Evidence skutečných majitelů nebude od prosince 2025 přístupná veřejnosti
Evidence skutečných majitelů, která dosud představovala veřejně dostupný registr informací o osobách, jež stojí v pozadí různých právnických subjektů a struktur, přestane být od 17. prosince 2025 přístupná široké veřejnosti. Toto zásadní rozhodnutí přijalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky po důkladném vyhodnocení situace a analýze negativních dopadů současného nastavení přístupu k těmto citlivým údajům. Znepřístupnění evidence představuje významný zvrat v přístupu k informacím o skutečných majitelích společností a dalších právnických osob, který byl zaveden teprve před několika lety s cílem zvýšit transparentnost podnikatelského prostředí. Ministerstvo spravedlnosti dospělo k závěru, že neomezený přístup veřejnosti k těmto údajům přináší více problémů, než kolik pozitivních efektů skutečně generuje, a že současná právní úprava vyžaduje zásadní revizi a přehodnocení dosavadních postupů.
Primární účel evidence v boji proti praní peněz
Primárním a zcela zásadním cílem Evidence skutečných majitelů od samého počátku jejího zřízení bylo a nadále zůstává poskytnutí účinného nástroje v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu, což jsou dvě velmi závažné formy kriminální činnosti s přeshraničním dopadem. Evidence byla koncipována tak, aby umožnila příslušným orgánům veřejné moci, finančním institucím a dalším povinnými osobám identifikovat skutečné vlastníky a osoby s rozhodujícím vlivem ve společnostech, čímž by se výrazně ztížilo zneužívání korporátních struktur pro účely legalizace výnosů z trestné činnosti. Tento mechanismus měl sloužit jako preventivní i represivní nástroj, který by odhaloval podezrelé finanční toky a umožnil by efektivnější dohled nad pohybem finančních prostředků v ekonomice. Transparentnost vlastnických struktur byla považována za klíčový prvek v celkovém systému opatření proti finanční kriminalite, který má chránit integritu finančního systému a zabránit zneužívání legitimního podnikatelského prostředí pro nelegální účely.
Právní základ a transpozice evropské směrnice
Přístup široké veřejnosti k údajům uvedeným v evidenci skutečných majitelů, který byl od 1. června 2021 umožněn zákonem číslo 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, běžně označovaným zkratkou ZESM, představoval implementaci požadavků vyplývajících z páté směrnice Evropské unie o prevenci využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, známé jako V. AML směrnice. Tento zákon byl přijat s cílem transponovat evropské právní normy do českého právního řádu a zajistit soulad s požadavky Evropské unie na transparentnost vlastnických struktur. Zákonodárce v době přípravy a schvalování tohoto zákona vycházel z předpokladu, že veřejný přístup k informacím o skutečných majitelích zvýší celkovou transparentnost podnikatelského prostředí a přispěje k předcházení zneužívání anonymních vlastnických struktur. Legislativní proces, který vedl k přijetí zákona o evidenci skutečných majitelů, byl součástí širšího úsilí České republiky harmonizovat své právní předpisy s evropskými standardy a zajistit, aby český finanční systém odpovídal nejpřísnějším mezinárodním požadavkům v oblasti boje proti finanční kriminalitě.
Střet se základními právy a svobodami
Praktická aplikace zákona o evidenci skutečných majitelů však v mnoha soudem řešených situacích a konkrétních případech, které se postupně dostávaly před české i evropské soudy, ukázala, že neomezený veřejný přístup k těmto citlivým osobním údajům neslouží dobru věci a může být dokonce v přímém rozporu s Listinou základních práv Evropské unie, která představuje základní katalog lidských práv a svobod závazný pro všechny členské státy. Konkrétně se jedná o konflikt s právem skutečných majitelů na respektování soukromého života, které je jedním ze základních lidských práv chráněných nejen Listinou základních práv Evropské unie, ale také Evropskou úmluvou o lidských právech a dalšími mezinárodními dokumenty. Soudní praxe začala identifikovat četné případy, kdy byl veřejný přístup k údajům o skutečných majitelích zneužíván pro účely, které neměly nic společného s bojem proti praní peněz nebo financování terorismu, ale naopak vedly k neoprávněným zásahům do soukromí konkrétních osob, jejich obtěžování, nebo dokonce k bezpečnostním rizikům. Tyto případy vyvolaly intenzivní právní debatu o tom, zda je neomezený veřejný přístup k těmto informacím přiměřeným prostředkem k dosažení sledovaného cíle, nebo zda nepředstavuje nepřiměřený zásah do základních práv jednotlivců.
