Jak dlouhé má být placené volno pro zaměstnance darujícího krev?
Zaměstnavatel je ze zákona povinen poskytnout svému zaměstnanci placené volno v případě, že tento zaměstnanec odchází darovat krev nebo krevní složky, a to na základě ustanovení zákoníku práce, konkrétně paragrafu 200 a následujících, které upravují překážky v práci na straně zaměstnance z důvodu obecného, respektive veřejného zájmu.
Rozsah a délka placeného volna
Placené pracovní volno, které zaměstnanci v souvislosti s darováním krve nebo krevních složek náleží, zahrnuje celou řadu časových úseků, jež jsou nezbytně spojeny s celým procesem dárcovství, a to od samotného počátku až po jeho úplné završení. Konkrétně se jedná o dobu strávenou cestou k odběrovému centru či jinému zdravotnickému zařízení, kde má odběr proběhnout, dále o dobu samotného výkonu odběru krve nebo krevních složek, a rovněž o odpovídající dobu potřebnou k zotavení po provedeném odběru, přičemž tato doba zotavení může být u různých dárců různě dlouhá v závislosti na jejich individuálním zdravotním stavu a okolnostech konkrétního odběru. Součástí placeného volna je pochopitelně i cesta zpátky z odběrového centra do místa výkonu práce nebo domů. Celková délka takto poskytnutého pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku zaměstnance může dosáhnout až čtyřiadvaceti hodin, přičemž tato doba se počítá od okamžiku, kdy zaměstnanec nastoupil na cestu k odběru, a pokrývá veškeré výše zmíněné časové úseky v jejich souhrnu.
Překročení čtyřiadvaceti hodin a nezbytně nutná doba
Zákonná úprava nicméně pamatuje i na případy, kdy standardní čtyřiadvacetihodinový limit pro placené pracovní volno nestačí k pokrytí veškerého času, který zaměstnanec v souvislosti s darováním krve potřebuje. Může se totiž stát, že samotná cesta k odběrovému centru je časově náročnější, odběrové centrum se nachází ve větší vzdálenosti od místa bydliště nebo pracoviště zaměstnance, nebo že zdravotní stav dárce po provedeném odběru vyžaduje delší dobu rekonvalescence, než je obvyklé. V takových případech zákoník práce výslovně stanoví, že zaměstnanci přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu i za prokázanou nezbytně nutnou další dobu přesahující oněch čtyřiadvacet hodin, a to za podmínky, že tato doba prokazatelně zasahuje do jeho stanovené pracovní doby. Klíčovým slovem je zde přídavné jméno „prokázaná", které jednoznačně ukazuje na povinnost zaměstnance tuto skutečnost doložit relevantními doklady vydanými odběrovým centrem nebo jiným zdravotnickým zařízením, kde k odběru krve nebo krevních složek došlo, přičemž v ideálním případě by takový doklad měl obsahovat i výslovnou informaci o tom, že konkrétní dárce potřeboval delší dobu na zotavení z objektivních zdravotních důvodů.
Povinnosti zaměstnance a požadavek konání mimo pracovní dobu
Zákoník práce v rámci úpravy překážek v práci z důvodu obecného zájmu neukládá povinnosti pouze zaměstnavatelům, ale stanovuje také určité povinnosti a očekávání na straně zaměstnanců samotných, přičemž jednou z klíčových povinností je požadavek, aby zaměstnanec pokud možno absolvoval dárcovství krve nebo krevních složek mimo svoji stanovenou pracovní dobu. Tento požadavek vychází z obecné zásady, že pracovní volno z důvodu překážek v práci na straně zaměstnance má být využíváno pouze tehdy, kdy to skutečně objektivní okolnosti vyžadují, a nikoliv tehdy, kdy by se zaměstnanec mohl stejně dobře věnovat dárcovství ve svém volném čase bez jakéhokoliv dopadu na výkon své práce a bez nutnosti čerpat pracovní volno na úkor zaměstnavatele. Pokud však objektivní okolnosti skutečně neumožňují absolvovat dárcovství mimo pracovní dobu, například z důvodu omezených ordinačních hodin odběrového centra, specifických zdravotních požadavků na denní dobu odběru, nebo jiných prokazatelně objektivních důvodů, pak zaměstnanci plné právo na placené pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu bezezbytku náleží, a zaměstnavatel je povinen mu jej bez zbytečných průtahů a komplikací poskytnout v souladu s platnou právní úpravou obsaženou v zákoníku práce.
Dokumentace a postup při neprokázaném odběru
Naprosto zásadní praktickou otázkou spojenou s čerpáním placeného pracovního volna na darování krve je otázka řádné dokumentace a prokazování skutečnosti, že k odběru skutečně došlo, případně jakou dobu si celý proces dárcovství od začátku cesty až po návrat vyžádal. Zaměstnanec má v tomto ohledu jednoznačnou povinnost předložit svému zaměstnavateli doklad vydaný odběrovým centrem nebo jiným zdravotnickým zařízením, které odběr provedlo, přičemž tento doklad by měl ideálně obsahovat nejen samotné potvrzení o provedení odběru, ale také informace o době stávené odběrem a případně i o zvýšené potřebě doby na zotavení, pokud byla u konkrétního dárce z individuálních zdravotních důvodů nutná. Zákoník práce přitom výslovně řeší i situaci, kdy z jakýchkoliv důvodů k samotnému odběru nakonec nedojde, ačkoliv zaměstnanec za tímto účelem pracoviště opustil, a tato situace je řešena tak, že v takovém případě zaměstnanci přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu pouze za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci, nikoliv za celých čtyřiadvacet hodin, jak by tomu bylo v případě řádně provedeného odběru, a proto je vždy v nejlepším zájmu samotného zaměstnance si v odběrovém zařízení bez ohledu na okolnosti vyžádat příslušné potvrzení o tom, co se při jeho návštěvě skutečně událo, aby byl v případě jakýchkoliv nejasností nebo sporů se zaměstnavatelem schopen svoji nepřítomnost v práci řádně a přesvědčivě doložit.
