Jak prodlužují zkušební dobu zaměstnance nemoc, dovolená nebo neomluvená absence?
Zkušební doba představuje specifické období v pracovněprávním vztahu, během kterého jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec mohou zjišťovat, zda jim vzájemná spolupráce vyhovuje a zda jsou schopni efektivně plnit své pracovní povinnosti. V souvislosti s tímto institutem je důležité si uvědomit, že sjednaná zkušební doba zaměstnance, který byl přijat do pracovního poměru, se automaticky prodlužuje ze zákona, a to bez nutnosti jakéhokoliv aktivního úkonu ze strany zaměstnavatele nebo zaměstnance. Toto prodloužení se týká konkrétně těch pracovních dnů, kdy zaměstnanec neodpracoval celou směnu z důvodu existence různých překážek v práci, mezi které patří například nemoc či pracovní neschopnost, čerpání dovolené na zotavenou nebo dokonce neomluvená absence na pracovišti.
Překážky v práci bránící výkonu práce
Právní úprava pracovního práva vychází z logického předpokladu, že pokud zaměstnanec během zkušební doby nevykonává svou práci z důvodu různých překážek, ať už jsou tyto překážky omluvené či neomluvené, nemůže zaměstnavatel řádně a objektivně posoudit jeho pracovní kvalitu, schopnosti, dovednosti a celkové pracovní výsledky. V uvedených situacích, kdy zaměstnanec absentuje na pracovišti a nedochází tedy na jeho straně k výkonu práce, nemůže samozřejmě probíhat hlavní a primární účel zkušební doby, kterým je průběžné posuzování a ověřování toho, zda je konkrétní zaměstnanec tím pravým a vhodným pracovníkem pro danou pracovní pozici a zda naplňuje očekávání zaměstnavatele ohledně kvality, efektivity a spolehlivosti výkonu sjednané práce.
Praktický příklad výpočtu prodloužení
Pro lepší pochopení mechanismu automatického prodlužování zkušební doby je vhodné uvést konkrétní praktický příklad z pracovněprávní praxe. Pokud tedy byla se zaměstnancem při jeho nástupu do pracovního poměru sjednána zkušební doba trvající od 1. června 2025 do 31. srpna 2025, což představuje standardní tříměsíční zkušební dobu, a tento dotčený zaměstnanec během uvedené zkušební doby neodpracoval celkem pět pracovních dnů z důvodu pracovní neschopnosti způsobené nemocí nebo úrazem a další jednu celou směnu neodpracoval z důvodu neomluvené absence, tedy nedostavení se do práce bez řádného omluvení a poskytnutí důvodu, automaticky se zkušební doba tohoto konkrétního zaměstnance prodloužila o celkových šest pracovních dnů.
Konkrétní dopady na ukončení zkušební doby
Z výše uvedeného praktického příkladu tedy jednoznačně vyplývá, že původně sjednaná zkušební doba daného zaměstnance neskončila k původně plánovanému datu 31. srpna 2025, jak by tomu bylo za běžných okolností bez existence překážek v práci, ale zkušební doba byla automaticky prodloužena a skončila až o šest pracovních dnů později, tedy až dne 8. září 2025. Tento mechanismus zajišťuje, že zaměstnavatel má skutečně dostatečný časový prostor pro řádné posouzení pracovních kvalit zaměstnance, a to v rozsahu odpovídajícím původně sjednané délce zkušební doby, přičemž do této doby se nepočítají dny, kdy zaměstnanec fakticky nepracoval a nemohl tak prokazovat své pracovní schopnosti a dovednosti v praktickém výkonu své práce na konkrétní pracovní pozici.