Nefunkčnost současného systému
Na základě uvedených situací, kdy se pravidla stanovená zákonem o evidenci skutečných majitelů několikrát střetla s požadavky na ochranu základních práv a svobod, a kdy se ukázalo, že současné nastavení systému přináší řadu praktických i právních problémů, se Ministerstvo spravedlnosti České republiky po důkladné analýze a konzultacích s dalšími zainteresovanými subjekty rozhodlo, že evidence skutečných majitelů bude veřejnosti znepřístupněna. Ministerstvo spravedlnosti České republiky ve svém oficiálním vyjádření k této problematice uvedlo, že při současném nastavení zákona o evidenci skutečných majitelů, tak jak byl přijat a implementován v roce 2021, nelze účinně vymáhat evidenční povinnost vůči osobám a subjektům, které jsou povinny poskytovat a aktualizovat údaje o skutečných majitelích, a současně zjistilo, že nejsou funkční ani sankční mechanismy, které by měly motivovat k dodržování zákonných povinností a postihovat jejich porušení. Tato zjištění poukazují na systémové nedostatky současné právní úpravy, které znemožňují efektivní fungování celého systému evidence skutečných majitelů a činí jej v praxi málo účinným nástrojem v boji proti finanční kriminalitě.
Termín a důvody znepřístupnění
S ohledem na výše uvedené skutečnosti, zjištěné problémy a především s přihlédnutím k nutnosti respektovat základní práva a svobody fyzických osob, se Ministerstvo spravedlnosti České republiky rozhodlo od 17. prosince 2025 přistoupit k faktickému znepřístupnění evidence skutečných majitelů široké veřejnosti, což znamená, že běžní občané již nebudou mít možnost bez dalšího získávat informace o skutečných majitelích právnických osob a dalších subjektů vedených v této evidenci. Znepřístupněním evidence skutečných majitelů široké veřejnosti již nebude docházet k systematickému zasahování do základních práv skutečných majitelů, konkrétně do jejich práva na soukromí a ochranu osobních údajů, čímž se vytvoří právní podmínky pro to, aby se opětovně mohly řešit takzvané nesrovnalosti v evidenci skutečných majitelů. Nesrovnalosti v evidenci představují situace, kdy jsou v evidenci uvedeny neaktuální, neúplné nebo nesprávné údaje, jejichž existence vytváří právní nejistotu a komplikuje fungování celého systému. Současně s tím mohou být opět uplatňovány příslušné veřejnoprávní sankce, jako jsou pokuty a jiná správní opatření, i soukromoprávní sankce vůči subjektům, které neplní své zákonné povinnosti v oblasti vedení a aktualizace údajů o skutečných majitelích.
Zachování přístupu pro oprávněné subjekty
Je důležité zdůraznit, že i po znepřístupnění evidence široké veřejnosti, které vstoupí v platnost 17. prosince 2025, bude evidence skutečných majitelů nadále plně přístupná orgánům veřejné moci, jako jsou policejní orgány, finanční úřady, soudy, státní zastupitelství a další instituce státní správy, které tyto informace potřebují pro výkon své činnosti a plnění svých zákonných úkolů. Evidence zůstane také na základě řádně podané žádosti přístupná takzvaným povinným osobám, které plní povinnosti vyplývající ze zákona číslo 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, mezi které patří zejména banky, spořitelní a úvěrní družstva, obchodníky s cennými papíry, pojišťovny, investiční společnosti, advokáty, notáře, daňové poradce a další profesní skupiny, které jsou ze zákona povinny identifikovat své klienty a provádět náležitou prověrku jejich obchodních aktivit. Kromě těchto subjektů budou mít přístup k evidenci také další zákonem oprávněné subjekty, které prokáží legitimní právní zájem na získání informací o skutečných majitelích konkrétních právnických osob. Tímto způsobem bude zachován hlavní účel evidence, kterým je podpora boje proti praní peněz a financování terorismu, a zároveň bude minimalizováno riziko neoprávněných zásahů do soukromí skutečných majitelů ze strany široké veřejnosti.
