Do kdy musí daňový subjekt zaplatit daň při vydání zajišťovacího příkazu?
Zajišťovací příkaz představuje jeden z nejstriktnějších nástrojů, které má správce daně k dispozici v rámci daňového řízení, a to ještě před samotnou daňovou exekucí. Jeho podstatou je snaha správce daně zajistit úhradu daně v situacích, kdy existuje důvodné podezření, že daňový subjekt svou daňovou povinnost v okamžiku splatnosti, ani po něm, případně v době budoucího vzniku daně, dobrovolně nesplní. Prostřednictvím zajišťovacího příkazu správce daně daňovému subjektu výslovně ukládá povinnost uhradit v příkazu stanovenou částku.
Nutnost bezodkladné reakce daňového subjektu
Daňový subjekt, kterému byl zajišťovací příkaz vydán, se ocitá v časově velmi vypjaté situaci a musí reagovat mimořádně rychle, neboť lhůty pro splnění uložené povinnosti se pohybují v řádu pouhých hodin až několika málo dnů. Pokud daňový subjekt v takto krátkém časovém horizontu neuhrадí stanovenou částku nebo nesloží požadovanou jistotu, vystavuje se bezprostřednímu riziku zahájení daňové exekuce, která pro něj může mít závažné majetkové důsledky.
Postup při již stanovené dani před splatností
V případě, že se zajišťovací příkaz týká daně, která již byla pravomocně stanovena, avšak dosud neuplynul den její splatnosti, a zároveň nehrozí nebezpečí z prodlení, správce daně uloží daňovému subjektu povinnost zajistit příslušnou částku ve prospěch správce daně složením jistoty na jeho depozitní účet, a to nejpozději do tří pracovních dnů od doručení příkazu. Pokud však v dané situaci nebezpečí z prodlení hrozí, stává se zajišťovací příkaz vykonatelným okamžikem svého oznámení daňovému subjektu, tedy od chvíle, kdy mu byl příkaz oficiálně doručen prostřednictvím datové schránky nebo poštovní zásilkou, a daňový subjekt je tak povinen jednat neprodleně bez jakékoli odkladné lhůty.
Postup při dosud nestanovené dani
Jestliže se zajišťovací příkaz vztahuje na daň, jejíž výše dosud nebyla správcem daně pravomocně stanovena, postupuje správce daně za obdobných podmínek jako v předchozím případě, přičemž výši zajišťované částky určuje samostatně na základě vlastních důkazních pomůcek, mezi něž patří například porovnání daňové povinnosti srovnatelných daňových subjektů působících ve stejném odvětví, nebo naopak vychází z důkazních prostředků předložených samotným daňovým subjektem, které jsou dostatečně průkazné a nezpochybnitelné. Nehrozí-li v konkrétním případě nebezpečí z prodlení, může Finanční správa daňový subjekt rovněž vyzvat, aby nejpozději do tří pracovních dnů sdělil správci daně veškeré potřebné údaje nezbytné pro co nejpřesnější určení výše zajišťované daně.
Zvláštní a přísnější režim zajišťovacího příkazu u DPH
V oblasti daně z přidané hodnoty platí pro zajišťovací příkaz zcela specifický a výrazně přísnější právní režim oproti ostatním daním, který se od standardního postupu zásadně odlišuje v jediném, avšak klíčovém aspektu, a sice v okamžiku jeho účinnosti a vykonatelnosti. Zajišťovací příkaz vydaný ve věci DPH je totiž účinný a vykonatelný již okamžikem svého vydání správcem daně, nikoli až okamžikem jeho doručení daňovému subjektu, přičemž správce daně je současně s vydáním tohoto příkazu povinen učinit pokus vyrozumět daňový subjekt o jeho vydání vhodným způsobem a o tomto svém úkonu sepsat úřední záznam, který slouží jako doklad o splnění této procedurální povinnosti.
