Jak vysoká je jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru kvůli úrazu?
Jednorázová náhrada představuje významnou finanční kompenzaci, která je poskytována zaměstnancům v situacích, kdy dochází k ukončení jejich pracovního poměru z důvodů, jež přímo souvisejí s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Tato náhrada je zakotvena v pracovněprávních předpisech České republiky, konkrétně v zákoníku práce, který jasně stanovuje podmínky pro její poskytnutí a také přesný způsob jejího výpočtu. Smyslem této náhrady je poskytnout zaměstnanci určitou finanční jistotu v období, kdy z důvodu poškození zdraví souvisejícího s výkonem práce nemůže dále vykonávat své dosavadní zaměstnání.
Dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku náleží za úraz i v případě nemoci z povolání
Jednorázová náhrada, která náleží zaměstnanci při skončení pracovního poměru kvůli závažným zdravotním důvodům způsobeným pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, je stanovena zákonem ve fixní výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Tato částka je považována za přiměřenou kompenzaci, která má zaměstnanci pomoci překlenout období, kdy bude nucen hledat nové pracovní uplatnění, případně se rekvalifikovat na jinou profesi, kterou bude moci vykonávat i přes zdravotní omezení způsobená pracovním úrazem či nemocí z povolání. Výše této náhrady je stanovena jednotně pro všechny zaměstnance bez ohledu na délku jejich pracovního poměru u zaměstnavatele.
Rozhodné období pro výpočet náhrady
Pro stanovení výše jednorázové náhrady je klíčové správně určit průměrný měsíční výdělek zaměstnance. Ten se odvozuje od výdělku, kterého zaměstnanec dosahoval v období před vznikem pracovního úrazu nebo před zjištěním nemoci z povolání. V některých případech se může jednat o výdělek před vydáním lékařského posudku, který konstatuje ztrátu zdravotní způsobilosti zaměstnance k dalšímu výkonu jeho dosavadní práce právě v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Je důležité zdůraznit, že se vždy vychází z výdělku neovlivněného zdravotním omezením, tedy z období, kdy zaměstnanec ještě mohl plnohodnotně vykonávat svou práci.
Metodika výpočtu průměrného měsíčního výdělku
Průměrný měsíční výdělek, který slouží jako základ pro výpočet jednorázové náhrady, se stanovuje specifickým postupem. Nejprve je nutné určit průměrný hodinový výdělek zaměstnance, který se následně vynásobí jeho přesně stanovenou týdenní pracovní dobou. Tento součin se dále násobí koeficientem 4,348, který reprezentuje průměrný počet týdnů připadajících na jeden měsíc v roce. Tento koeficient je odvozen z matematického výpočtu, kdy se počet dnů v roce (365) dělí počtem dnů v týdnu (7) a následně počtem měsíců v roce (12). Takto získaný průměrný měsíční výdělek poskytuje reálný obraz o skutečném finančním ohodnocení zaměstnance před vznikem zdravotního omezení.
Zásadní je lékařský posudek prokazující nezpůsobilost k práci
Aby zaměstnanec mohl úspěšně uplatnit svůj nárok na jednorázovou náhradu, musí být splněny všechny zákonné podmínky. Především musí existovat příčinná souvislost mezi skončením pracovního poměru a pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Tato souvislost musí být prokázána lékařským posudkem vydaným poskytovatelem pracovnělékařských služeb nebo rozhodnutím příslušného správního orgánu, který přezkoumává lékařský posudek. Zaměstnanec by měl o tuto náhradu požádat bezprostředně po skončení pracovního poměru, přičemž zaměstnavatel je povinen ji vyplatit nejpozději v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, pokud se strany nedohodnou jinak.
