Jaké jsou důvody zvláštního zřetele u odpovědnosti za schodek?
Odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli za schodek na svěřených hodnotách představuje jeden z nejpřísnějších institutů pracovního práva, neboť zákon v tomto ohledu nastavuje velmi rigorózní pravidla, která zaměstnanci výrazně ztěžují možnost se této odpovědnosti zbavit, a to zejména v situaci, kdy byla mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem řádně uzavřena dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených hodnot.
Důkazní břemeno na straně zaměstnance
Pokud se zaměstnanec ocitne v situaci, kdy je vůči němu uplatňována odpovědnost za vzniklý schodek, leží na jeho bedrech velmi těžké důkazní břemeno, které nelze podceňovat ani přehlížet, neboť pro úspěšné vyvinění se z této odpovědnosti nestačí pouze obecně tvrdit, že schodek nezpůsobil nebo že se na jeho vzniku nepodílel. Zaměstnanec musí před soudem účinně, jednoznačně a přesvědčivě prokázat hned dvě zásadní skutečnosti, které musí obstát v komplexním soudním přezkumu. Zaprvé musí doložit existenci konkrétních okolností, které reálně mohly vést ke vzniku schodku zcela bez jeho zavinění nebo alespoň bez jeho částečného přičinění, přičemž nestačí pouhé hypotetické domněnky nebo obecná tvrzení, ale je zapotřebí předložit soudu konkrétní, věrohodné a pokud možno i listinnými či jinými důkazy podložené argumenty svědčící o tom, že ke vzniku schodku přispěly objektivní okolnosti stojící mimo jeho dosah a kontrolu. Zadruhé pak musí zaměstnanec prokázat příčinnou souvislost mezi těmito tvrzeními okolnostmi a samotným vznikem schodku, tedy že právě tyto okolnosti byly skutečnou příčinou nebo alespoň spolupříčinou vzniklé škody, a pokud se mu toto dvojí prokázání nepodaří, nese veškeré břemeno odpovědnosti na svých bedrech a je povinen zaměstnavateli způsobenou škodu v plném rozsahu nahradit.
Důvody zvláštního zřetele jako nástroj zmírnění odpovědnosti
Přestože se zaměstnanci nemusí podařit zcela vyvinit z odpovědnosti za schodek, poskytuje mu právní řád prostřednictvím ustanovení § 264 zákoníku práce určitou možnost zmírnění tvrdosti z této odpovědnosti plynoucích povinností, a to prostřednictvím institutů označovaných jako důvody zvláštního zřetele, které soud při rozhodování o výši náhrady škody zohledňuje a na jejichž základě může přiznanou povinnost k náhradě škody poměrně snížit na úroveň, která bude pro zaměstnance reálně splnitelná a nepovedě k jeho úplné sociální a ekonomické likvidaci. Mezi tyto důvody zvláštního zřetele náleží na straně zaměstnance především závažné osobní a sociální okolnosti jeho života a situace, jakými jsou například závažné zdravotní onemocnění výrazně omezující jeho pracovní schopnost a příjmové možnosti, nízký příjem, který mu po odečtení základních životních nákladů nezanechává prakticky žádné prostředky k úhradě škody, nebo existence vyživovací povinnosti k nezletilým dětem či jiným osobám závislým na jeho péči a podpoře. Důvody zvláštního zřetele však mohou spočívat také na straně vzniku škody samotné, přičemž sem lze zařadit například působení živelní pohromy nebo jiné mimořádné a nepředvídatelné události, která ke vzniku schodku přispěla, ale rovněž i nestandardní, neobvyklé nebo nevhodné pracovní postupy nařízené samotným zaměstnavatelem, které zaměstnanec byl povinen respektovat a dodržovat, avšak které svou povahou nebo nastavením zvyšovaly riziko vzniku schodku způsobem, který zaměstnanec nemohl vlastní vůlí ani svým jednáním nijak ovlivnit či odvrátit.
Praktický dopad přihlédnutí k důvodům zvláštního zřetele
Aby soud k důvodům zvláštního zřetele skutečně přihlédl a využil svého zákonného oprávnění povinnost k náhradě škody snížit, je nezbytné, aby zaměstnanec tyto důvody v průběhu soudního řízení nejen tvrdil, ale také je doložil relevantními důkazy, které soudu poskytnou dostatečný skutkový základ pro jeho uvážení, přičemž soud pak na základě všech zjištěných okolností případu posoudí, zda jsou tyto důvody natolik závažné, aby odůvodňovaly snížení povinnosti k náhradě, a v jakém rozsahu je takové snížení přiměřené a spravedlivé s ohledem na všechny okolnosti případu. Pokud soud dospěje k závěru, že důvody zvláštního zřetele jsou prokázány a jsou dostatečně intenzivní, může povinnost zaměstnance k náhradě škody poměrně snížit tak, aby výsledná povinnost byla pro zaměstnance reálně splnitelná, přičemž toto snížení přináší zaměstnanci zásadní praktickou úlevu, neboť mu umožňuje dostát svým právním povinnostem bez toho, aby byl nucen čelit úplnému ekonomickému kolapsu, a zároveň zachovává přiměřenou rovnováhu mezi oprávněnými zájmy zaměstnavatele na náhradě způsobené škody a zájmem zaměstnance na zachování důstojných životních podmínek.
