR.
Pokud obchodní společnost existuje, musí povinně zveřejňovat účetní závěrku i další dokumentaci i když se bojí o citlivé údaje nebo nevykonává podnikatelskou činnost
Povinnost ukládat a pravidelně zveřejňovat účetní závěrku a výroční zprávu ve sbírce listin ukládá zákon o účetnictví a zákon o veřejných rejstřících všem podnikatelským subjektům zapsaným ve veřejných rejstřících. Uvedená povinnost se týká, jak obchodních společností, zejména společností s ručením omezeným, tak taktéž všech spolků, nadací, ústavů i společenství vlastníků jednotek v rejstřících zapsaných. Povinnost zveřejňovat účetní závěrku může být stanovena i zvláštním právním předpisem. Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb., a jeho prováděcí předpisy samozřejmě stanoví také povinný obsah a náležitosti účetní závěrky i to do kdy musí být účetní závěrka vyhotovena a uložena do sbírky listin u rejstříkového soudu.
Zásadní v dané záležitosti je uvědomit si, že danou povinnost zveřejnění účetní závěrky, výroční zprávy a případně i dalších povinných listin musí podnikatelské subjekty plnit vždy včas a správně, protože jinak jim hrozí pokuta ve výši až 3 procenta aktiv, nebo i zrušení a likvidace subjektu.
Povinnost se obchodní společnosti i dalších jmenovaných týká i ve chvíli, kdy neprovozují činnost, nemají žádné příjmy a jsou neaktivní. Platí tedy, že povinnost zveřejnit účetní závěrku trvá po celou dobu, kdy je subjekt zapsán do veřejného rejstříku. A samozřejmě pokud trvá povinnost, logicky trvá i postih za neplnění včetně nejhorších následků.
Avšak i když postih za nezveřejnění výše uvedených povinných listin může mít i ty nejzávažnější jmenované následky, tak i přesto mnoho podniků riskuje a povinnost neplní, třeba proto, že zveřejnění kompletní účetní závěrky tak, jak si to zákon žádá, má i svá úskalí, kterých se subjekty bojí. Informace, jejichž zveřejnění si zákon v účetní závěrce žádá, jsou velmi rozsáhlé a do značné míry citlivé, protože mohou ze své podstaty odkrýt konkurenci případně zákazníkům, co má zůstat skryto. Proto mnohé subjekty volí raději nezveřejnění závěrky a spoléhají na to, že nebudou odhaleni, než by odhalovali citlivé záležitosti, které zveřejnit nechtějí. Problematika už se dostala až k řešení Nejvyššímu soudu, který v dané souvislosti vyřkl zásadní rozhodnutí, že totiž určité údaje mohou i v účetní závěrce zůstat skryté.
Účetní závěrku lze zveřejnit s některými citlivými údaji skrytými, ale platí zde zásada umírněnosti a znečitelnění údajů musí být zdůvodněno
Jak tedy plyne z řádků výše, Nejvyšší soud ČR rozhodl, že i zveřejňování údajů v účetních závěrkách a výročních zprávách je možné zmírnit, aby plnění povinnosti nezpůsobovalo povinným subjektům újmu v tom, že v rámci povinnosti musí zveřejnit i informace, které mohou být například výhodné pro konkurenci.
Pokud je tedy ve zveřejňované účetní závěrce nutné uvést výše zmíněné citlivé údaje, jejichž zveřejnění odůvodněně může subjektu přinášet újmu, mohou být dané informace ve zprávě znečitelněny zakrytím barvou a dokument bude i s touto úpravou platný.
Samozřejmě, že zde platí zásada umírněnosti a není možné daným způsobem zakrýt větší část obsahu účetní závěrky. Skrýt lze údaje, u nichž subjekt jednoznačně a konkrétně uvede závažné například účetní riziko pro zveřejnění a tedy důvod, proč má údaj zůstat skryt.
Závěrem lze tedy shrnout, že povinnosti zveřejnění účetní závěrky se nelze vyhnout, ani když se povinný bojí, že splněním půjde příliš s kůží na trh a zveřejní i informace, které mají zůstat neveřejné. Uvedené odůvodněné citlivé informace je možné v dokumentu zakrýt barvou.
Podobné články
Dvojitá povinnost platby zdravotního pojištění při práci ve třetích zemích
Každý občan České republiky by měl pečlivě sledovat své závazky v oblasti zdravotního pojištění, obzvláště…
Více informací
Směrnice NIS2 ukládá firmám i úřadům ostřeji střežit kyberbezpečnost již v roce 2024
Manažery větších firem s počtem zaměstnanců přesahujícím padesátku a ročním obratem v přepočtu kolem 10…
Více informací
Vlastníci, kteří se dodatečně přihlásí k nemovitosti, musí zaplatit daň i podat přiznání k dani z nemovitostí
Vlastníci nedostatečně identifikovaní v katastru nemovitostí i vlastníci neidentifikovaní čili neznámí mají…
Více informací
Přechod práv a povinností mezi zaměstnavateli musí být projednán s odbory i radou zaměstnanců
V případě převedení činnosti i zaměstnanců od jednoho zaměstnavatele k jinému zaměstnavateli, musí být ze…
Více informací
