Jaké budou změny v povinnosti auditu v roce 2026?
Od roku 2026 čeká český podnikatelský sektor významná proměna v oblasti povinného auditu účetních závěrek, která přinese výrazné úlevy především menším a středním účetním jednotkám. Tyto změny jsou součástí širší snahy o snížení administrativní zátěže podnikatelů a zefektivnění celého systému účetnictví a jeho kontroly. Dlouhodobě byla totiž kritizována poměrně přísná pravidla, která nutila i relativně malé společnosti procházet nákladným a časově náročným auditorským procesem, jenž často nebyl přiměřený jejich skutečné velikosti a ekonomickému dopadu na trh.
Legislativní rámec nových pravidel
Právním základem pro tyto změny se stává novelizovaný zákon o účetnictví č. 316/2025 Sb., který byl přijat v průběhu roku 2025 a jehož účinnost je stanovena na 1. ledna 2026. Tato novela představuje komplexní úpravu mnoha ustanovení zákona o účetnictví a reaguje na dlouhodobé požadavky podnikatelské sféry i na aktuální ekonomickou situaci, která se od posledních větších změn výrazně proměnila. Legislativci vzali v potaz nejen inflační vývoj posledních let, ale také reálný růst podnikatelských subjektů a nutnost přizpůsobit právní rámec současným ekonomickým podmínkám tak, aby odrážel skutečnou velikost a význam jednotlivých účetních jednotek.
Zvýšení klasifikačních limitů
Klíčovým prvkem celé novely je výrazné navýšení limitů, podle kterých se účetní jednotky zařazují do jednotlivých velikostních kategorií – tedy do kategorií mikro, malá, střední a velká účetní jednotka. Konkrétně dochází ke zvýšení hranic jak pro celkovou výši aktiv, tak pro roční obrat přibližně o pětadvacet procent oproti dosavadním hodnotám. Toto navýšení není nahodilé, ale odráží kumulovaný růst cen, mezd a obecně ekonomické aktivity za poslední roky, kdy původní limity postupně ztrácely svou vypovídací hodnotu a vedly k tomu, že stále více společností se dostávalo do vyšších kategorií, aniž by to odpovídalo jejich skutečnému ekonomickému významu nebo složitosti jejich účetnictví.
Dopad na povinnost auditu
V přímé návaznosti na zvýšení klasifikačních limitů pro velikostní kategorie účetních jednotek dochází také k zásadní změně v podmínkách pro vznik povinnosti nechat si auditovat účetní závěrku. Podle nových pravidel bude povinnost auditu vznikat až v okamžiku, kdy účetní jednotka dosáhne parametrů odpovídajících střední nebo velké účetní jednotce. To představuje zásadní posun oproti současnému stavu, kdy povinnost auditu vznikala již některým malým účetním jednotkám při překročení stanovených ekonomických limitů. Tato změna fakticky znamená, že celá kategorie malých účetních jednotek bude od roku 2026 osvobozena od povinnosti podstupovat audit účetní závěrky pouze z důvodu překročení velikostních kritérií.
Praktický význam pro malé účetní jednotky
Pro malé účetní jednotky tato změna představuje mimořádně významnou úlevu, a to hned v několika rovinách. Především je to úspora finančních prostředků, protože náklady na provedení povinného auditu se běžně pohybují v desítkách až stovkách tisíc korun ročně, což pro menší společnosti může představovat výraznou položku v rozpočtu. Kromě přímých nákladů na samotný audit je zde také úspora času a administrativní kapacity, kterou musí management i účetní oddělení věnovat přípravě podkladů pro audit, komunikaci s auditory a případnému řešení zjištěných nesrovnalostí. Nemalý je také psychologický efekt – vedení menších společností se tak může plně soustředit na rozvoj svého podnikání namísto toho, aby muselo čelit každoročnímu auditorskému přezkoumání, které je sice kontrolním mechanismem, ale zároveň může být vnímáno jako stresující a zatěžující proces.
Konkrétní legislativní ukotvení
Nové limity a pravidla pro vznik povinnosti auditu jsou precizně definovány v paragrafu 20 novelizovaného zákona o účetnictví, který obsahuje detailní úpravu všech kritérií a podmínek. Tento paragraf nově stanovuje jasné hranice pro jednotlivé kategorie účetních jednotek a explicitně definuje, za jakých okolností vzniká povinnost nechat si auditovat účetní závěrku. Legislativní zpracování je koncipováno tak, aby minimalizovalo prostor pro výkladové nejasnosti a poskytlo účetním jednotkám i auditorům jasný a předvídatelný právní rámec, podle kterého se mohou jednoznačně orientovat a včas se připravit na případné změny ve svých povinnostech.
Přechodné období a účinnost
Velmi důležitým aspektem celé novely je časové vymezení účinnosti nových pravidel, které je klíčové pro správné posouzení, zda konkrétní účetní jednotka v daném období podléhá či nepodléhá povinnosti auditu. Nové limity a pravidla se totiž aplikují výhradně na účetní období, která začnou běžet 1. ledna 2026 nebo později. To znamená, že pro účetní období roku 2025, i když bude jeho závěrka zpracovávána až v průběhu roku 2026, se stále použijí dosavadní, původní limity. Toto časové vymezení je zcela logické a odpovídá standardní legislativní praxi, kdy se změny v účetních předpisech aplikují na celá účetní období, nikoli v jejich průběhu, což by vedlo k nežádoucí složitosti a možným komplikacím při vyhodnocování povinnosti auditu.
Důsledky pro účetní a auditorskou profesi
Uvedené změny budou mít pochopitelně dopad nejen na samotné účetní jednotky, ale také na celý sektor účetních a auditorských služeb. Auditorské společnosti a individuální auditoři mohou očekávat určitý pokles počtu klientů, kteří budou povinně auditováni, což může vést k nutnosti přehodnotit své obchodní strategie a zaměřit se více na poskytování jiných služeb nebo na dobrovolné audity. Na druhé straně účetní poradci a zpracovatelé účetnictví budou muset svým klientům pomoci zorientovat se v nových pravidlech a správně posoudit, zda jejich společnost nadále podléhá povinnosti auditu či nikoli. Přechodné období bude pravděpodobně charakteristické zvýšenou poptávkou po konzultacích a poradenství v této oblasti, aby se všechny dotčené subjekty mohly správně a včas adaptovat na novou legislativní realitu.
