Jak má být zrušena srážková daň?
Srážková daň, kterou nyní uplatňuje Česká republika, představuje model, při kterém zaměstnavatelé automaticky odvádějí část příjmů zaměstnanců přímo státu, a to ještě předtím, než se samotná mzda dostane na účet daného pracovníka. Tento dlouhodobě zavedený daňový mechanismus slouží především k zajištění jednoduchého a efektivního způsobu výběru příjmů zdanitelných dle platných zákonů. Vláda České republiky se však rozhodla výrazně změnit tento systém, a to s cílem zjednodušení administrativního zatížení zaměstnavatelů i zaměstnanců. Nově zaváděná pravidla mají zcela eliminovat potřebu srážkové daně, která podle vládních představitelů už nesplňuje požadavky moderní veřejné správy a způsobuje zbytečné komplikace.
Motivace ke zrušení srážkové daně
Jedním z hlavních důvodů k zamýšlenému kroku je zavedení tzv. jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů. Toto nové opatření si klade za cíl zjednodušit a zefektivnit systém plnění daňových povinností jak pro zaměstnavatele, tak pro finanční správu. Díky této centralizované evidenci o příjmech a odvodech všech zaměstnanců by podle expertů z Ministerstva financí už neměla být specifická kategorie srážkové daně nadále potřebná. Tento daňový systém se stal v očích státních autorit zbytečným reliktem minulosti, který místo usnadnění nese spíše administrativní zátěž. Právě zmíněná komplikace byla jedním z klíčových argumentů, proč se vláda rozhodla přistoupit k jeho postupnému zrušení.
Plánované fáze zrušení
Proces zrušení srážkové daně bude rozdělen do dvou hlavních etap. První etapa, plánovaná s platností od 1. ledna 2026, se zaměří na zavedení změn u fyzických osob – konkrétně u nerezidentů působících ve statutárních orgánech právnických osob, kterým srážkovou daň nahradí zálohová daň. Tato etapa si klade za cíl zajistit plynulý přechod na nový systém bez náhlých a radikálních změn, které by mohly narušit chod ekonomického systému či způsobit nedorozumění v aplikační praxi. Zálohová daň bude fungovat podobným způsobem jako stávající srážková daň, avšak s menším administrativním zatížením a větší flexibilitou pro jednotlivé subjekty.
Naproti tomu druhá etapa, která vstoupí v platnost od 1. ledna 2027, přinese kompletní zrušení srážkové daně u příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. To znamená, že u klasických zaměstnaneckých příjmů bude srážková daň zcela eliminována a vše bude řešeno prostřednictvím nového daňového systému založeného na pevných zálohách a pravidelném jednotném hlášení zaměstnavatelů. Tato druhá etapa představuje finální krok k naprosté transformaci stávajícího daňového systému.
Dopady na zaměstnavatele a zaměstnance
Jednou z hlavních otázek spojených s touto změnou je, jaký vliv bude mít zrušení srážkové daně na jednotlivé aktéry daňového systému. Zaměstnavatelé by měli po zavedení nového systému profitovat z menší administrativní náročnosti a úspory času, jelikož již nebudou muset zpracovávat a odvádět srážkovou daň pro své zaměstnance. Namísto několikanásobných nároků na vykazování budou všechny procesy sjednoceny do jediného hlášení, což eliminuje duplicity a rizika spojená s případnými chybami.
Pro zaměstnance se zrušení srážkové daně projeví zejména v transparentnějším přístupu k daňovým odvodům. Mohli by mít lepší přehled o tom, jaké částky jsou odváděny, a případně by mohli snáze komunikovat s finančními úřady v situacích, kdy dojde k nesrovnalostem či potřebě úprav. Nový systém by rovněž mohl otevřít dveře k efektivnějšímu vracení přeplatků na daních nebo případně k rychlejšímu řešení ostatních finančních záležitostí.
Rizika a výzvy spojené s reformou
Přestože vláda plánuje plynulé zavádění novinek, existují určitá rizika, která by mohla proces komplikovat. Přechod na nový systém si vyžádá nemalé úpravy v softwarových technologiích, jak na straně finanční správy, tak u účetních a mzdových oddělení podniků. Kromě toho bude nezbytné zajistit dostatečné vzdělání a informovanost jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců, aby se předešlo zmatkům a obavám z neznámého. Dalším možným problémem je nárazová administrativní zátěž spojená se změnou systému, která by mohla krátkodobě znamenat zvýšené nároky na zpracování dat a komunikaci mezi institucemi.
