Jak je to s exekučními srážkami při změně zaměstnavatele?
Když má zaměstnanec soudem nařízené exekuční srážky ze mzdy, jedná se o závazek, který má povahu trvalého a kontinuálního opatření, jež musí být důsledně respektováno bez ohledu na to, jaké změny nastanou v pracovněprávním vztahu dotyčného zaměstnance. To znamená, že pokud zaměstnanec, který je dlužníkem a má nařízené exekuční srážky, z jakéhokoliv důvodu ukončí svůj pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele a následně nastoupí do nového zaměstnání u jiného zaměstnavatele, exekuční srážky ze mzdy musí samozřejmě plynule a bez jakéhokoliv přerušení pokračovat i u tohoto nového zaměstnavatele. Tato povinnost vyplývá z právních předpisů upravujících exekuční řízení a má za cíl zajistit, aby dlužník nemohl obejít své závazky vůči věřitelům pouhým změněním zaměstnavatele, což by jinak mohlo vést k narušení spravedlivého uspokojování pohledávek.
Okamžitá povinnost nového zaměstnavatele
Zásadním pravidlem, které musí být v této souvislosti důsledně dodržováno, je skutečnost, že nový zaměstnavatel je ze zákona povinen začít provádět exekuční srážky ze mzdy svého nově přijatého zaměstnance zcela okamžitě, a to v momentě, kdy se jakýmkoliv způsobem dozví o existenci exekuce vedené proti tomuto zaměstnanci. Tato povinnost nastává automaticky a není nijak podmíněna tím, zda exekuční příkaz byl původně doručen přímo tomuto novému zaměstnavateli, nebo zda byl doručen pouze předchozímu zaměstnavateli. Jinými slovy, i když formální exekuční příkaz může být stále u původního zaměstnavatele a nový zaměstnavatel se o exekuci dozví pouze nepřímo, například prostřednictvím zápočtového listu nebo jiného dokumentu od zaměstnance, jeho povinnost zahájit srážky ze mzdy vzniká okamžitě s tímto zjištěním. Tento mechanismus je navržen tak, aby zabránil jakémukoliv časovému vakuu, během kterého by exekuční srážky nebyly prováděny a věřitel by tak byl krácen na svých právech.
Význam zápočtového listu
Právě z výše uvedených důvodů, tedy z potřeby zajistit kontinuitu exekučních srážek a zabránit situacím, kdy by nový zaměstnavatel nevěděl o existenci exekuce proti svému zaměstnanci, zaměstnavatelé běžně a zcela oprávněně vyžadují po všech nově přijímaných zaměstnancích předložení zápočtového listu, což je oficiální potvrzení o předchozím zaměstnání vydané původním zaměstnavatelem. Zápočtový list představuje velmi důležitý dokument, který slouží nejen k účetním a daňovým účelům, ale především k tomu, aby nový zaměstnavatel získal kompletní a přesné informace o všech relevantních okolnostech týkajících se nového zaměstnance. Tento dokument má standardizovanou formu a musí obsahovat řadu povinných informací, které jsou zákonem striktně stanoveny. Mezi tyto informace samozřejmě patří základní údaje o zaměstnanci, údaje o délce a charakteru předchozího pracovního poměru, informace o zúčtování mezd a daní, ale velmi podstatnou součástí zápočtového listu musí být také informace o tom, zda byla proti zaměstnanci nařízena exekuce nebo výkon rozhodnutí formou srážek z jeho mzdy.
Povinný obsah informací o exekuci
Pokud tedy zaměstnanec má nařízené exekuční srážky, musí být tato skutečnost v zápočtovém listu výslovně a jednoznačně uvedena, a to včetně všech podstatných detailů, které jsou nezbytné pro to, aby nový zaměstnavatel mohl exekuční srážky správně provádět a komunikovat s příslušnými orgány. Konkrétně musí zápočtový list obsahovat informaci o tom, kterým soudem byla exekuce nařízena, nebo který soudní exekutor byl pověřen provedením exekuce, protože v českém právním systému může být exekuce prováděna buď přímo soudem, nebo prostřednictvím soudního exekutora, který je samostatnou profesí s určitými pravomocemi. Dále musí být uvedeno, v čí prospěch je exekuce vedena, tedy kdo je věřitelem, jemuž mají být srážky ze mzdy zaměstnance zasílány. Tyto informace jsou naprosto klíčové pro správné fungování celého systému, protože bez nich by nový zaměstnavatel nevěděl, kam má sražené částky zasílat a jak má v dané věci postupovat.
