Jaká bude sazba u takzvané konečná zálohové daně z dohod od ledna 2027?
S účinností od 1. ledna 2027 dochází v českém daňovém systému k zásadní systémové reformě, v jejímž rámci bude definitivně zrušena srážková daň u veškerých příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a nahrazena jednotným systémem zálohového zdanění.
Mechanismus konečné zálohové daně a její výše
Klíčovým prvkem této legislativní úpravy je zavedení institutu takzvané konečné zálohové daně, která se uplatní zejména u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy u dohody o provedení práce (DPP) a dohody o pracovní činnosti (DPČ). Zákonná sazba této daně zůstává stanovena na úrovni 15 procent, což přesně odpovídá dosavadní sazbě srážkové daně, takže pro poplatníka nedochází k žádnému přímému finančnímu znevýhodnění ani ke zvýšení daňové zátěže. Tyto příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně budou tvořit samostatný základ daně pro výpočet zálohy za předpokladu, že zaměstnanec u daného zaměstnavatele nepodepsal prohlášení poplatníka k dani z příjmů a celkový úhrn odměn za kalendářní měsíc nepřesáhne zákonem stanovenou hranici zakládající povinnost odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Plátce daně v tomto specifickém režimu daň vypočte, srazí z hrubé odměny a odvede místně příslušnému finančnímu úřadu, aniž by docházelo ke kumulaci s jinými příjmy.
Dopady na zaměstnance a administrativní režim dohod
Z pohledu samotného zaměstnance pracujícího na dohody v podlimitním pásmu přináší nová úprava zachování maximálního administrativního komfortu, na který byl zvyklý z předchozího fungování srážkové daně. Vyplacená částka představuje konečný čistý příjem, který zaměstnanec nemusí nikde dodatečně vykazovat, nemá povinnost kvůli němu podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob ani žádat zaměstnavatele o roční zúčtování záloh, pokud k tomu nemá jiné zákonné důvody. Ačkoli je daň formálně a procesně vedena jako záloha na daň ze závislé činnosti, její faktický dopad je konečný a uzavřený na úrovni zaměstnavatele, čímž odpadá jakákoli další daňová administrativa spojená s drobnými přivýdělky bez pojistných odvodů.
Postup při překročení limitů a standardní progrese
Zcela odlišný daňový mechanismus nastává v situaci, kdy úhrnný příjem zaměstnance z dohod u téhož plátce za kalendářní měsíc překročí stanovený zákonný limit pro povinnou účast na nemocenském a důchodovém pojištění. Jakmile je tento strop překonán, příjem automaticky podléhá odvodům pojistného na sociální i zdravotní pojištění a přestává spadat do režimu samostatného základu pro konečnou zálohu. V takovém případě zaměstnavatel uplatní standardní pravidla pro výpočet běžné zálohové daně, kde se uplatňuje základní sazba 15 procent, případně progresivní sazba ve výši 23 procent pro tu část základu daně, která přesahuje zákonem stanovený limit pro uplatnění vyššího daňového pásma.
