Jak se bude nově započítávat doktorské studium do platu?
S účinností od 1. června 2025 dochází k zásadní proměně v oblasti odměňování zaměstnanců státní a veřejné sféry, kteří úspěšně dokončili své doktorské studium. Tato významná novela zákoníku práce přináší dlouho očekávanou změnu, která spravedlivěji zohlední náročnou akademickou přípravu těchto vysoce kvalifikovaných odborníků. Dosud bylo doktorské studium započítáváno pouze do náhradních dob pojištění, což mělo vliv především na důchodové zabezpečení. Nově se však tato doba bude započítávat také do celkové délky odborné praxe, což přímo ovlivní zařazení do platového stupně a výslednou výši finančního ohodnocení.
Princip platových tarifů a role délky praxe v systému odměňování
Systém odměňování ve státní a veřejné sféře je založen na tzv. platových tarifech, které jsou odstupňovány podle náročnosti vykonávané práce a délky započitatelné praxe. Platové stupně, do nichž jsou zaměstnanci zařazováni, se odvíjejí právě od délky této praxe. Zatímco dosud se do této praxe započítávala primárně doba strávená v pracovním poměru a jen některé specifické náhradní doby jako například péče o dítě na rodičovské dovolené, nová úprava rozšiřuje spektrum těchto započitatelných období.
Detailní podmínky započítávání doktorského studia
Dle nových pravidel, která vstoupí v platnost od 1. června 2025, bude do délky započitatelné praxe zahrnuta doba úspěšně ukončeného vysokoškolského studia v doktorském studijním programu. Tato změna reflektuje skutečnost, že doktorské studium představuje náročnou odbornou přípravu, během níž student získává hluboké teoretické znalosti i praktické dovednosti ve svém oboru. Do praxe se bude započítávat doba tohoto studia v délce tří až pěti let, přičemž konkrétní délka bude záviset na délce studijního programu, který zaměstnanec absolvoval.
Standardní délka doktorského studia a její variace
Je třeba zdůraznit, že doktorské studium může podle vysokoškolského zákona standardně trvat nejméně tři a nejvýše čtyři roky. V praxi však není výjimkou, že se tato doba prodlužuje z různých důvodů, které jsou často spojeny s prohlubováním odborných znalostí a získáváním cenných zkušeností. Mezi tyto důvody patří například zahraniční stáže, které umožňují studentům získat mezinárodní perspektivu a navázat kontakty s významnými výzkumnými pracovišti v zahraničí. Dále může jít o práci na náročných výzkumných projektech, které vyžadují dlouhodobou a systematickou přípravu, nebo o publikační činnost v prestižních odborných časopisech, která je nezbytným předpokladem pro úspěšné dokončení doktorského studia a budování akademické kariéry.
Maximální započitatelná doba a její stanovení
S ohledem na tyto faktory návrh počítá s tím, že se zaměstnancům státu a veřejné sféry bude do praxe zahrnovat až pět let doktorského studia. Toto opatření zohledňuje jak standardní délku studia, tak i případné prodloužení z důvodů, které přispívají k odborné kvalifikaci studenta. Konkrétní započitatelná doba bude stanovena individuálně na základě dokladů o průběhu a úspěšném dokončení doktorského studia.
Finanční dopady nové právní úpravy na platy zaměstnanců
Zařazení do vyššího platového stupně v důsledku započtení doktorského studia do délky praxe může mít významný pozitivní dopad na finanční ohodnocení dotčených zaměstnanců. V závislosti na délce a typu studia, platové třídě a dalších faktorech může tato změna přinést zvýšení měsíčního platu o několik set až tisíc korun. Toto navýšení není zanedbatelné a může představovat významný motivační faktor pro absolventy doktorského studia, aby hledali uplatnění ve státní a veřejné sféře, kde mohou uplatnit své hluboké teoretické znalosti i praktické dovednosti.
