Jak zacházet s kurzovými rozdíly v účetnictví?
Kurzové rozdíly představují jeden z nejdůležitějších aspektů moderního účetnictví, zejména v době globalizované ekonomiky, kdy podniky stále častěji vstupují do obchodních vztahů se zahraničními partnery a musí se tak vypořádat s transakcemi prováděnými v různých měnách. Tato problematika je v České republice upravena komplexním systémem účetních předpisů, které jednoznačně stanovují, jakým způsobem mají účetní jednotky postupovat při evidenci, vykazování a zaúčtování těchto kurzových rozdílů, aby bylo zajištěno jednotné a srovnatelné zobrazení ekonomické reality podniku v účetních výkazech.
Základní situace vzniku kurzových rozdílů
Podle platných českých účetních předpisů, které zahrnují zejména zákon o účetnictví a prováděcí vyhlášky, existuje hned několik různých situací, v nichž mohou v běžném účetnictví účetní jednotky vznikat kurzové rozdíly. Tyto situace jsou důsledkem skutečnosti, že české účetní předpisy vyžadují vedení účetnictví v české měně, tedy v českých korunách, přestože samotné obchodní transakce mohou být realizovány v cizích měnách, jako jsou eura, americké dolary, britské libry nebo jiné světové měny. Každá z těchto situací má svá specifická pravidla a postupy, kterými se účetní jednotky musí řídit při jejich správném zachycení v účetních knihách.
Kurzové rozdíly při úhradě pohledávek a závazků
První a zároveň nejčastější situací, kdy v účetní praxi dochází ke vzniku kurzových rozdílů, jsou právě kurzové rozdíly vznikající při úhradě pohledávek a závazků denominovaných v cizích měnách. Tato situace nastává ve chvíli, kdy účetní jednotka uzavře obchodní transakci se zahraničním partnerem, ať už se jedná o prodej nebo nákup zboží, poskytnutí nebo přijetí služby, přičemž platba za tuto transakci je sjednána v jiné měně než v české koruně. V tomto okamžiku vzniká pohledávka nebo závazek, který musí být v účetnictví evidován, a právě zde se projevuje nutnost převodu hodnoty z cizí měny na českou korunu podle platného směnného kurzu.
Princip vedení cizích měn v českém účetnictví
Vzhledem k základní skutečnosti, že pohledávky a závazky vzniklé v cizích měnách jsou podle českých účetních předpisů v účetnictví povinně vedeny v českých korunách, nikoli v původní cizí měně, je naprosto nezbytné jejich hodnotu správně přepočítat na českou národní měnu. Tento přepočet musí být proveden ve dvou klíčových okamžicích v průběhu životního cyklu dané pohledávky nebo závazku – prvním okamžikem je samotný vznik této pohledávky nebo závazku, kdy dochází k uzavření obchodního případu a jeho prvotnímu zachycení v účetnictví, a druhým okamžikem je pak okamžik úhrady, tedy okamžik, kdy dochází k faktickému vypořádání závazku platbou nebo inkasu pohledávky, a to samozřejmě za předpokladu, že k této úhradě dochází ještě ve stejném účetním období, v němž daná pohledávka nebo závazek vznikly.
Mechanismus vzniku kurzového rozdílu
Samotný kurzový rozdíl vzniká právě v důsledku toho, že směnný kurz cizí měny vůči české koruně se v čase mění a není konstantní. Když účetní jednotka zaúčtuje pohledávku nebo závazek v okamžiku vzniku podle aktuálního kurzu platného k tomuto datu a následně dochází k jeho úhradě v jiný den, kdy již platí odlišný směnný kurz, vzniká rozdíl mezi původně zaúčtovanou hodnotou v českých korunách a hodnotou, která je skutečně uhrazena nebo inkasována. Tento rozdíl může být buď pozitivní, což znamená, že účetní jednotka na změně kurzu získala, nebo negativní, což znamená, že na změně kurzu prodělala, a právě tyto rozdíly jsou označovány jako kurzové zisky nebo kurzové ztráty.
Účtování kurzových rozdílů výsledkově
O kurzových rozdílech, které vznikají při úhradě pohledávek a závazků v cizí měně ve stejném účetním období, se v českém účetnictví účtuje výsledkově, což znamená, že tyto rozdíly bezprostředně ovlivňují výsledek hospodaření dané účetní jednotky za běžné účetní období. Toto výsledkové zachycení je zásadní z hlediska věrného a poctivého zobrazení skutečného ekonomického dopadu měnových pohybů na hospodaření podniku, neboť kurzové rozdíly představují reálné finanční dopady, které mají přímý vliv na ziskovost nebo ztrátovost podnikatelské činnosti.
Účtování kurzových ztrát
V případě, kdy v důsledku nepříznivého vývoje směnného kurzu vznikne kurzová ztráta, tedy situace, kdy účetní jednotka musí zaplatit více českých korun, než původně očekávala, nebo obdrží méně českých korun, než původně předpokládala, se tato ztráta účtuje na vrub účtu ze skupiny 56, která je v účtové osnově vyhrazena pro finanční náklady. Konkrétně se zpravidla používá analytický účet 563, který nese název „Kurzové ztráty" a je speciálně určen právě pro zachycení těchto negativních kurzových rozdílů. Zaúčtování na straně MD (má dáti) tohoto nákladového účtu způsobuje zvýšení celkových nákladů účetní jednotky a tím pádem snížení jejího výsledku hospodaření.
Účtování kurzových zisků
Naproti tomu v situaci, kdy vývoj směnného kurzu je pro účetní jednotku příznivý a vznikne kurzový zisk, tedy situace, kdy účetní jednotka musí zaplatit méně českých korun, než původně očekávala, nebo obdrží více českých korun, než původně předpokládala, se tento zisk účtuje ve prospěch účtu ze skupiny 66, která je v účtové osnově vyhrazena pro finanční výnosy. Nejčastěji se v této souvislosti využívá analytický účet 663 nesoucí označení „Kurzové zisky", který je speciálně vytvořen pro evidenci těchto pozitivních kurzových rozdílů. Zaúčtování na straně D (dal) tohoto výnosového účtu má za následek zvýšení celkových výnosů účetní jednotky a následně také zvýšení jejího celkového výsledku hospodaření za dané účetní období.
Význam správného účtování kurzových rozdílů
Správné a systematické účtování kurzových rozdílů je pro účetní jednotky naprosto klíčové nejen z hlediska dodržování právních předpisů a účetních standardů, ale také z hlediska získání přesného přehledu o skutečné ekonomické situaci podniku. Kurzové rozdíly mohou mít při intenzivním zahraničním obchodu velmi významný dopad na celkový výsledek hospodaření, a proto je nezbytné jim věnovat patřičnou pozornost, zajistit jejich správnou evidenci a průběžně je monitorovat v rámci finančního řízení společnosti.
