Kdy má společnost povinnost auditu?
Zákon o účetnictví stanoví konkrétní kvantitativní kritéria, při jejichž splnění vzniká společnosti povinnost nechat si svou účetní závěrku ověřit auditorem. Tato kritéria jsou konstruována tak, aby zachytily společnosti určité velikosti a ekonomické významnosti, u nichž je veřejný zájem na ověření jejich účetních informací obzvláště vysoký. Základní podmínkou pro vznik povinnosti auditu je překročení stanovených limitů ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích, což znamená, že jednorázové překročení těchto hranic ještě nezakládá povinnost auditu. Toto pravidlo zajišťuje určitou stabilitu a předvídatelnost v oblasti auditních povinností a zabraňuje tomu, aby společnosti musely čelit auditním nákladům pouze na základě krátkodobých výkyvů ve svých ekonomických ukazatelích.
Zásadními veličinami jsou obrat, aktiva v rozvaze a počet zaměstnanců
Konkrétní hranice jsou stanoveny pro tři základní ekonomické ukazatele: celková aktiva vykázaná v rozvaze společnosti, roční obrat společnosti a průměrný počet zaměstnanců v daném účetním období. Společnost je povinna nechat si provést audit, pokud ve dvou bezprostředně po sobě jdoucích předchozích účetních obdobích splní alespoň dvě ze tří stanovených podmínek současně. Toto pravidlo "dvou ze tří" poskytuje určitou flexibilitu a zohledňuje skutečnost, že různé typy podnikání se mohou vyznačovat odlišnou strukturou aktiv, obratu a zaměstnanosti.
Současné limity platné v roce 2025
V současné době, konkrétně v srpnu roku 2025, jsou v platnosti limity, které byly stanoveny předchozími novelizacemi zákona o účetnictví. První z těchto limitů se týká celkových aktiv vykázaných v rozvaze společnosti, přičemž hranice je stanovena na 40 milionů korun českých. Tato hodnota zahrnuje veškerá aktiva společnosti, tedy jak dlouhodobá aktiva (např. nemovitosti, stroje, zařízení, nehmotná aktiva), tak i oběžná aktiva (zásoby, pohledávky, finanční prostředky) a případná časová rozlišení. Druhý limit se vztahuje k ročnímu obratu společnosti, který je stanoven na úrovni 80 milionů korun českých. Obrat představuje celkové výnosy společnosti za účetní období, tedy všechny příjmy z hlavní i vedlejší činnosti společnosti. Třetí kritérium se týká personálního obsazení společnosti, konkrétně průměrného počtu zaměstnanců, který je stanoven na hranici 50 zaměstnanců.
Tyto limity byly nastaveny s ohledem na ekonomickou situaci a velikostní strukturu českého podnikatelského sektoru, přičemž jejich účelem je zachytit společnosti, které svou velikostí a ekonomickým významem překračují hranice malých podnikatelských subjektů a jejichž finanční informace mají významný vliv na rozhodování třetích stran. Současné nastavení limitů tak reflektuje snahu zákonodárce o vyvážené řešení, které na jedné straně zajišťuje dostatečnou ochranu veřejných zájmů prostřednictvím povinného auditu, na druhé straně však neukládá zbytečnou administrativní a finanční zátěž menším společnostem.
Připravované změny v legislativě
Významnou změnou v oblasti povinného auditu má být novelizace zákona o účetnictví, která by měla nabýt účinnosti ještě v průběhu roku 2025, ačkoliv k datu srpna 2025 ještě neprošla celým legislativním procesem a její konečná podoba může být ještě předmětem dalších úprav. Tato připravovaná novela předpokládá podstatné zvýšení limitů pro povinný audit u dvou ze tří stanovených kritérií, konkrétně u ročního obratu a celkových aktiv vykázaných v rozvaze. Navrhované změny jsou motivovány především snahou o snížení administrativní zátěže středně velkých společností a o přizpůsobení českých pravidel evropským standardům a trendům v oblasti auditní regulace.
Podle připravované novely by se limit pro roční obrat měl zvýšit z současných 80 milionů korun českých na 240 milionů korun českých, což představuje trojnásobné navýšení této hranice. Tato změna by měla výrazný dopad na řadu společností, které v současnosti podléhají povinnosti auditu pouze na základě překročení limitu obratu. Současně se připravuje zvýšení hranice pro celková aktiva ze současných 40 milionů korun českých na 120 milionů korun českých, což rovněž představuje trojnásobné navýšení tohoto limitu. Limit pro počet zaměstnanců by měl zůstat na současné úrovni 50 zaměstnanců, což naznačuje, že zákonodárce považuje personální kritérium za dostatečně nastavené a nevyžadující úpravu.
Dopady připravovaných změn na podnikatelský sektor
Navrhované zvýšení limitů pro povinný audit bude mít významné dopady na podnikatelský sektor v České republice. Mnoho společností, které v současnosti podléhají povinnosti auditu, by po účinnosti nové legislativy mohlo být z této povinnosti osvobozeno, což by pro ně znamenalo úsporu nákladů spojených s auditními službami. Na druhé straně je třeba zdůraznit, že i obchodní společnosti, které nebudou mít zákonnou povinnost auditu, si mohou audit nechat provést dobrovolně, například z důvodu požadavků bank při žádostech o úvěr, požadavků obchodních partnerů nebo z důvodu potřeby kvalifikovaného nezávislého posouzení své finanční situace.
Připravované změny také reflektují inflační vlivy a ekonomický růst, ke kterým došlo od posledního nastavení auditních limitů. Zvýšení limitů tak má za cíl zachovat původní záměr zákonodárce, aby povinnému auditu podléhaly skutečně větší společnosti s významným ekonomickým dopadem, nikoliv společnosti, které dosáhly současných limitů pouze v důsledku inflace a obecného růstu cen v ekonomice.
Význam sledování legislativních změn
Pro obchodní společnosti je proto naprosto klíčové neustále sledovat vývoj v oblasti legislativy týkající se účetnictví a auditu, aby mohly včas a adekvátně reagovat na připravované či platné změny. Toto sledování by mělo být systematické a kontinuální, neboť změny v této oblasti mohou mít významné dopady na strategické plánování společnosti, její rozpočtové plánování a organizační strukturu účetního oddělení. Společnosti by si měly vytvořit procedury pro monitoring legislativních změn, případně využít služeb odborných poradenských společností nebo účetních kanceláří, které tyto změny systematicky sledují a svým klientům poskytují aktuální informace.
Důležitost tohoto sledování je umocněna skutečností, že změny v oblasti povinného auditu mohou ovlivnit nejen nákladovou strukturu společnosti, ale také její vztahy s bankami, investory a obchodními partnery. Některé smluvní vztahy mohou obsahovat klauzule vyžadující auditované účetní závěrky bez ohledu na zákonnou povinnost, zatímco jiné mohou být naopak navázané na splnění zákonných požadavků. V obou případech je nezbytné, aby společnost byla o svých povinnostech dobře informována a mohla tak naplňovat všechny své závazky vůči třetím stranám.
