Jaká hodnota stravenky je v roce 2026 daňově nejvýhodnější?
Stravenky, které zaměstnavatelé poskytují svým zaměstnancům, představují jeden z nejoblíbenějších a nejvíce využívaných zaměstnaneckých benefitů na současném trhu práce. Tento benefit si udržuje svou popularitu bez ohledu na to, zda je poskytován v moderní elektronické podobě prostřednictvím speciálních strávenkových karet, nebo zda zaměstnavatel stále využívá klasickou papírovou formu stravenek. Důvod jejich obliby je zcela jasný a jednoznačný – stravenky nabízejí zaměstnancům velmi praktickou a finančně výhodnou možnost, jak si zajistit pravidelné stravování během pracovních dnů, aniž by museli vynakládat ze své čisté mzdy příliš vysoké částky. Zaměstnanci oceňují zejména skutečnost, že díky stravenkám mohou obědvat v široké síti restaurací, kaváren a dalších stravovacích zařízení, případně nakupovat potraviny v obchodech, přičemž značnou část této hodnoty hradí jejich zaměstnavatel.
Dvojí daňová výhodnost pro zaměstnance i zaměstnavatele
Kromě samotné praktičnosti a pohodlí při financování každodenního stravování přinášejí stravenky také velmi významné daňové výhody, které jsou přínosné pro obě strany pracovněprávního vztahu. Na straně zaměstnance znamenají stravenky možnost získat určitou část příjmu, která není zatížena daní z příjmů fyzických osob ani odvody na sociální a zdravotní pojištění, což v konečném důsledku zvyšuje reálnou hodnotu mzdy, kterou zaměstnanec dostává. Na straně zaměstnavatele zase představují stravenky daňově uznatelný náklad, který lze plně zahrnout do výdajů společnosti a tím snížit základ daně z příjmů právnických osob. Tato vzájemná výhodnost je hlavním důvodem, proč jsou stravenky tak rozšířeným benefitem a proč je zaměstnavatelé i nadále aktivně využívají jako součást svých motivačních programů a benefitových balíčků.
Optimální hodnota stravenky v roce 2026
Pokud jde o konkrétní částku, která je v současném roce 2026 považována za nejoptimálnější a daňově nejvýhodnější hodnotu poskytované stravenky, jedná se o částku přesně 235 korun za jednu stravenku. Tato konkrétní hodnota není zvolena náhodně ani arbitrárně, ale vychází z aktuálně platných právních předpisů a pravidel, která upravují daňovou výhodnost stravenek a dalších forem příspěvků na stravování zaměstnanců. Částka 235 korun představuje takové nastavení, které nachází optimální rovnováhu mezi maximalizací daňových výhod a přiměřeností nákladů, což oceňují jak zaměstnanci, kteří získávají dostatečně vysokou hodnotu pro zajištění kvalitního oběda, tak zaměstnavatelé, kteří mohou efektivně využít daňových úlev při zachování rozumné výše nákladů na tento benefit.
Zákonný rámec a výpočet daňově zvýhodněné částky
Optimální výše hodnoty stravenky, která je daňově výhodná především pro zaměstnance, je odvozena od konkrétního zákonného parametru, kterým je aktuální horní hranice stravného poskytovaného zaměstnancům během pracovních cest. Konkrétně se jedná o sazbu stravného pro pracovní cesty, které trvají v rozmezí od pěti do dvanácti hodin, přičemž tato sazba činí v roce 2026 částku 185 korun. Tento parametr je klíčový pro výpočet daňově osvobozené části stravenky. Je důležité si uvědomit, že od roku 2024 došlo k významné změně v daňovém režimu stravenek – zatímco dříve mohla být určitá pevná částka plně osvobozena od daně a odvodů, nyní již na straně zaměstnance není daňově a od sociálních a zdravotních odvodů osvobozena jakákoli konkrétní pevná částka, ale zákon stanoví, že je zvýhodněno maximálně 70 procent hodnoty stravného, které by zaměstnanec obdržel při pracovní cestě stejné délky. Veškerá hodnota stravenky přesahující tento limit již podléhá běžnému zdanění daní z příjmů fyzických osob a také odvodům na sociální pojištění, zdravotní pojištění a od roku 2024 nově také odvodům na nemocenské pojištění.
Konkrétní propočet a rozdělení hodnoty stravenky
Pokud aplikujeme sedmdesátiprocentní limit na aktuální sazbu stravného při pracovních cestách, která činí 185 korun, dostaneme se k částce 129,50 korun, což je přesně 70 procent z 185 korun. Tato částka 129,50 korun tedy představuje maximální hodnotu, kterou může zaměstnavatel vložit do každé poskytnuté stravenky, aniž by tato část podléhala na straně zaměstnance jakémukoli zdanění nebo odvodům na sociální, zdravotní či nemocenské pojištění. Zbývajících 105,50 korun z doporučené celkové hodnoty stravenky 235 korun pak doplácí samotný zaměstnanec ze své mzdy, přičemž tento příspěvek zaměstnance není pouze dobrovolný, ale jedná se o zákonnou povinnost. Zákon totiž jednoznačně stanoví, že zaměstnanec musí mít vždy v celkové hodnotě stravenky také svůj vlastní zákonný podíl, což znamená, že zaměstnavatel nemůže uhradit 100 procent hodnoty stravenky, ale zaměstnanec musí přispět minimální stanovenou částkou, čímž je zachován princip spoluúčasti zaměstnance na financování jeho vlastního stravování.
Daňové výhody na straně zaměstnavatele
Z pohledu daňových povinností a výhod zaměstnavatele je situace poněkud odlišná a v mnoha ohledech příznivější. Pro zaměstnavatele totiž platí, že celá hodnota příspěvku na stravování zaměstnanců je vždy považována za daňově uznatelný náklad, což znamená, že firma si může plnou hodnotu stravenek zahrnout do svých výdajů a tím snížit základ daně z příjmů. Toto pravidlo platí bez ohledu na konkrétní formu, jakou je stravování poskytováno – může se jednat o klasické stravenky v papírové nebo elektronické podobě, o stravovací paušál vyplácený v hotovosti, nebo o provoz vlastního závodního stravování. Firma si tedy může do svých daňově uznatelných nákladů uplatnit i poměrně vysoké částky, například až 300 korun na jeden den a jednoho zaměstnance, pokud tato cena odpovídá obvyklým cenám za oběd v dané lokalitě a oboru podnikání. To znamená, že v lokalitách s vyššími cenami, jako jsou například centra velkých měst, kde jsou obědy v restauracích výrazně dražší, může zaměstnavatel poskytovat stravenky s vyšší hodnotou a přesto si celou tuto hodnotu uplatnit jako daňový náklad, ovšem daňově zvýhodněná na straně zaměstnance bude vždy pouze částka odpovídající 70 procentům aktuálního stravného, tedy 129,50 korun v roce 2026.