Doručení exekučního příkazu novému zaměstnavateli
V případě, že se nový zaměstnavatel nedozví o existenci povinnosti provádět exekuční srážky již v okamžiku nástupu nového zaměstnance, například proto, že zaměstnanec nepředložil zápočtový list nebo tento dokument neobsahoval úplné informace, anebo pokud exekuce byla nařízena až po nástupu zaměstnance k novému zaměstnavateli, vzniká tomuto zaměstnavateli povinnost provádět exekuční srážky v momentě, kdy mu je formálně doručen exekuční příkaz od příslušného soudu nebo soudního exekutora. Tento exekuční příkaz je oficiálním právním dokumentem, který zaměstnavateli přesně ukládá, jakým způsobem má srážky provádět, v jaké výši, kam má sražené částky zasílat a jaké další povinnosti z tohoto titulu pro něj vyplývají. Doručením exekučního příkazu tak vzniká zaměstnavateli jasná a nezpochybnitelná právní povinnost, kterou musí bezodkladně začít plnit, přičemž případné nedodržení této povinnosti může mít pro zaměstnavatele závažné právní důsledky.
Zachování pořadí pohledávek
Velmi důležitým aspektem při změně zaměstnavatele je skutečnost, že pořadí pohledávek zaměstnance, tedy pořadí, v jakém jsou uspokojovány různé exekuce a srážky ze mzdy v případě, že jich je více současně, se při změně zaměstnavatele absolutně nijak nemění a nesmí být změněno. Toto pořadí je stanoveno zákonem a případnými rozhodnutími soudů nebo exekutorů a odráží principy spravedlnosti a postupného uspokojování věřitelů podle časové posloupnosti vzniku jejich pohledávek nebo podle zákonem stanovených priorit. Nový zaměstnavatel tedy musí toto původně stanovené pořadí důsledně respektovat a zachovat je přesně v takové podobě, v jaké bylo aplikováno u předchozího zaměstnavatele. Nemůže svévolně měnit pořadí jednotlivých exekucí nebo upřednostňovat některé věřitele před jinými, protože by se tím dopustil porušení právních předpisů a mohl by způsobit škodu jak zaměstnanci, tak jednotlivým věřitelům. Pro zajištění správného postupu je proto nezbytné, aby nový zaměstnavatel získal od předchozího zaměstnavatele nebo z exekučního příkazu přesné informace o tom, jaké je pořadí jednotlivých pohledávek a jak byly srážky prováděny.
Odpovědnost zaměstnavatelů a mzdových účetních
Zaměstnavatelé, respektive jejich mzdové účetní a personalisté, kteří mají na starosti zpracování mezd a plnění souvisejících povinností, si musí být velmi dobře vědomi všech výše uvedených zákonných povinností a musí jim věnovat maximální pozornost a pečlivost, zejména v situacích, kdy do jejich organizace nastupuje nový zaměstnanec a kdy se ukáže, že tento zaměstnanec má nařízené exekuční srážky. Je naprosto nezbytné, aby celý proces byl řízen systematicky a aby byly zavedeny vnitřní kontrolní mechanismy, které zajistí, že žádná exekuce nebude přehlédnuta a že srážky budou prováděny správně, v plné výši a v termínech, které jsou stanoveny. Zaměstnavatelé by měli mít jasně definované postupy pro získávání informací o exekucích, pro komunikaci se soudy a exekutory, pro vedení evidence exekučních srážek a pro jejich správné účtování a odvádění příslušným oprávněným subjektům. Odpovědnost za správné plnění těchto povinností je velmi závažná a nesmí být podceňována.
Sankce za nesplnění povinností
Pokud zaměstnavatel neplní své zákonné povinnosti související s prováděním exekučních srážek ze mzdy svého zaměstnance, ať už se jedná o situaci, kdy srážky vůbec neprovádí, provádí je v nesprávné výši, neodvádí je v termínu nebo je zasílá nesprávnému věřiteli, vystavuje se riziku závažných sankčních postihů. Tyto sankce mohou mít různou podobu a intenzitu v závislosti na povaze a závažnosti porušení povinností. Zaměstnavateli může být uložena pokuta, která může dosahovat značné výše a která má represivní i preventivní funkci. Kromě pokuty může být zaměstnavatel povinen uhradit škodu, která vznikla věřiteli v důsledku toho, že mu nebyly řádně zasílány srážky ze mzdy dlužníka, což může znamenat povinnost zaplatit celou částku, která měla být sražena, i když následně od zaměstnance nebude moci být tato částka vymožena. V extrémních případech může zaměstnavatel dokonce čelit trestněprávní odpovědnosti, pokud by jeho jednání naplnilo znaky některého trestného činu, například zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění nebo maření výkonu úředního rozhodnutí. Proto je naprosto zásadní, aby zaměstnavatelé přistupovali k problematice exekučních srážek s nejvyšší mírou zodpovědnosti a odbornosti a aby v případě jakýchkoliv nejasností vyhledali odbornou právní nebo účetní pomoc, která jim pomůže správně pochopit a plnit všechny jejich povinnosti v této citlivé a právně komplexní oblasti.
