Jak změní proměna penzijního spoření příslušné poplatky?
Ministerstvo financí připravuje na rok 2027 rozsáhlou reformu penzijního spoření, která si klade za cíl zatraktivnit tento způsob dlouhodobého spoření zejména pro mladší generace, navýšit státní podporu a zásadním způsobem přepracovat strukturu poplatků tak, aby celý systém byl výrazně výhodnější pro samotné střadatele a motivoval je k dlouhodobému a pravidelnému odkládání finančních prostředků na důchodový věk.
Konec poplatku ze zhodnocení a sjednocení stropu
V současném systému penzijního spoření si penzijní společnosti účtují dva samostatné druhy poplatků – poplatek za správu majetku a poplatek ze zhodnocení, přičemž jejich kombinace může klienty dynamických fondů připravit o více než polovinu, konkrétně až o 56 % celkového výnosu, což představuje velmi citelný zásah do konečné naspořené částky. Chystaná reforma má přinést úplné zrušení poplatku ze zhodnocení a zároveň sjednocení stropu u poplatku za správu majetku, přičemž výjimku z tohoto pravidla mají tvořit alternativní fondy, u nichž si Ministerstvo financí přeje zachovat stávající hranici poplatku beze změny.
Poplatky klesnou na pouhých šestnáct procent
Díky navrhovaným úpravám by se celková výše poplatků měla dramaticky snížit z dosavadních 56 % na pouhých 16 % z výnosu, tedy přibližně na pětinu současné zátěže, kterou penzijní společnosti ze spoření odčerpávají, a klientům tak zůstane výrazně větší podíl z celkového zhodnocení jejich dlouhodobě vložených prostředků, což v horizontu desítek let spoření představuje zcela zásadní a velmi hmatatelný rozdíl ve výsledné naspořené sumě.
Trojnásobná renta jako konkrétní přínos reformy
Praktický dopad těchto změn je nejlépe patrný na konkrétním příkladu výplaty naspořených prostředků formou renty – pokud se klient rozhodne čerpat své úspory prostřednictvím dvacetileté renty, pak díky nižším poplatkům a vyšším zachovaným výnosům dosáhne po zavedení reformy na trojnásobnou výši měsíční renty oproti současnému stavu, což představuje zdaleka nejsilnější argument ve prospěch připravované reformy a jasně dokládá, jak zásadní vliv má výše poplatků na dlouhodobé výsledky penzijního spoření.
